Sbohem, bolavé zápěstí. Dva vysokoškoláci Vasil Kostin a Tomáš Trejdl se ještě při studiu rozhodli vymýtit jeden z největších neduhů počítačové doby. Stačí k tomu podložka pod myš. Samozřejmě speciální – taková, která včas detekuje, že vám hrozí syndrom karpálního tunelu. Mladí Češi ji právě představují v Istanbulu.
V metropoli rozkročené mezi Evropou a Asií probíhá akce Red Bull Basement, potkávají se tu nápady a technologické inovace zástupců celkem ze 44 zemí. Akce má opravdu globální rozsah, přiletěly týmy z Jihoafrické republiky, Srí Lanky, Japonska, Brazílie, Uzbekistánu, Austrálie. Česko reprezentují oni dva.
„Známe se od dětství, studovali jsme stejnou základku i gympl, pak jsme šli na jiné univerzity. Zase nás nakopl hackathon v IKEM,“ říká Kostin. Tématem totiž byly inovace v medicíně, obor zkracovaný jako medtech. A v něm se jejich zájmy ideálně prolnuly. První je studentem pátého ročníku medicíny, druhý má za sebou softwarové inženýrství a na ČVUT se nyní věnuje magisterskému oboru Interakce člověka s počítačem.
Kvůli okolnostem si museli chvíli počkat. „Během covidu jsme s našimi aplikacemi pomáhali s tříděním pacientů v nemocnicích,“ vysvětluje Kostin. Tou dobou už ale měli v hlavě projekt Wrest. Natolik dobře vymyšlený, že sami zkontaktovali univerzitní vedení, přesvědčili ho o byznysovém potenciálu a získali grant Technologické agentury České republiky.
O co tedy jde? Podložka pod myš vychází z uživatelských návyků, tedy chování u počítače a hlavně jeho změn, což vyhodnocují algoritmy.
„Vyvíjíme detekci, díky níž u daného uživatele zjistíme, jestli je v riziku syndromu karpálního tunelu,“ přibližuje Kostin a Trejdl dodává: „To, že vás na základě dat podložka ve správnou chvíli upozorní, že pracujete moc dlouho a rovnou vám nabídne cviky na zápěstí, je velká přidaná hodnota. Tím můžete onemocnění předejít.“
Nejde přitom o
žádnou minoritní věc, „karpály“ postihují až desetinu lidí
pracujících s počítačem a na operačních sálech kvůli nim
končí i třicátníci. Jejich projekt pak výrazně popohnalo právě
první místo v českém kole Red Bull Basement. „Dost nám to
pomohlo urychlit proces chápání byznysového světa,“ říká
Kostin.
Jakožto vítězové navíc dostali k ruce mentory: zakladatelku hnutí Czechitas a dnes šéfku Avastu pro inkluzi a diverzitu Ditu Formánkovou, technologického youtubera Petra Máru či Pavlínu Louženskou, spoluzakladatelku úspěšné platformy Holky z marketingu a mimo jiné mentorku Google for Startups pro Evropu a Afriku. Poslední dva jsou s nimi přímo v Istanbulu.
„Kluci pro mě byli v českém kole jasní výherci. Mají drajv a energii, background budoucího doktora a programátora, navíc přicházejí s medtechem, což má obrovský potenciál a investoři na to slyší. Je tam relevance i trh,“ říká Louženská.
Což je zásadní věc. Někteří z účastníků akce v Istanbulu připomínají tak trochu vynálezce z Tajemného hradu v Karpatech, jejich nápady mají zatím k realizacím dost daleko. Česká dvojice už nabízí konkrétní věc v pokročilé fázi. Celkem mají pro Wrest nasmlouvaných osm firem, díky nimž budou sbírat data, s čímž jim pomáhala právě Louženská.
„Jsou tam například pojišťovna Axa, právnická firma Bird & Bird, cowork HubHub, marketingová agentura Taste,“ přibližuje. „Naší prací bylo pomoci klukům vidět všechno víc v big picture, napojit je na byznys. Firmy se i během covidu naučily, že se chtějí starat o zdraví zaměstnanců, tohle téma byznysem dobře rezonuje.“
U modrých vod Bosporu díky tomu mají kamarádi z dětství jiný přístup než konkurence. Vyhrát? Bylo by to hezké, ale projekt poběží dál bez ohledu na to. Důležitější pro ně je, že v Istanbulu absolvují workshopy ohledně sociálních sítí či storytellingu, v porotě jsou zase zástupci Intelu nebo TikToku a oni si vyzkoušejí reálnou prezentaci před náročným publikem.
Zatímco Kostina téma zaujalo i proto, že jako medik asistoval u operací karpálního tunelu, zástupce „technologického křídla“ Trejdl říká: „Já jsem se s tím zase ztotožnil z pohledu toho, že to řešíme primárně pro lidi, co dennodenně pracují a sedí u počítače. A když nedbáte o správné návyky, pracovat najednou nemůžete.“
Přemostění mezi oběma rozlišnými obory považují za jednu ze svých velkých výhod. Až dočerpají grant od Technické agentury, plánují mít hotovou klinickou studii, založenou firmu a první investiční kolo.
„Chtěl bych částku kolem deseti milionů, abychom to mohli pořádně rozjet,“ říká ambiciózně Kostin. „Pokud se to rozjede, jsem připravený si šestý ročník medicíny rozložit, protože je v něm spousta stáží a státnic.“
Technologické spinoffy pořád ještě v Česku nejsou u studentů zvykem. Zároveň se zakladatelé Wrestu shodují na tom, že jim vysokoškolské prostředí pomáhá. Ne každý startupový úspěch musí nutně začínat v garáži, hodí se i přednáškové sály.
„Já třeba
studuju user experience design, tedy jak navrhnout produkt, aby byl
co nejpoužitelnější,“ vysvětluje Trejdl, velký fanoušek 3D
tisku, jemuž k modelům Wrestu doma pomáhá tiskárna od Prusa
Research. „Druhou stránkou věci je ale stavět všechno tak, aby
se to zároveň prodávalo. Vidět byznysový potenciál.“
Začít hodlají s B2B, tedy jako servis pro firmy a jejich zaměstnance. Další možnou větví je pak nejen B2C, cesta přímo ke koncovému uživateli, nabízí se i využití v gamingu, případně při rehabilitacích těch, kteří už se syndromem karpálního tunelu bojují.
„Cílových zákazníků může být spousta. První fáze ale bude to, že otestujeme zaměstnance firem a kdo bude v riziku, tomu nabídneme podložku,“ plánuje Kostin. O takové už se pak jejich medtech gadget postará. Tím, že sám včas řekne dost.
