Český národ pije méně piva. A když už si ho Češi koupí, mnohem častěji ho vypijí doma. Dva covidové roky si z pohledu velkých pivovarů nepřestávají vybírat svoji daň.
Nejlépe to ilustruje roční spotřeba, která se propadla na historicky pátou nejnižší úroveň od roku 1950. Převedeno na počet piv: každý obyvatel Česka jich loni vypil „jen“ 258 půllitrů.
A když se piva méně pije, méně se ho i vaří. Pivovary po celém Česku tak v průměru zaznamenaly meziroční pokles výstavu o 2,8 procenta na 19,6 milionu hektolitrů. Mírně přes čtvrtinu toho, co se uvařilo, pak skončilo v zahraničí.
Plzeňský Prazdroj nedávno ohlásil meziroční pokles prodejů meziročně o tři procenta na 6,5 milionu hektolitrů. A růstu se podle dnes zveřejněných výsledků nedočkaly ani Pivovary Staropramen. Česká pivní dvojka, která má vedle smíchovského Staropramenu v portfoliu také Ostravar a od roku 2019 i Pardubický pivovar, spadla meziročně o 1,8 procenta na 3,13 milionu hektolitrů piva.
„I přes poměrně vydařené letní období jsme pozorovali celkový pokles prodejů a konec některých našich zákazníků z řad hospod a restaurací,” přiznává komerční ředitel firmy Michal Štěpánek. Zároveň se však podle něj nepotvrdily katastrofické scénáře. Během uplynulých dvou let předpovídaly, že následky pandemie nepřežije velká část míst, kde se prodává čepované pivo.
„Ta čísla se pohybovala mezi deseti až třiceti procenty podniků. V tuhle chvíli to tak ale nevidíme. Přesná čísla nemáme, ale odhadem může jít o jednotky procent hospod a restaurací, které skončily,“ konstatuje Štěpánek.
Staropramenu loni prodeje čepovaného piva klesly o 8,3 procenta. Co ale naopak rostlo, byl vedle lahvovaného piva prodej menších soudků, které si zákazníci kupovali na doma.
Téměř nezastavitelně tak pokračuje trend, kdy se většina piva prodá v obchodech. A ten začal sílit v době ekonomické krize kolem roku 2009.
Tehdy byl poměr piva prodaného v hospodách a obchodech víceméně vyrovnaný. Snaha lidí šetřit ale začala nahrávat pivu ve skleněných a umělohmotných lahvích. Před deseti lety už se podíl prodejů točeného piva v gastrosegmentu dostal pod čtyřicet pět procent, a loni to byla dokonce jen čtvrtina.
I když spotřeba v hospodách a restauracích klesá, podle pivovarů zákazníci dávají přednost dražším pivům. „Výrazně se mění preference spotřebitelů, kteří stále častěji vyhledávají chuťově výrazná piva, zejména ležáky, jejichž prodeje se loni zvýšily o dvě procenta,“ řekl mluvčí Prazdroje Zdeněk Kovář.
Orientaci na prémiové a dražší produkty potvrzuje i marketingový šéf Pivovarů Staropramen David Zappe. Pivovar proto v dubnu uvedl na trh novinku Staropramen 12, která nahradí Staropramen Ležák. Podle vrchního sládka Jana Špačka má mírně vyšší obsah alkoholu a větší hořkost. Cena však ve srovnání s Ležákem zůstává stejná.
Podle společnosti Qerko, sbírající data o platbách z téměř tisíce restaurací v tuzemsku, zákazníci zaplatí za půllitr piva v průměru čtyřicet sedm korun. Právě klasický půllitr tvoří sedmdesát procent prodaných piv. Menší třetinky, které si zákazníci dávají hlavně k obědu, pak v průměru loni vyšly na 36 korun.
Že ale pivní byznys nemusí být špatný, potvrzuje případ lounského minipivovaru Zichovec. Ten podle Ondřeje Husáka, který stojí v jeho čele, během dvou covidových let vyrostl o osmdesát procent a dnes jede na plnou kapacitu deseti tisíc hektolitrů piva ročně.
I proto Husák plánuje během následujících tří let v Lounech otevřít nový pivovar za víc než 200 milionů korun, jehož výrobní kapacita bude čtyřnásobná.
