Nikdo soudný nebude zpochybňovat, že mechanismus, který zajišťuje nezvratnost bitcoinových transakcí, je energeticky náročný. Není to jen jeho slabina, ale i důležitá bezpečnostní vlastnost. I bitcoinová těžba ale podléhá celospolečenským změnám – dokazuje to přinejmenším nejnovější update Bitcoin Electricity Consumption Indexu, za kterým stojí Cambridge Centre for Alternative Finance (CCAF).
Mění se energetický mix, který těžaři nejčastěji využívají, a dokonce trochu klesl podíl bitcoinu na světových emisích oxidu uhličitého. Bitcoin se na nich aktuálně podílí 0,1 procenta, což je oproti minulosti významný pokrok. Od loňska emise klesly o čtrnáct procent. CCAF dále tvrdí, že udržitelné zdroje tvoří z celého těžařského energetického mixu 37,6 procenta.
Těžba bitcoinu má samozřejmě do ekologičnosti stále daleko: podle odhadů CCAF je ročně zodpovědná za 48,35 milionu tun oxidu uhličitého. Čísla jsou nicméně jen hrubé odhady, kdy CCAF vzal geografickou distribuci těžby za sledované období a porovnal ji s nejčastěji používanými zdroji elektrické energie v daných regionech.
Odhady zároveň nezahrnují různé aktivity těžařů, směřující k minimalizaci dopadů emisí – například využívání odpadního plynu, který by se spálil tak jako tak. Otázkou proto zůstává, jak moc vypovídající takový odhad vlastně je.
Bitcoin Mining Council, který prováděl vlastní průzkum přímo mezi těžebními společnostmi, v první polovině roku odhadoval, že udržitelné zdroje tvoří 59,5 procenta. Pokud časový horizont trochu víc rozšíříme, zjistíme, že se samotný energetický mix za posledních několik let proměnil poměrně dramaticky. Nejrychleji přitom roste podíl jaderné energie a plynu.
Dominantním zdrojem energie pro těžbu podle CCAF naneštěstí stále zůstává uhlí, které se na ní podílí téměř sedmatřiceti procenty. Ještě v roce 2020 to ale bylo procent čtyřicet, takže i zde se ukazuje pozitivní trend.
