skip to main content
Kryptoměny

Proč se měnový fond bojí stablecoinů? A co je špatně s Tetherem za 68 miliard dolarů

Čerstvá zpráva o finanční stabilitě Mezinárodního měnového fondu mimo jiné tvrdí, že jedna konkrétní třída kryptoaktiv představuje hrozbu pro globální finanční systém. A není to bitcoin ani ethereum. Jsou to podle ní stablecoiny. A autoři zprávy proto navrhují zpřísnit požadavky na informace o jejich uživatelích, aby byly srovnatelné s bankovními standardy.

Pro ty, kdo slyší tenhle pojem poprvé, vysvětleme, že stablecoiny se chovají jako jiná kryptoaktiva, ovšem s tím rozdílem, že mají svoji hodnotu pevně navázanou na některou z fiat měn nebo koš dalších aktiv (více měn či komodit, a dokonce jiných kryptoměn).

Jejich výhoda spočívá například ve snadnější migraci přes hranice. Můžete ve stablecoinech například poslat deset milionů korun do Afriky a nemusíte to nikomu hlásit a platit za to vysoké poplatky. A pro provozovatele služeb, jako jsou třeba kryptoměnové burzy, je další výhoda v tom, že u stablecoinu nemusí splňovat tak přísné podmínky pro použití, jako by museli v případě podkladové fiat měny, například dolaru.

Zpět ale k nervozitě klasických finančníků ze stablecoinů. Mezinárodní měnový fond totiž není jediný, kdo se obává jejich vlivu na zdraví finančního systému.

Stablecoiny jsou v hledáčku vlád a regulátorů finančního trhu už od roku 2019. Poprvé se o nich jako o hrozbě začalo mluvit ve chvíli, kdy s plánem na vlastní steblecoin s názvem Libra (později Diem) přišel Facebook.

O rok později varovaly před dopady masivního rozšíření stablecoinů i mezinárodní mezivládní organizace Finanční akční výbor (FAV) a Výbor pro finanční stabilitu (VFS). A na základě jejich doporučení začala s jejich přísnější regulací počítat i evropská legislativa v podobě Nařízení o trzích s kryptoaktivy (Markets in Crypto-assets, zkráceně MiCA).

Proč se ale stablecoinů svět tradičních financí tolik obává? Podle Finančního akčního výboru stablecoiny představují riziko dvojím způsobem.

Za prvé umožňují pohyb peněz mimo tradiční dohled, tedy například praní peněz nebo financování terorismu.

Druhá obava je z destabilizace tradičních měn. „Pokud domácnosti a podniky začnou uchovávat podstatnou část svého bohatství v globálních stablecoinech a ne v místních měnách, mohou v některých zemích dojít k závěru, že stablecoiny představují bezpečnější úložiště hodnoty než stávající fiat měny, a dále tak narušit kapitálové toky. To následně může mít destabilizační účinek na směnné kurzy a na finanční zprostředkování,“ říká VFS.

Systémové riziko se ale podle něj bezprostředně dotýká i koncových uživatelů: „Pokud by stablecoiny sloužily jako běžné úložiště hodnoty, i mírné kolísání jejich hodnoty může způsobit značné výkyvy v bohatství jejich uživatelů. Takové efekty mohou být dostatečně významné na to, aby ovlivňovaly utrácení a ekonomickou aktivitu,“ uvádí výbor.

V době vzniku těchto doporučení ale ještě nikdo netušil, jak prudkým rozvojem v následujícím roce stablecoiny projdou a jak rychle se začnou zhmotňovat i některé z uvedených obav. Dnes jde o trh, na kterém se přelévá 120 miliard dolarů, tedy zhruba 2,6 bilionu korun.

Když se nad tím zamyslíte, je to dokonalá ironie. Centrální bankéři a hlídací psi globálního finančního systému nemají největší strach z extrémně volatilních kryptoměn, ale upřímně je děsí jeden z jejich vedlejších produktů. Digitální tokeny navržené tak, aby byla jejich hodnota co nejstabilnější.

