Čínské akcie se ve středu vezly na vlně optimismu. Nejvíc se dařilo burze v Hongkongu, jejíž hlavní index posílil o devět procent – v čele s technologickými giganty Tencent a Alibaba, kteří si polepšili o více než dvacet.
Důvodem je prohlášení čínské vlády, signalizující podporu tamnímu akciovému trhu. Středeční nárůst cen však zdaleka nestačí na pokrytí ztrát z předchozích dnů, kdy panický výprodej smazal z tržních hodnot firem rekordních 1,5 bilionu amerických dolarů (téměř 34 bilionů korun).
Jeden z nejprudších propadů od finanční krize z roku 2008 byl podle analytiků odstartován opatrným čínským postojem v otázce války na Ukrajině. Odliv kapitálu z čínských trhů částečně způsobily obavy, že i tamní firmy budou čelit západním sankcím.
O situaci na trzích jednal čínský výbor pro finanční politiku pod vedením vicepremiéra Liu He. Podle zpráv tamních státních médií se účastníci shodli na potřebě podpory ekonomiky v prvním letošním kvartálu, vláda by například měla „aktivně zavádět opatření prospěšné trhům“. Čínské úřady zároveň signalizují pokrok v jednáních se svými americkými protějšky ohledně regulace obchodování s čínskými akciemi na amerických trzích.
Americká
Komise pro kontrolu cenných papírů (SEC) začala minulý týden
uplatňovat nově přijatý zákon o působení zahraničních
společností na tamním trhu. Čínské firmy musejí do tří let
zpřístupnit své účetnictví americkým regulátorům, jinak
mohou být jejich akcie staženy z tamních burz.
Čínské úřady až doposud tamní trh příliš nepodporovaly. Centrální banka ponechala v úterý úrokové sazby na stejné úrovni navzdory tržním očekáváním, že je srazí kvůli rizikům spojeným se šířením covidu-19. V úterý totiž v zemi přibylo zhruba 3,5 tisíce nových případů, zatímco v pondělí to bylo přibližně 1,5 tisíce.
Je to však nejvíc od začátku pandemie v roce 2020 – Čína od té doby uplatňuje přísnou politiku „nulového covidu“ spojenou s plošnými lockdowny. Stejně proto postupuje i nyní a uzavírá celá města včetně technologické metropole Šen-čen.
Byly také zrušeny stovky letů do Šanghaje a mluví se o kompletním uzavření tohoto důležitého obchodního centra. Vzhledem k tomu, že aktuálně se šířící varianta koronaviru omikron je vysoce nakažlivá, investoři zpochybňují, zda má čínská politika nulového covidu smysl.
Kromě toho pokračuje zátah čínských regulátorů proti tamním technologickým firmám, který loni odepsal z tržních hodnot těchto společností zhruba bilion amerických dolarů.
Například Tencentu stále hrozí vysoké pokuty za údajné porušování čínských protimonopolních pravidel. Akciový index Hang Seng Tech, v němž je zastoupena třicítka lídrů čínského technologického sektoru, i po středečním vzestupu zůstává pro letošek v minusu přibližně dvacet pět procent.
Americká banka JPMorgan Chase tento týden ve svém reportu snížila hodnocení akcií Tencentu, Alibaby nebo online prodejce JD a označila je pro blízkou budoucnost za neinvestovatelné.
„Vzhledem k rostoucím geopolitickým makrorizikům se domníváme, že velký počet globálních investorů je v procesu snižování expozice čínskému internetovému sektoru, což vede k výraznému odlivu finančních prostředků,“ citovala z reportu agentura Bloomberg.
Geopolitickým rizikem je zejména pokračující válka na Ukrajině. O víkendu se objevily zprávy s odkazy na nejmenované zdroje mezi americkými vládními představiteli, že Rusko během probíhající války na Ukrajině požádalo Čínu o vojenskou pomoc.
Oficiálně to však nikdo nepotvrdil a mluvčí čínského ministerstva zahraničí to označil za dezinformaci. Přesto mezi investory rostou obavy, že západní sankce by mohly dopadnout i na čínské firmy.
Čína se od začátku války snaží udržovat neutrální pozici: neodsoudila Rusko za invazi a ústy svého ministra zahraničí volá po mírovém řešení a dialogu. Současně však označuje Rusko za nejdůležitějšího strategického partnera.
Investoři mají důvod být nervózní poté, co několik velkých fondů vykázalo značné ztráty související s Ruskem. Například ztráty korporace BlackRock vyčíslují američtí analytici od začátku války na zhruba 17 miliard dolarů.
