Ceny energií i nedostatek hnojiv skokově zvyšují náklady českým zemědělcům. Většina velkých družstev zdražování ustojí, ale likvidační může být pro menší podniky. V ohrožení jsou především chovatelé hospodářských zvířat.
„Zvířata musíte něčím krmit,“ připomíná lakonicky Pavel Cihlář, hlavní agronom Zemědělského družstva Brniště, které hospodaří na zhruba dvou a půl tisících hektarech zemědělské půdy a je největším chovatelem krůt, krocanů nebo holštýnského černostrakatého skotu.
Výkupní ceny obilovin i olejnin vystřelily ve srovnání s loňským rokem až o sto procent. Hnojiva jsou těžko dostupná a kdo si je nenakoupil do zásoby, bude mít problém.
„Hnojiva se vyrábějí ze zemního plynu. I kvůli rusko-ukrajinskému konfliktu se dodávky zastavily. A organická hnojiva vám situaci nezachrání, pšenice ani řepka je nevyužijí. Když chcete získat tunu výnosu, musíte tomu dát v případě pšenice dvacet kilo dusíku, u řepky je to čtyřicet kilogramů,“ upozorňuje agronom.
Ještě před koncem roku byli čeští farmáři optimističtí a očekávali, že cena hnojiv po skokovém zdražení opět klesne. Jenže teď, kdy už je třeba provádět jarní hnojení, klíčové pro kvalitu letošní úrody a její výnosy, je jasné, že nepřijde.
„Už vloni v meziročním srovnání ceny vzrostly asi o sto padesát až dvě stě procent podle směsi. S ohledem na ceny fosforu a především dusíku se prudký růst nevyhnul ani nejdůležitější NPK směsi. A nyní došlo k dalšímu skokovému zdražení, opět takřka o dvojnásobek,“ vysvětluje Lukáš Musil, obchodní ředitel firmy Agdata, která se specializuje na chytré zemědělství.
Pro farmu o rozloze tisíc hektarů, pěstující obilí, popřípadě brambory nebo cukrovou řepu, to může být zdražení o stovky tisíc korun. U největších farem jdou pak částky do milionů korun, které musí zemědělci za hnojiva vydat. Řada z nich už proto řeší, které bloky případně z hnojení vypustit.
Do problémů se dostanou podle Pavla Cihláře hlavně menší podniky bez finančního polštáře. Ty ostatní minimálně letos situaci ustojí, ale příští rok už by mohla krize zasáhnout i je.
Brniště patří svou produkcí mléka k těm větším. Peníze, které za produkt utrží, investují zpět do provozu. Kvůli vysokému růstu energií je ale možné, že zpracovatelé mléka budou své provozy omezovat a suroviny odebírat méně, což se může následně projevit i na snižování počtu zvířat.
„My jsme velcí, máme půl miliardy obrat a nějak to ustojíme, ale ty podniky, které nemají takovou ekonomickou sílu, se začnou zavírat nebo prodávat,“ obává se Pavel Cihlář. Podle Potravinářské komory vzrostly kvůli zdražení energií nebo pohonných hmot od začátku roku náklady na potravinářský výrobek o třicet až šedesát procent.
I šéf jihočeských mlékáren Madeta Milan Teplý v médiích varoval před zvyšováním cen. Podle něj je možné, že cena másla vyšplhá až na osmdesát korun. Loni v lednu zaplatil jeho podnik za energie sedmnáct milionů, letos to bylo třikrát tolik. Ceny komodit se tak budou muset promítnout do cen koncových, jinak hrozí, že firmy zkrachují.
Problémy se zdražováním vnímá i mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský. „Pokud řetězce nepochopí situaci, povede to k omezení zásobování. S masivními ztrátami nikdo dlouho výrobu neudrží,“ konstatuje. Někteří zemědělci už podle něj varují odchodem z trhu.
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula chce proto prosadit zvýšení podpory domácích zemědělců o 540 milionů korun.
Jedná se o zhruba dvojnásobek částky v hodnotě jedenácti milionů eur, kterou Česko získá z krizových rezerv Evropské unie pro zemědělce.
Jedním z možných řešení úspor by mohlo být variabilní hnojení. To na základě znalosti půdních profilů i vlastností jednotlivých plodin pečlivě dávkuje množství hnojiva a například podle pilotních zkušeností firmy Agdata může přinést minimálně desetiprocentní úsporu hnojící směsi.