Druhým paradoxem je fakt, že mechanismus stablecoinů se stal populárním hlavně díky neochotě tradičních bank podporovat kryptoměnové společnosti. Na té vyrostl i nejstarší a největší stablecoin na světě – už zmíněný Tether.

Ztracené miliardy Tetheru a ti druzí

Tether, označovaný též svou oficiální burzovní zkratkou (tickerem) USDT, je digitální token běžící na bitcoinovém blockchainu prostřednictvím vrstev Omni Layer Protocol a Liquid. Část tetherů ale běží také na dalších blockchainech, například na Ethereu jako ERC20 token, dále na EOSu, Tronu, Algorandu, SLP a OMG.

Každá jednotka USDT by měla být teoreticky podložena americkým dolarem (případně nějakým jeho ekvivalentem), který je držen v rezervách společnosti Tether Holdings Limited, a měla by být vykoupitelná prostřednictvím platformy Tether.

Problém Tetheru, ale vlastně i všech ostatních stablecoinů je ten, že fungují jako regulérní banka, ovšem bez patřičných licencí a často s problematickým krytím. Tedy ne, že by krytí bank bylo často lepší.

Funguje to zhruba takhle: vydavatel stablecoinu, v tomto případě firma Tether Holdings Ltd., si od uživatelů vezme dolary nebo další fiat měny a za to jim připíše kredit v podobě USDT, který lze použít například pro nákup kryptoměn či přeshraniční platby.

Teoreticky má každý držitel Tetheru právo v libovolný okamžik vybrat od společnosti zpět protihodnotu v podobě amerického dolaru. Jinými slovy, společnost Tether Holdings by měla mít v úschově dolar za každý vydaný USDT. Minimálně jednou v minulosti se ale již ukázalo, že tomu tak nebylo.

Reklama

Emitovaných tetherů je navíc dnes tolik, že krach společnosti neohrožuje jen držitele tohoto stablecoinu a růst kryptoměnového trhu, ale také tradiční finanční svět.

Jen během letošního roku společnost Tether Holdings vydala USDT za 48 miliard dolarů a celkem jich je dnes v oběhu 69 miliard. Pro bližší představu, pokud by společnost Tether Holdings držela jejich 100procentní dolarové krytí a měla patřičnou bankovní licenci, což tato offshorová firma rozhodně nemá, mohla by být padesátou největší bankou ve Spojených státech.

V čem je s tím problém? Představme si například situaci, kdy se většina věřitelů Tetheru rozhodne uplatnit své právo a směnit Tether zpět na dolar. Společnost bude muset začít likvidovat svoje aktiva se ztrátou, aby stíhala pokrývat závazky, a celý problém se kaskádově přelije do světa tradičních financí, kde se nejspíš začnou hroutit úvěrové trhy.

A to vůbec nehovoříme o situaci, kdy by se ukázalo, že společnost rezervy ve skutečnosti nemá nebo má peníze zaparkované v problematických aktivech. Již dlouho se například spekuluje o tom, že část krytí tetheru tvoří čínské dolarové dluhopisy.

Investigativní článek Bloombergu minulý čtvrtek znovu rozvířil podezření, že Tether Holdings dostatečnými rezervami skutečně nedisponuje. Obviňuje totiž ředitele společnosti Giancarla Devasiniho z toho, že zneužívá reálné rezervy společnosti na spekulace.

Když se nad tím zamyslíme, je to docela lákavá představa. Máte soukromou společnost umístěnou na Britských Panenských ostrovech a k dispozici 68 miliard dolarů. Kdo by nebyl v pokušení? I kdyby vám taková investice vynesla pouhé jedno procento, pořád je to 680 milionů dolarů zisku.

Vyšetřování Bloombergu došlo k tomu, že rezervy Tetheru zahrnují miliardy dolarů krátkodobých půjček velkým čínským společnostem. Rovněž také tvrdí, že společnost poskytla miliardové dolarové půjčky dalším kryptoměnovým společnostem, přičemž jako zástavu si od nich vzala bitcoin.

