Pýcha a přemlouvání. Český překlad nového netflixového filmu odkazuje k jinému blockbusteru – Pýcha a předsudek. Jde totiž o adaptaci románu Anna Elliotová (anglicky Persuasion) od Jane Austenové, kterou 15. července uvede Netflix. A už teď vzbuzuje velké vášně nejen kvůli obsazení hlavní představitelky, kterou ztvárnila herečka Dakota Johnson.
Film se natáčel od května loňského roku a podle producentů Andrew Lazara a Christiny Weiss Lurie cílí nejen na skalní milovníky románů jedné z největších anglických spisovatelek, ale především na mileniály a generaci Z. Čím může hrdinka Anna a její nezlomná láska ke kapitánovi Wentworthovi oslovit současné mladé a jak jim musí tvůrci přizpůsobit adaptaci kostýmních dramat?
Kdo očekává historickou přesnost, ten bude nejen u nejnovějšího zpodobnění Anny Elliotové velmi zklamán. Dobový není jazyk, kostýmy, kulisy ani obsazení. V tomto ohledu prospěje trénink z tolikrát skloňovaného netflixového hitu Bridgertonovi.
Těm se vyčítal takzvaný „barvoslepý“ casting, kdy do rolí britských velmožů regentské Anglie jsou obsazováni herci a herečky tmavé barvy pleti či Asiaté. Persuasion schytává na sociálních sítích negativní komentáře už jen za trailer, který prý připomíná spíš seriál Potvora, odehrávající se ve žhavé současnosti.
Nejde přitom jen o samotné dialogy, které jsou jako vystřižené z moderní romantické komedie než z románu vydaného v roce 1818, ale také o dynamickou kameru.
Dá se uvádět doslovná adaptace děl Jane Austenové v 21. století? Určitě ne. Ale tato varianta, napsaná zkušeným hollywoodským autorem Ronem Bassem, který stojí za scénáři snímků jako Svatba mého nejlepšího přítele či Rain Man, evokuje starobylou architektonickou stavbu, ze které během rekonstrukce zbyla jen fasáda.
Anna Elliotová je poslední knihou Jane Austenové. Vyšla až po její smrti s pomocí bratra Henryho a filmového zpracování se dočkala už celkem třikrát: kromě letoška také v roce 2007 a 1995. Právě devadesátá léta se ukazují jako moment vzkříšení zájmu o Jane Austenovou.
Povedlo se to díky filmům Pýcha a předsudek z roku 1995 nebo Emma a Rozum a cit z roku 1996. Druhý zmiňovaný dodnes patří ke nejzdařilejším zpracováním románů od Austenové – režisér Ang Lee dokázal vytvořit uvěřitelnou dobovou atmosféru a protagonistky Emma Thompson a Kate Winslet podaly civilní, uvěřitelné výkony, se kterými se diváci mohli snadno ztotožnit.
Knihu do scénáře adaptovala sama Thompson a její práce byla oceněna ziskem Zlatého glóbu. „Snažila jsem se představit, co by si říkala Jane Austenová, kdyby svůj román v kině viděla,“ pronesla během své děkovné řeči Emma Thompson.
Oproti tomu Pýcha a přemlouvání podobné umělecké aspirace nemá. A ani se je nesnaží předstírat.
