V Evropě se právě dopéká finální podoba regulace trhů s krypto aktivy. K návrhu se měl Evropský parlament dokonce vyjádřit už poslední únorový den, ale hlasování bylo nakonec odloženo na žádost evropských lidovců. Pro nás je ale důležitější něco jiného. Dva roky připravovaný návrh spěje do finiše a rozhodně není stejný jako na začátku. Co se změnilo a co to pro kryptoměny znamená?
Paniku ze stablecoinů, která provázela první verzi návrhu, postupně vystřídala zelená agenda a není to rozhodně změna jediná. K zákazu bitcoinu, jak podobu jednoho z návrhů ještě nedávno interpretovali někteří novináři, má však dokument přesto daleko.
Začněme ale nejprve krátkým shrnutím. První nástřel regulace kryptoaktiv se v Evropě objevil ještě před pandemií v prosinci 2019. Ladění probíhalo celou první polovinu následujícího roku a v září 2020 jej Evropská komise přijala pod legislativním označením Návrh nařízení o trzích s kryptoaktivy (Markets in Crypto-assets, zkráceně MiCA).
MiCA upravuje nakládání s kryptoměnami, které nespadají pod současnou evropskou regulaci finančního trhu, tedy hlavně pod směrnici o trzích finančních nástrojů – MiFID II. Předmětem MiCA jsou takové věci jako pravidla pro nabízení kryptoměn nebo podmínky vydávání tokenů s hodnotou navázanou na jiná aktiva – jinými slovy stablecoiny.
Pro ty, kdo slyší tenhle pojem poprvé, vysvětleme, že stablecoiny se chovají jako jiná kryptoaktiva, ovšem s tím rozdílem, že mají stabilnější hodnotu, ta je totiž pevně navázána na některou z fiat měn nebo koš dalších aktiv, ať už to jsou komodity, nebo jiné kryptoměny.
Asi nejpalčivější otázkou v souvislosti s posledními návrhy v MiCA je však zelená agenda, která do původního návrhu ještě nestačila proniknout. Co to v praxi znamená? Rozhodně by bylo chybou si myslet, že MiCA chce v Evropě zakazovat energeticky náročný princip dosahování blockchainového konsenzu, tedy proof of work, pomocí kterého těžaři dokazují výpočetní výkon, jejž vynaložili na vytěžení bloku.
„Naším cílem je udělat regulaci technologicky neutrální,“ říká český poslanec a zpravodaj evropského parlamentu Ondřej Kovařík. Rozhodně by tedy podle něj dokument nikde neměl obsahovat ustanovení, které říká, že Evropská unie zakazuje používání proof of work, o čemž se v posledních dnech živě debatovalo.
„Je ale potřeba si uvědomit jednu věc, proof of work je asi technologicky udržitelný, ale méně již politicky. V praxi tedy spíše řešíme to, jak donutit vydavatele kryptoměn zvyšovat povědomí o tom, že jejich kryptoměna využívá energeticky neudržitelný konsenzus a podobně,“ říká Kovařík.
„Pokud tedy bude vznikat white paper nového kryptoaktiva (úvodní dokument popisující jeho vlastnosti, pozn. redakce), tak tam tuto otázku bude muset zohlednit. Regulace kryptoaktiv navíc není vůbec vhodný nástroj na to, aby reguloval otázky energetické náročnosti, od toho jsou zde vhodnější nástroje, například zelená dohoda nebo balíček Fit for 55,“ dodává Kovařík.
„Energetická náročnost sama o sobě navíc z pohledu Evropské unie není problém, obavy jsou spíš z té environmentální stopy, kterou má na svědomí využívaný energetický mix v oblastech, kde je těžba kryptoměn dominantní,“ doplňuje ještě.
Bitcoin i ether bez regulace
MiCA ale také reguluje poskytování dalších služeb souvisejících s kryptoaktivy a špatná zpráva pro jejich provozovatele je, že řada z nich bude v Evropě vyžadovat speciální licenci. Mohlo by se to týkat nejrůznějších kryptosměnáren, burz i investičních aplikací. Na nově definovaný trh mají dohlížet dva evropské orgány – European Supervisory Market Authority (ESMA) a European Banking Authority (EBA).
