Nový průzkum auditorské společnosti PwC zjistil, že pro manažery představují větší hrozbu hackeři než inflace či recese. A současně se na předních příčkách priorit lídrů a jejich firem začal opakovaně objevovat ekonomický růst. A to navzdory tomu, že polovina z dotázaných uvedla, že plánuje propouštět stávající zaměstnance či pozastavit nábor nových.
Průzkum, ve kterém bylo dotazováno více než sedm set amerických manažerů, ukázal, že pro pouhých třicet procent dotázaných představuje recese vážné riziko. Celých třiaosmdesát procent pak uvedlo, že svou obchodní strategii zaměřují na růst firmy, a to i přes rostoucí hrozbu ekonomických překážek.
Paradoxně však současně přesně polovina respondentů uvedla, že nedávno snižovali či plánují snižovat počet zaměstnanců a 44 procent manažerů pak stahuje či už stáhlo nové pracovní nabídky.
Procento manažerů, kteří zmenšují své pracovní týmy, je tak podle průzkumu podstatně vyšší než procento těch, kteří se obávají dopadů zhoršení ekonomické situace. A současně příliš nejde dohromady s tím, že drtivá většina manažerů vidí ve své blízké budoucnosti růst.
O čem rozdíly mezi těmito čísly vypovídají?
Je to především další znak zmateného trhu práce, který na jedné straně ovlivňují přibývající zprávy o propouštění zaměstnanců a na straně druhé vládní data, která ukazují vysoký počet volných pracovních míst a slibné vyhlídky na předpandemická čísla nezaměstnanosti.
Pravdou je, že mnoho firem v posledních letech přehnaně expandovalo, nebo nedávno prošlo panickým náborem uprostřed takzvané Velké rezignace, kdy zaměstnanci dobrovolně odcházeli z firem, aniž by věděli, kam se jejich pracovní kariéra bude nadále ubírat. Takové firmy se teď snaží počet zaměstnanců zpravidla omezovat.
Mnozí další manažeři se však stále snaží přilákat. A všichni se snaží udržet lidi s rychle se měnícími specializovanými dovednostmi, které jsou potřeba k tomu, aby společnosti dokázaly udržet krok s technologiemi, jež se vyvíjí rychlostí světla.
To vše je součástí toho, co Bhushan Sethi, globální lídr pro lidi a organizace ze společnosti PwC, nazývá „paradoxem trhu práce“. „Je to dichotomie. Mnoho společností prochází změnou v celkovém mixu pracovních sil, což znamená, že pokud jde o personální stránku věci, firmy hrají současně útok i obranu,“ říká Sethi.
Na pracovním trhu zkrátka panuje jistá schizofrenie. Z výsledků průzkumu je patrné, že se vrcholoví manažeři snaží udržet si specializované talenty a současně přijmout opatření k omezení počtu zaměstnanců – a to vše současně.
Přibližně 70 procent z nich uvedlo, že rozšiřují možnosti trvalé práce na dálku na pozicích, kde je to možné, což je opatření, které je ze strany zaměstnanců po více než dvou letech flexibility práce z domova velmi žádané. Mezitím 64 procent manažerů zvyšuje odměny pro zaměstnance a 62 procent rozšiřuje benefity v oblasti duševního zdraví.
Hlad po expertech a snaha si je udržet jdou ale mnohem dál. Přes padesát procent manažerů dle průzkumu zvažuje akvizice jiných firem čistě jen z toho důvodu, aby získali přístup k jejich zaměstnancům se specializovanými dovednostmi. Devětačtyřicet procent manažerů pak řeklo, že se po čase snažili a snaží své bývalé zaměstnance přilákat zpátky.
Ale je tu i druhá strana mince. Téměř stejný počet, 46 procent dotázaných naopak snižovalo benefity a bonusy pro nově vypsané pracovní nabídky. A současně stále častěji zaznívají zprávy o propouštění a výrazném snižování počtu pracovních míst napříč průmyslovými odvětvími, od technologických startupů až po korporátní giganty, jakými jsou Walmart a Ford.
Naopak údaje o mzdách za červenec vzdorovaly obávám z očekáváné recese. Nad očekávání dopadly také výsledky o míře nezaměstnanosti, která se vrací na úroveň před pandemií.
Pokud ale tedy stav ekonomiky není na vrcholu žebříčku obav amerických vrcholových manažerů, čeho se tedy obávají?
Už zmíněné udržení a získání klíčových zaměstnanců představuje riziko pro 38 procent respondentů. Ostatní uvedené obavy měly podobně velké zastoupení – čtyřicet procent jako riziko uvedlo kybernetické útoky, u kterých předpokládají, že budou stále častější v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Mezi další obavy patřily inflace, rostoucí náklady či narušení dodavatelského řetězce. Samotná recese klesla v tomto pomyslném žebříčku až na sedmé místo, těsně nad změny daňové politiky, vztah mezi Spojenými státy a Čínou či covid-19.
