Váleční zločinci, drogoví dealeři, autokratičtí vládci. Když skupina novinářů začátkem roku zveřejnila seznam jmen kontroverzních klientů švýcarského bankovního domu Credit Suisse, šlo o pouhý dílek v sérii znepokojujících zjištění okolo banky.
Jméno instituce se v průběhu let objevovalo v kauzách okolo praní špinavých peněz, napomáhání zločincům i zatajování a ničení důkazů. Až tento týden ale švýcarský federální trestní soud uznal Credit Suisse vinnou.
Rozsudek,
podle kterého banka a její odpovědný zaměstnanec nezabránili praní špinavých
peněz, je historickým milníkem nejen pro samotnou instituci, ale i pro ostatní
švýcarské bankovní domy, které dosud nikdy dřív nebyly v trestním řízení v zemi
odsouzeny.
Přísné utajování jmen klientů a jejich osobních údajů, stejně jako vnitřní chod bank mají v zemi tradici, sahající až do osmnáctého století. „Bankovní tajemství je ve Švýcarsku považované skoro za svaté a bankéři jsou naučení osobní údaje klientů nikomu za žádných okolností nesdělovat,“ popisoval v dubnovém rozhovoru pro Forbes bývalý ředitel české Raiffeisenbank Lubor Žalman.
Soudci uznali banku a jejího zaměstnance vinnými z toho, že v letech 2004 až 2008 nezabránili praní špinavých peněz bulharskému kokainovému gangu. Proces, v němž zaznívala svědectví o vraždách i obrovských sumách peněz nacpaných v kufříku, měl údajně od jeho začátku sloužit především jako precedens, díky kterému by státní orgány mohly proti bankám v zemi postupovat tvrději.
„Historicky mířil obdobný typ sankcí vůči švýcarským úvěrovým a finančním institucím takřka výhradně ze strany zahraničních, zejména pak amerických orgánů a soudů,“ říká advokát Petr Vybíral, partner z advokátní kanceláře Allen & Overy, který v pražské pobočce vede praxi bankovnictví a kapitálových trhů.
Pondělní rozsudek proto dost možná změní způsob, jakým země neutrality přistupuje k finančním institucím a jejich – často pochybným – klientům. „Nepochybně se jedná o revoluční změnu v přístupu švýcarských soudů a státních orgánů obecně,“ dodává Vybíral, podle kterého není skandál Credit Suisse ojedinělým případem.
Rozhodnutí ukazuje větší vůli švýcarských soudů a orgánů více a tvrdě postihovat porušování pravidel, a to nejen proti praní špinavých peněz. Jde však spíše o právní milník, než radikální poučení pro banku, která se léta zaplétá se zločinci a kontroverzními klienty. Za pomoc v praní nepředstavitelných částek instituci hrozí pouze pokuta ve výši dvou milionů švýcarských franků, v přepočtu ani 50 milionů korun.