MiCA je také od začátku projednávána s návrhem o pilotním režimu tržních infrastruktur založených na „distributed ledger technology“. Což není nic jiného než definičně široký opis pro termín blockchain. V současné době nemohou na evropské půdě vznikat centrální depozitáře cenných papírů (CSD), které by umožňovaly obchodování a vypořádání kryptoaktiv na tradičních regulovaných finančních trzích. To by měl pilotní režim pro DLT změnit.
Obě regulace mají kořeny v evropském „fintechovém akčním plánu“ z března 2018 a sledují čtyři cíle: zajistit právní jistotu pro zacházení se všemi kryptoaktivy, na která se současná legislativa nevztahuje, podpořit inovace v ekosystému, zajistit tržní integritu a dostatečnou úroveň ochrany investorů a uživatelů a zajistit finanční stabilitu.
Poslední bod naráží hlavně na problematiku stablecoinů a byl speciálně laděn s ohledem na plánovaný stablecoin Facebooku, který je dnes již ale minulostí – projekt diem/libra. Dopadne nicméně zpětně i na starší stablecoiny jako tether nebo třeba USDC.
Vůči stablecoinům postupuje MiCA extrémně přísně, po emitentech například požaduje, aby vkládali rezervy jen do velmi stabilních a bezpečných aktiv, třeba vládních dluhopisů, a zakazuje jim vyplácet držitelům stablecoin tokenů úroky. Totéž bude platit pro poskytovatele služeb, v praxi tak regulace nejspíše přinese konec populárního farmaření a stakingu stablecoinů.
Co MiCA naopak vůbec nereguluje, jsou kryptoaktiva, která se kvalifikují jako finanční nástroje. To je obecně dobrá zpráva pro bitcoin, ether a většinu přeživších kryptoměn první generace. Nereguluje ani elektronické peníze a depozity a nebude se také aplikovat zpětně na kryptoaktiva, která vznikla ještě před jejím schválením.
„Zde ale existuje jedna výjimka, kterou představují globálně významné stablecoiny. Ty se budou muset novým pravidlům po uplynutí přechodného období přizpůsobit. Vydávání nových stablecoinů bude regulováno velmi přísně. Je to analogické, jako kdybyste chtěli zakládat novou banku,“ říká Kovařík.
MiCA bohužel zatím prakticky nereflektuje fenomény, které byly v době vzniku základního návrhu ještě okrajovou záležitostí. Patří sem zejména svět decentralizovaných financí, kam dnes spadají zejména velmi populární decentralizované burzy a služby umožňující decentralizované pákové obchodování nebo zajištění.
Druhým takovým fenoménem jsou pak non-fungible tokeny. „Očekávám, že ve finální podobě regulace se objeví NFT v nějakém výčtu kryptoaktiv, s jejich regulací bych ale spíše nepočítal,“ komentuje Kovařík.
Konec pochybných tokenů?
Co naopak MiCA řeší poměrně intenzivně, jsou například požadavky na white paper, tedy průvodní dokument nově vydávaných kryptoměnových projektů. To by mohlo znamenat konečnou zejména pro nejrůznější pochybné investiční tokeny. „Představte si to podobně, jako když uvádíte firmu na burzu. Také si do prospektu nemůžete napsat cokoli,“ přibližuje Kovařík.
Další důležitou změnou v návrhu je větší důraz na takzvanou proporcionalitu. To znamená, že nebudou stejně přísná pravidla aplikována na každého. „Pokud si například farmářský trh vytvoří pro své účely jednoduchý utility token, nebudou na něj kladené stejné nároky na kapitálovou přiměřenost jako na globální stablecoin,“ říká Kovařík.
Ne vždy se to ovšem zatím podařilo, pravidla pro poskytovatele služeb například příliš nerozlišují, zdali jste velká burza, nebo experimentální investiční aplikace. To se ale pořád ještě může změnit.
