Slunný a parný řecký den, pod olivovníky se ohýbá postava v brýlích a klobouku k rostlině, kterou byste zde asi nečekali. Odřezává jeden list, pak si jej přiloží k ústům a nasaje čerstvou dužinu.
Tou postavou je česko-rakouská podnikatelka a dnes hlavně investorka Marika Sokol – a rostlinou aloe pravá, typická spíše pro Jižní Ameriku, Asii či španělské ostrovy. Právě to chce energická žena změnit.
„Aloe je rostlina minulosti i budoucnosti,“ říká sebevědomě Sokol, která se rozhodla tento sukulent v Evropě pěstovat a následně naučit Evropany včetně Čechů jej integrovat do jídelníčku a využívat jeho blahodárných účinků. V Řecku proto založila plantáže a u nás plánuje ve spolupráci s rakouskou společností GreenWell Energy a MND miliardáře Karla Komárka vystavět geotermální skleníky.
„V každé tubě na holení, na obličej, na vlasy a podobně máte aloe vera. V drincích, v omlazovacích tabletkách je také aloe. Proč? Má vedle důležitých minerálních látek, enzymů jednu složku, kterou nemá žádná jiná rostlina kromě sibiřkého a asijského ženšenu – acemannan, který člověk ztrácí, když stárne. Začne se vytrácet kolem šestnáctého roku našeho života,“ vypráví s nadšením rodačka z jižní Moravy.
Hned po vysoké škole se přestěhovala za svým tehdejším rakouským partnerem a dnes manželem přímo do Vídně a začala rozjíždět nejdříve svou kariéru: byla například personální ředitelkou rakouské skupiny Baumax, kde seděla i v představenstvu a nesla tak spoluzodpovědnost za více než sedm tisíc zaměstnanců.
Dnes vlastní rakouskou personální firmu ITO, drží podíl v tamní mediální skupině OOOM a v posledních letech se věnuje převážně investování – i když jak sama přiznává, ne vždy úspěšně. Sokol si prošla několika osobními fuckupy, které začaly ještě v Baumaxu, kdy zároveň vychovávala dvě malé děti.
„Odrovnala jsem se,“ vrací se o dvě dekády zpět do časů, kdy vyhořela. Investorský fuckup následoval, když se snažila rozjet módní značku plavek z fair trade látek, šitých v dílnách na jižní Moravě. Jenže o plavky za sto dvacet eur neměl tehdy nikdo zájem.
„Po dvou a půl letech jsem to všechno pozavírala, ale byla to nádherná škola života. Posunulo mě to dál,“ nelituje zpětně cesty, která ji nakonec dovedla až k aloi pravé. A rostlina Mariku Sokol okouzlila.
Jak sama říká, když člověku nefunguje hlava, musí se podívat více dovnitř, a proto se začala zajímat o stravování. Jakožto vesnické děvče ze zemědělsko-technické rodiny měla k plodinám blízko. A překvapilo ji, že i když ve světě existují stovky tisíc plodin, využíváme jich jen promile.
„Na světě existují stovky tisíc rostlin, z toho pár desítek tisíc můžeme jíst. A podívejme, co nám roste na polích: dokola šest základních kultur. To je extra monopolismus,“ vysvětluje a v ruce přitom až láskyplně drží podlouhlý list. „To je odrůda barbadensis Miller, královna ze všech jejích druhů,“ zasní se.
Aloe vera je typickou rostlinou pro země jako Mexiko, Indie nebo Čína, odkud proudí až 75 procent světové produkce. V Evropě ji mimo Španělsko ve velkém nikdo nepěstuje a právě tohle chce Marika Sokol změnit.
Příležitost vidí i v tom, že tento sukulent je nákladné do Evropy přivézt v tekuté podobě a taktéž nemožné bez konzervantů. „Bude potřeba evropských farmářů,“ říká investorka, jejímž rodinným přítelem je Václav Říha, který pod značkou Hemp Production už léta pěstuje jinou rostlinu budoucnosti – konopí a s kterým připravuje inovaci v podobě propojení zbytkových materiálů těchto dvou plodin pro stavební průmysl.
O dovozu ví Marika své – i proto před čtyřmi lety v Řecku založila v místě olivových sadů plantáže o rozloze čtyř tisíc metrů čtverečních, kde dnes pěstuje na šest tisíc šest set rostlin opuncie. Trvá pět let, než začnou plodit a než se dají sklízet, z jedné rostliny je přitom devět až dvanáct kilogramů listů.
„Celá rostlina pak potřebuje jeden pohárek vody na týden, okurka tři za den,“ tvrdí Marika Sokol, která v investování i podnikání vsadila na udržitelnost. V případě aloe vera chce vedle kosmetiky nebo lékařství prohlubovat i její potravinářský význam – a hlavně naučit Čechy vůbec konzumovat něco, co znají z pleťových masek nebo maximálně džusů.
Foto Jan Rasch
Česko-rakouská podnikatelka a investorka Marika Sokol
Ty jsou navíc podle Sokol průmyslovými produkty, které během výroby přicházejí o většinu blahodárných látek. Na jižní Moravě ve spolupráci s firmou Greenwell a skupinou MND byl otevřen první pilotní skleník, kde bude aloe vera pěstovat. Vytápěný bude geotermálně z bývalých vrtů pro těžbu nafty, kterých je kolem Břeclavi nespočet.
„Je to prostor o padesáti metrech čtverečních, větší by tento pilotní biotermální vrt nedokázal vytopit. Zajistí ale stabilní teplotu sedmnácti stupňů Celsia, což je pro dům málo, avšak aloe to stačí. Vydrží i teploty kolem čtyř stupňů,“ vysvětluje Marika Sokol a vzpomene přitom na letošní lednové počasí, které do Řecka přineslo málo vídaný mráz se sněhem.
„Chodila jsem po plantáži a plakala,“ vzpomíná na moment, kdy během dvou dnů mrazů ztratila více jak sedmdesát procent rostlin. Na jižní Moravě plánuje skleníků více – dnes má dojednány dodávky do pětadvaceti rakouských obchodů, kam čerstvou aloe zaváží dvakrát týdně, a v plánu je například i spolupráce s botanickými zahradami.
Roční tržby celého byznysu se v rozjezdu pohybují kolem 150 tisíc eur, ale do dvou let očekává Marika Sokol jejich vyhoupnutí na 400 tisíc, přičemž jejím byznysovým partnerem je investor Martin Hájek.