Reakce firmy na obvinění Bloombergu na sebe nenechala dlouho čekat. Firma popřela nařčení s odvoláním na provedené audity, k bitcoinovým půjčkám pak prohlásila, že hodnota zástavy přesahuje hodnotu dolarové půjčky, a jsou proto naprosto bezpečné. Uspokojivou odpověď na to, kde přesně jsou tedy peníze zaparkované, ovšem společnost dát odmítla.

Déjà vu

Problém je také v tom, že zde existuje trochu znepokojivý precedens z minulosti. Společnost iFinex Inc, která vedla svého času největší bitcoinovou burzu Bitfinex a stojí právě i za společností vydávající Tether, byla totiž na jaře 2019 obviněna generální prokurátorkou státu New York z toho, že nelegálně kryla ztrátu ve výši 850 milionů dolarů (téměř 20 miliard korun).

Toho se měla dopustit smíšením klientských fondů s vlastními zdroji. Zároveň použila pro krytí vlastní ztráty tethery z rezerv za 700 milionů dolarů.

Celá kauza vznikla tak, že burza přišla o 850 milionů dolarů (firemních i klientských peněz) díky tomu, že je předala dnes již neexistující panamské firmě Crypto Capital Corp. a následně k nim ztratila přístup. Crypto Capital byla pro koncové klienty jedinou institucí, přes kterou měla burza přístup k oficiální měně Spojených států – americkým dolarům – a Bitfinex přes ni prováděl veškeré dolarové depozity a výběry běžných klientů.

Služeb Crypto Capital začal Bitfinex využívat poté, co mu v roce 2017 vypověděla službu americká banka Wells Fargo. A stejně se chovaly i další kryptoměnové společnosti s problematickou pověstí, například derivátová burza BitMEX nebo zkrachovalá QuadrigaCX.

Ke ztrátě peněz mělo dojít tak, že byly kvůli podezření, že pocházejí z trestné činnosti, zablokovány a následně zabaveny přímo z bankovních účtů Crypto Capital na podnět polských úřadů.

Bitfinex vyřešil ztrátu tím, že začal čerpat peníze z rezerv tetheru. Ukázalo se ale, že ani tak není schopný plnit všechny požadavky svých klientů na výběry v dolarech. Prokurátor proto podal podnět k americkým soudům. Odtud následně přišlo nařízení, aby iFinex okamžitě přestal čerpat peníze z rezerv tetheru a porušovat zákon a zdržel se jednání, které by mohlo vést ke ztrátě jeho účetních záznamů. Díky obvinění vyšlo najevo, že byl Tether v dané době krytý jen ze 74 procent.

„Úvěr byl fiktivní. Bitfinex věděl, že Crypto Capital není ochotná nebo schopná zpracovat výběry nebo vrátit prostředky. Ve skutečnosti jednatelé podvodně přesunuli většinu nebo veškeré riziko několikasetmilionové ztráty Bitfinexu na Tether, ale navenek se nadále tvářili, že Tether je plně krytý americkými dolary, které bezpečně spočívají na bankovním účtu. Nebyl,“ můžeme se dočíst v tehdejší žalobě.

Společnost nakonec z procesu vyvázla jen s pokutou 18,5 milionu dolarů a permanentním zákazem operovat na území státu New York. Tedy vlastně ještě docela dobře. V případě nekrytých pohledávek za miliardy dolarů by to už tak lehce rozhodně neprošlo.

Minulý pátek pak americká komise pro obchodování s komoditními futures udělila společnou pokutu pro sesterské společnosti stojící za Tetherem ve výši 41 milionů dolarů právě za mlžení ohledně krytí stablecoinu. Podle zjištění komise byl v období mezi lety 2016 a 2018 plně krytý jen čtvrtinu času.

Další americké vyšetřování navíc stále běží. Začátkem letošního roku zaslali státní zástupci z amerického ministerstva spravedlnosti Devasinimu a dalším vedoucím pracovníkům společnosti dopisy, ve kterých je informují, že jsou terčem vyšetřování kvůli bankovnímu podvodu.