Zaznamenala Michaela Židlický.
Digitalizace škol je v plném proudu. To asi dnes nikoho nepřekvapí, protože v uplynulých dvou letech byly pod obrovským inovačním tlakem samozřejmě všechny školy. Nicméně proces digitální transformace v naší škole začal už mnohem dříve a zkušenosti jsou vesměs pozitivní.
Digitalizace naší školy nevedla ale jen ke koupi tabletů. Měníme celý systém výuky, a nakonec přestavujeme i naši školní budovu tak, aby odpovídala novým potřebám vzdělávání v moderním světě.
Když jsme před několika lety postupně začali studentům i učitelům rozdávat tablety, které jsou zapojeny do našeho celoškolního systému výuky, nechali jsme si k tomu od odborníků vyvinout vlastní program, který je nastaven pro specifické potřeby naší školy a průběžně optimalizován podle toho, jak se požadavky vyvíjejí.
Se změnou jsme tehdy začali u studentů desáté třídy, což překlopeno do českého systému znamená první ročník gymnázia. V prvním roce jsme provedli průzkum, ze kterého vycházelo, že výuka spojená s tabletem vyhovuje 92 procentům žáků a 94 procentům učitelů. Proto jsme se nakonec rozhodli v procesu digitalizace pokračovat.
Ale technické vybavení je pouze jedna strana mince. Digitální transformaci chápeme v celém kontextu změny výuky a jejího systematického vývoje. Nejde jen o to, pořídit nejnovější techniku a zprostředkovat studentům digitální kompetence. Obojí je samozřejmě důležité.
Digitální svět nám však umožňuje zcela nový přístup k učení, který může být pro studenty efektivnější a více odpovídá dnešní době. Školní systém, který je nastaven tak, že se z každého žáka snaží vytvořit robota, není schopen mladé lidi připravit na výzvy 21. století.
