Portugalští námořníci, kteří tuto část světa zdokumentovali v rámci objevování oceánů jako první, měli o jménu hned jasno: Ilha Formosa, Krásný ostrov.
Krásy má Tchaj-wan dostatek dodnes, ať už se to týká fantastických treků v horách, kultury, jídla či potápění. Nyní je ale uprostřed geopolitického přetahování mezi Amerikou a Čínou. A krásu střídají obavy.
Přistane? Nepřistane? Letadlo, na jehož palubě sedí předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosi, je v úterý pod největším drobnohledem ze všech strojů brázdících nebe. Pokud by totiž dosedlo na tchajwanské ranveji, znamenalo by to… Co vlastně?
Diplomatickou studenou válku? Další ekonomické potíže s mezinárodním přesahem? Či dokonce válku dvou největších velmocí?
Nejpravděpodobnější odpovědi zní: Ano, ano, snad ne. „Reakce Číny bude jistě velmi silná. Ale budou se ovládat,“ komentuje návštěvu pro The New York Times profesor mezinárodních vztahů z čínské univerzity ve městě Ťi-ňan.
Rostoucí tenzi už jako první odnášejí asijské a pacifické trhy, které zaznamenávají pokles v řádu jednotek procent: padají indexy nejen na Tchaj-wanu samotném, ale rovněž v Číně, Japonsku, Jižní Koreji a v Austrálii. 2,6 procentního bodu v pondělí odepsala společnost Taiwan Semiconductor, na jejímž příkladu lze nejlépe zdokumentovat, oč jde.
Tchaj-wan neboli ROC (Republic of China) deklaruje nezávislost na pevninské Číně od období po konci druhé světové války, kdy sem před rudou revolucí uprchla významná část čínských elit včetně generála Čankajška. Ten poté na ostrově nastolil diktátorský a zároveň kapitalistický režim.
Čína si Tchaj-wan formálně nárokuje, ale ostrov se poslední desítky let rozvíjí svou cestou. Představuje jedno z mála míst planety, kde v průběhu lidského života obyvatelé zažili skok z chudoby k prosperitě „prvního světa“. Místy krvavé Čankajškovy časy mizí v zapomnění díky nebývalému ekonomickému progresu, řadícímu ostrov mezi asijské tygry.
Zároveň celou dobu probíhají opatrné diplomatické tance. Naposledy Tchaj-wan z vysokých amerických představitelů navštívil v roce 1997 Newt Ginrich, jenže jak připomíná web Barron’s, tehdy měla čínská ekonomika objem zhruba třetiny té americké a Tchaj-wan náležel k asijským tygrům, nikoli však ke klíčovým bodům globálního byznysu.
Tím je dnes právě i díky firmě Taiwan Semiconductor, vyrábějící přibližně devadesát procent všech pokročilých čipů nutných pro digitální dobu. Pojem „čipový hladomor“ vešel do obecného slovníku v průběhu pandemie, kdy došlo k narušení dodavatelských řetězců mimo jiné i kvůli lockdownům na Tchaj-wanu.
„Čína to vidí tak, že jakkoli Američané opakují, že nepodporují nezávislost Tchaj-wanu, tak by případná návštěva Nancy Pelosi znamenala čin, který by k takovému scénáři vedl,“ vysvětluje Paul Triolo, který se Čínou zabývá v poradenské společnosti Albright Stonebridge.
„Viděli jsme, co se na trhu s polovodiči stalo, když byl narušen covidem. Pokud by se něco dělo po delší dobu s tchajwanských vzdušným prostorem, bylo by to mnohem horší, ani nemluvě o případném poškození továren,“ dodal. Od začátku roku akcie ostatně už Taiwan Semiconducor klesly o téměř dvacet procent.
Případný vojenský střet Číny a USA znamená naprostou noční můru ze všech ohledů, zvlášť v turbulentním roce 2022, zmítaném válkou na Ukrajině, energetickou krizí a všudypřítomnou inflací. Analytici zatím mluví o „střední úrovni“ vojenské rétoriky, nikoli o slovech signalizujících přímou akci.
„Pokud by Čína svou reakci přehnala, přišla by rázná protiopatření ze strany USA či Japonska a pro prezidenta Siho by ztráty převážily nad zisky,“ dodal Kuo Yu-jen, profesor politických věd ze Sunjatsenovy univerzity na Tchaj-wanu. Zároveň se podle zpráv Reuters čínské bojové lodě a letouny v úterý přibližovaly dělicí linii v Tchajwanském průlivu.
Shoda proto panuje i na další věci: bez čínské reakce se dění neobejde. „Určitý druh ekonomické odpovědi je nevyhnutelný,“ uvedl Alvin Tan, který se v singapurské společnosti RBC Capital Markets specializuje na asijské měny. O jejím rozsahu napoví příští hodiny a dny.
