Ať se nám to líbí, nebo ne, máme k sobě s Němci a Německem ještě blíž, než si často myslíme. O důvod víc, proč je namístě sledovat, co se v Německu děje. Ekonomiku, byznys, politiku i kulturu. Vše důležité, zajímavé i bizarní.
Pravidelně z pera redakční germanofilky Pavly Francové v jejím sloupku Alles Gute.
Kdo to byl?
Kdo může za výbuchy, které poškodily plynovody Nord Stream 1 a 2, se naplno řeší i v Německu. Na vyšetřování explozí, kvůli kterým proudí plyn místo do Německa rovnou do vod Baltského moře, se proto bude podílet i německé námořnictvo. Podle představitelů Unie je nejpravděpodobnější, že jde o sabotáž a úmyslné poškození podmořských plynovodů.
Objevila se i obvinění, že by za sabotáží mohlo stát Rusko, které by ještě víc prohloubilo energetickou krizi v Evropě. V reakci na tuto zprávu rychle opět stoupla cena plynu. Naopak v Kremlu jakékoli spojitosti odmítají, podle mluvčího Dmitrije Peskova je to absurdní obvinění. Zatím není vůbec jasné, kdy by skrze plynovody mohl opět proudit plyn do Evropy.
Jádro, bitte
A je to tady. Poslední dvě fungující jaderné elektrárny, které chtěli v Německu s koncem roku odstavit, mají být v provozu jako rezervy až do dubna příštího roku. Oznámil to ministr hospodářství za Zelené Robert Habeck s tím, že provozovatelé elektráren už pracují na nutných krocích, aby elektrárny mohly fungovat i po původně plánovaném termínu odstavení.
Hlavním důvodem je napjatá situace na trhu s elektřinou, jejíž nedostatek Německo kompenzuje výrobou v plynových elektrárnách. Zlepšit situaci má právě využití rezervy v podobě jaderných elektráren. Klíčový problém ale podle Habecka je primárně v tom, že některé spolkové země dostatečně neinvestovaly do obnovitelných zdrojů energií.
„Debata o jaderné energetice, kterou nyní vedeme, je jen důsledkem nedostatečného rozšíření větrné energetiky a elektrických sítí v Bavorsku. Kdyby byly splněny cíle všude, jak bylo rozhodnuto před deseti lety, měli bychom tento problém dávno za sebou,“ kritizoval Habeck bavorskou zemskou vládu.
Velký špatný
Aktuální slovíčko z němčiny je Die Stimmung neboli nálada. A k tomu si přidáme rovnou přídavné jméno schlecht, tedy špatný. Špatná nálada je totiž přesně to, co nyní charakterizuje situaci v německé ekonomice, a je jedno, jestli jde o velké firmy, rodinné podniky nebo i jednotlivce.
Například index podnikatelského klimatu Ifo, v němž se pravidelně vyjadřuje na devět tisíc firem, klesl na nejnižší úroveň od začátku pandemie koronaviru. Dostal se na hodnotu 84,3 bodu (v srpnu byl ještě o víc než čtyři body výše).
„Německá ekonomika se propadá do recese. Pesimismus se s ohledem na nadcházející měsíce zřetelně zvýšil,“ komentoval výsledky šéf Ifo Clemens Fuest. Nejhorší je situace v maloobchodě, kde je nálada na historickém minimu. Rekordně nízko se dostává i nálada mezi spotřebiteli, na které už dopadají rostoucí ceny energií i obavy z blížící se zimy. Jejich výhled do příštích měsíců je tak nejhorší od hospodářské krize v roce 2009.
Budoucnost je v Hamburku
Už za tři roky budou jezdit v ulicích Hamburku samořídící taxíky. Přesně tak zní plán Volkswagenu, který za projektem stojí a který chce ve druhém největším německém městě spustit v roce 2025 provoz autonomních taxíků. Hned v prvním roce fungování by mělo v Hamburku vyjet tisíc takových vozů, mělo by jít o modely elektrominibusů Id.Buzz. Ve Volkswagenu mají s tímhle záměrem velké ambice, v dalších letech by měly každým rokem přibývat dvě další města v Evropě a Spojených státech.
O ledovec míň
Sice se to teď při pohledu z okna zdá k neuvěření, ale není to tak dlouho, co bylo léto, horké léto. A to letošní bylo v německé části Alp tak horké, že během něj odtál takový kus jednoho ledovce, že jej už vědci Bavorské akademie věd za ledovec ani nepovažují. V Německu tak oficiálně zbyly už jen čtyři ledovce.
Ještě nedávno k nim patřil i Südlicher Schneeferner, nyní ale o něm mluví vědci jako o mrtvém ledu – místo zářivě bílého povrchu jsou skoro černé zbytky ledu, který je navíc na většině plochy tenčí méně než dva metry. Čeká se, že zbývající led úplně roztaje během jednoho až dvou let.
29. 9. 20224 min
Pavla Francová
redaktorka Forbes Česko
Do novin se zamilovala na gymnáziu v Německu. Opustila proto původní plán stát se profesionální boxerkou a po studiích žurnalistiky a mezinárodních vztahů nastoupila do Lidových novin. Později působila v Hospodářských novinách či české edici Newsweeku, zkušenosti sbírala i na stážích v Berlíně a Hamburku. Od roku 2018 píše pro Forbes o všem, co ji zajímá – od obchodu, vědy, přes architekturu až po německou ekonomiku. Ze všeho nejvíc ji ale těší příběhy lidí, kteří se nevzdali, plní si své sny a inspirují tím ostatní.
