Ať
se nám to líbí, nebo ne, máme k sobě s Němci
a Německem ještě blíž, než si často myslíme. O důvod
víc, proč je namístě sledovat, co se v Německu děje.
Ekonomiku, byznys, politiku i kulturu. Vše důležité,
zajímavé i bizarní.
Pravidelně z pera redakční germanofilky Pavly Francové v jejím sloupku Alles Gute.
Dražba plynu?
Co budeme dělat bez ruského plynu? To je jedna z klíčových otázek, která poslední dny nedá spát kapitánům německého průmyslu. Jasno v tom, co přesně by se dělo, pokud by skutečně z Ruska přestal do Německa proudit plyn, totiž ani u našich sousedů nikdo nemá.
Jisté je, že v bezpečí by měly být dodávky pro domácnosti. Jak by se však rozděloval plyn mezi průmyslové podniky, to by měla určit Spolková síťová agentura.
Její šéf Klaus Müller nyní přišel s alternativním návrhem, jak to udělat, aniž by stát určoval, na koho plyn ještě dojde a kdo by už měl smůlu. Navrhl aukční model, práva na spotřebu plynu by se mohla prodávat formou aukce. Takový přístup podle něj již funguje u uhlí.
„Trh ví lépe než stát, kde se dá energie ušetřit nejefektivněji,“ říká ke svému návrhu Müller, podle kterého by se však na snižování spotřeby měli aktivně podílet i jednotlivci. Podpořit by to podle něj mohly i cílené kampaně a soutěže o nejefektivnější úspory energií.
Uražená pýcha
Když nechcete jeho, tak já nechci vás. Asi tak se dá krátce shrnout postoj německého kancléře Olafa Scholze k otázce jeho možné návštěvy Ukrajiny, o kterou v Kyjevě tolik stojí.
Ukrajinští diplomaté si to u Scholze prý dost pokazili tím, když údajně odmítli návštěvu německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera. Teď jim Scholz vzkazuje, že zemi, jako je Německo, která Ukrajině tolik pomáhá, nemohou jen tak říct, že prezident nemá jezdit.
Co působí jako uražená pýcha, teď z domácích řad ještě zdůrazní jeden z hlasitých Scholzových oponentů, šéf opoziční CDU Friedrich Merz, který pojede do Kyjeva ještě tento týden.
Každopádně ale Scholz potvrzuje plnou podporu Ukrajině. V pondělním rozhovoru zdůraznil, že se Rusko musí stáhnout z veškerého ukrajinského území. Německá vláda také po svém klasickém váhání souhlasila s evropským embargem na ruskou ropu.
O podobě nového sankčního balíku, jehož součástí má být i postupná stopka pro ropu z Ruska, bude zřejmě dnes jednat Evropská komise.
Legenda žije
Už to jsou víc než tři roky, co zemřel Karl Lagerfeld. Jeho móda ale žije naplno dál. Stejnojmenné značce se v posledních letech daří nebývale dobře, jen loni její tržby stouply o čtyřicet procent.
Slibné výsledky nenechaly dlouho váhat ani investory. Po značce Karl Lagerfeld skočil tradiční americký podnik G-III Apparel, který má v portfoliu například jména jako DKNY, Calvin Klein nebo Tommy Hilfiger, a za 200 milionů eur módní dům Karl Lagerfeld koupil od ostatních investorů.
V jeho čele se ale nic nezmění, dál jej povede Pier Paolo Righi, který je v podniku už dvanáct let a jenž je strůjcem jeho byznysového úspěchu. Ani nový majitel se ale nechce spokojit jen s módou a má v plánu pokračovat v původním plánu Karla Lagerfelda a pod jeho jménem chce otevírat i luxusní hotely.
První z nich, který ještě tahle módní ikona navrhla osobně, stojí v čínském Macau. Potenciál pro růst značky vidí nový majitel i pokračující ředitel v expanzi do Asie i v rozšíření nabídky sportovního oblečení a džín.
Ženský byznys
Podobně jako u nás je i v Německu nejen mezi zavedenými podnikateli, ale i ve startupovém prostředí v klíčových pozicích znatelně víc mužů než žen. Deník Handelsblatt se proto rozhodl, že ukáže několik úspěšných žen a dal dohromady výběr padesáti top podnikatelek.
Jsou mezi nimi známá jména velkých rodinných firem, ale i zakladatelky úspěšných startupů jako třeba Delia Lachance, která stojí za úspěšným a ziskovým e-shopem Westwing.
Nebo například Osnat Michaeli, která před deseti lety začala pěstovat bylinky ve svém obýváku a dnes je z toho miliardový podnik Infarm, který dodává bylinky pro velké obchodní řetězce, jako je Edeka, Metro nebo Kaufland.
Děti!
Nová lekce německých slovíček je tady. Das Kind znamená dítě, die Kinder děti. A právě množné číslo se nyní v Německu zase o něco víc hodí.
Porodnost totiž v minulém roce pořádně stoupla a dostala se na nejvyšší hodnotu od roku 1997, když se narodilo téměř 800 tisíc dětí. Výrazně přitom stoupl počet narození třetích dětí do rodin.
Naopak loni v Německu ubylo svatebního veselí. Sňatek uzavřelo jen bezmála 358 tisíc párů, což je nejméně od první světové války.
