Že má dnes Ostrava do své předrevoluční podoby hornického začouzeného města daleko, musí být jasné každému, kdo slezskou metropoli v posledních letech viděl alespoň z vlaku. Jak daleko ale tahle proměna může zajít, to je otázkou budoucnosti.
Nějaké náznaky už ale známe a bavili jsme se o nich i během panelových diskuzí Mění Ostrava barvy v rámci festivalu Colours of Ostrava. Forbes se v nich zaměřil na potenciál města i celého Moravskoslezského kraje. Řeč tak přišla i na strategický plán rozvoje Ostravy, který město představilo v roce 2017 a v rámci kterého se mají uskutečnit desítky projektů na zlepšení kvality života.
A některé z nich už začínají získávat konkrétní kontury. Tady je pětice těch nejambicióznějších projektů, které chtějí slezskou metropoli pozvednout mezi světová velkoměsta.
Koncertní sál
Ať už vám jeho vizualizace připomíná vesmírnou loď, housle, nebo třeba rejnoka, tenhle koncertní sál podle návrhu amerického architekta Stevena Holla má do Ostravy přilákat návštěvníky z celého světa, po vzoru Guggenheimova muzea v Bilbau nebo Labské filharmonie v Hamburku. A samozřejmě dát nové prostory vynikající místní Janáčkově filharmonii.
„Tohle jsou projekty, které musí být v Ostravě, protože mají potenciál ji zvednout a dát jí novou image,“ tvrdí náměstkyně ostravského primátora Zuzana Bajgarová. První stavební práce mají začít už letos, slavnostní zahajovací koncert si do diářů poznačte na začátek roku 2027.
Zajímavé bude také sledovat, která z nových moderních koncertních síní v Česku si nakonec utrhne prim. V Praze totiž po mnoha letech vybrali architekty pro tamní Vltavskou filharmonii. Té ostravské hraje do karet alespoň to, že bude dokončena dříve, v Praze se totiž první premiéra odehraje nejdřív v roce 2032.
Černá kostka
Pod tajemným názvem se skrývá nová budova ostravské vědecké knihovny. Původní projekt už z roku 2004 byl na dlouhou dobu pozastaven kvůli vysoké finanční náročnosti, ale v rámci nového strategického plánu Ostravy jej město o třináct let později obnovilo.
Karin Veselá, vedoucí projektového týmu Černé kostky, teď věří, že je průtahům konec a do konce roku 2026 se stavba otevře veřejnosti. „Černou kostkou chceme Ostravu otevřít do světa. Nikde není řečeno, ze za pět let nemůže Meltingpot probíhat z Černé kostky každý měsíc,“ řekla na diskusi Forbesu právě v rámci Meltingpotu na letošních Colours of Ostrava.
Ostrava Tower
Není to jen tak ledajaký mrakodrap. Tahle budova podle návrhu architektonického studia Chybík + Krištof měla mít 235 metrů, nicméně kvůli podloží se původní verze musela přepracovat. Aktuálně počítá se dvěmi věžemi o maximální výšce 175 metrů. Architekti návrh představí do konce letošního roku.
Na rozdíl od předchozích projektů je tenhle soukromý, podle Bajgarové ale vysílá signál pro všechny, že v Ostravě je na podobné projekty místo. „Ostrava je místo pro budoucnost, a pokud se jí budeme bát, neposuneme se,“ je přesvědčená.
POHO2030
Projekt, který je sice od Ostravy kousek dál, přesto stojí za pozornost. Program na kultivaci POHOrnické oblasti mezi Havířovem, Karvinou a Orlovou chce na místo jednak přilákat rekreanty a jednak jej udělat atraktivním pro investory.
„Myslíme i na ekonomickou aktivitu. Není to jen o kultuře a zábavě, lákáme i investory,“ vysvětluje Petr Birklen, vedoucí projektu, který navzdory svému názvu začne už v roce 2026. A jeho slova potvrzuje i miliardář a ostravský mecenáš Jan Světlík: „Nesmíme se bát průmyslu, musíme reinvestovat.“
EDEN Silesia
Spojení ráje a Ostravsko-karvinské uhelné pánve možná není nejobvyklejší, ale projekt rozsáhlých skleníků u bývalého dolu Barbora, na kterém se podílí Slezská univerzita, to má změnit.
Původně anglický projekt chce spojovat turistickou atrakci s výzkumnými příležitostmi, kdy část padesátihektarového areálu bude sloužit nově vzniklému ústavu udržitelného rozvoje Slezské univerzity. Podobné skleníky vznikají i v Asii nebo na Novém Zélandu, ten karvinský vyjde asi na dvě a půl miliardy korun. Hotovo má být do pěti let.