Průměrný Čech ročně zkonzumuje přibližně 2,2 kilogramu kávy, a vytvoří tak až 3,5 kilogramu kávové sedliny. Pokud to vztáhneme na celou republiku a připočítáme i kavárny a firmy, dostaneme se k osmdesáti tisícům tun kávové sedliny, která většinou končí bez dalšího využití ve směsném odpadu. To si spočítala i Jana Šrámková, které vadilo, že její pití kávy produkuje takové množství odpadu, a rozhodla se s tím něco dělat.
„Kávovou sedlinou a jejím potenciálem jsem se začala zaobírat na studiích v Nizozemsku. Existují tam zajímavé výzkumné projekty, které sedlinu využívají v zemědělství. V Česku ale zatím se sedlinou v takovém rozsahu nepracujeme,“ říká Šrámková s tím, že bariérou pro využití kávového odpadu je většinou obtížnost jeho sběru.
Proto vznikl startup reKáva, který má ambici zapojit do efektivnějšího nakládání s kávovou sedlinou nejen domácnosti, ale i restaurace, kavárny nebo firmy. Od 1. října spouští reKáva pilotní projekt ve spolupráci s poradenskou společností PwC Česká republika, kdy začne sbírat kávový odpad od patnácti klientů. Mezi nimi je například pražský magistrát, kavárna Zrno Zrnko nebo Komerční banka.
„Vyvinuli jsme chytré koše na sběr kávové sedliny, kterou budeme svážet na elektrickém cargo kole a v první fázi poputuje do komunitních zahrad a kompostérů,“ popisuje zakladatelka reKávy Šrámková.
Speciální nádoby obsahují čipy, které monitorují množství sedliny. Ve chvíli, kdy je nádoba plná, dají zprávu kurýrovi, který koš vyzvedne a vymění za prázdný, aby byl svoz co nejefektivnější. Byznys plán reKávy spočívá právě ve svozu kávové sedliny z kaváren, firem a institucí, který bude fungovat jako placená služba.
Od ledna příštího roku by navíc čipy měly sbírat i data o vlhkosti a teplotě sedliny, která využije Česká zemědělská univerzita. S tou reKáva hodlá vytvořit takzvaný Hlíva hub, kde se kávová sedlina před zkompostováním využije k pěstování hlívy ústřičné. Ta pak poputuje zpět do restaurací nebo na farmářské trhy.
Data, která z chytrých košů sbírají speciální čipy, firmám mohou posloužit také k reportingu benefitů svezení kávové sedliny, například množství vyprodukovaných emisí a jejího dalšího využití.
„Na úrovni Evropské unie vzniká požadavek na nefinanční reporting související s Green Dealem a ESG, kdy se řeší, jak firma hospodaří vůči životnímu prostředí. My na základě získaných dat firmám nabízíme měsíční transparentní reporty ohledně využití kávové sedliny a dopadů na prostředí,“ doplňuje Šrámková.
Odpověď na otázku, co s kávovými zbytky, nabízí reKáva i pro domácnosti nebo malé firmy, které chytrý koš nenaplní. „Chystáme prodej growkitů, které obsahují hlívu ústřičnou. Tu si lidé budou moci vypěstovat na sedlině,“ říká Šrámková. Ta se svým startupem uspěla v soutěži #NakopniPrahu, kterou pořádá pražská městská společnost Operátor ICT v rámci Pražského inovačního maratonu, kde skončila na druhém místě.
„Kompostování, komunitní zahrady a cirkulární ekonomika… to je směr, kterým se v Praze chceme vydat,“ komentuje Jaromír Beránek, předseda magistrátního Výboru pro IT a Smart City. „Překvapilo nás, že průměrná pražská kavárna vyprodukuje ročně až patnáct set kilogramů sedliny, která teď obvykle končí na skládce, kde vytváří skleníkové plyny. Dávalo nám proto smysl zapojit se do hledání lepšího řešení a vyzkoušet ho v praxi,“ dodává.
Potenciál snižování uhlíkové stopy i pozitivní dopad na lokální ekonomiku zaujal i konzultanty z PwC, kteří se startupem od začátku pro bono spolupracovali v akceleračním programu Social Impact Awards a poskytovali mu mentoring.
„Nápad zakladatelky reKávy jsme pomohli zhmotnit do hardwarového i softwarového systému propojujícího chytré koše, aplikaci dispečinku a kurýra na elektrokole tak, aby logistika fungovala co nejefektivněji a zároveň pokud možno bezemisně,“ dodává Václav Karban, manažer v oddělení Technology Consulting z PwC.
