Rekordní inflace a hrozba, že pětina spoluobčanů letos spadne do chudoby, vyhnala do terénu armádu státních kontrolorů. Zkoumají, zda někdo náhodou „nemorálně“ nevydělává na jídle.
Stát přitom nekontroluje všechny části potravinářského řetězce, ale zaměřil se na prodejce. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky Tomáš Prouza proto vnímá kontrolu obchodníků jako nefér.
„Pokud by měly podobné kontroly probíhat, musely by vedle obchodu zahrnout stejně tak zemědělce i potravináře a obsáhnout kompletní sortiment,“ konstatuje Prouza. Podle Českého statistického úřadu se ceny zemědělských produktů zvyšují o třetinu a v obchodech můžeme pociťovat průměrné zdražení o desetinu.
Obchodní marže, kterou chce stát u vybraných potravin kontrolovat, je rozdíl mezi tržbami za zboží a náklady na prodané zboží – tedy částkou, kterou zaplatil obchodník na jeho pořízení. V tom je však kámen úrazu. Rostoucí marže v praxi neznamená automatickou vyšší ziskovost.
„Je to od prvního momentu vrcholný nesmysl. Jestliže chce pan ministr narovnávat rozložení financí v dodavatelském řetězci potravin, jediným objektivním parametrem je zisk,“ domnívá se Prouza. A ten se v případě obchodních řetězců pohybuje v průměru na úrovni 3,5 až čtyř procent.
Vina leží podle Prouzy na producentech a zpracovatelích. Vychází přitom z aktuálních dat ČSÚ, kdy tempo zvyšování cen zemědělských produktů překročilo hranici třiceti procent, zatímco v obchodech rostou ceny potravin rychlostí 11,5 procenta.
