O funkci českého prezidenta se v nadcházejících volbách ucházejí i byznysmeni včetně miliardářů z žebříčku nejbohatších Čechů sestavovaného Forbesem. Obří byznys takhle míval namířeno k nejvyšším patrům moci už za prastarých časů a prezidentští kandidáti jen navazují na více než tisíciletou tradici.
10. století př. n. l.
Jedním z byznysových headlinerů První knihy králů je král Šalamoun, který v 10. století před Kristem rozlouskl příležitost, již mu nabízela geografická pozice.
„Šalamoun vládl nad všemi královstvími od řeky Eufratu až k zemi pelištejské a až k hranicím Egypta,“ píše se v Bibli s výčtem jeho diplomatických schopností, stavebních projektů i managementu zámořských plaveb.
Ačkoli nabyl extrémního bohatství, začínal s málem; kdyby v té době vycházel Forbes, dostane se do rubriky Můj první milion díky tomu, jak zužitkoval polohu království na obchodních trasách: Královské cestě a Via Maris.
Jeho majstrštyk ovšem spočíval v tom, že přinesl do své země mír – a tak nemusel zdroje sypat do obrany, ale využil je k profitu.
Rok 623
Ve střední Evropě vzniká první slovanský stát: Sámova říše. Jde o kmenový svaz Slovanů, který podle Fredegarovy kroniky založil franský kupec Sámo.
Tenhle podnikavý chlapík sem přišel za obchodem – trefil se tu však do tak rozkolísané geopolitické situace, že mu nezbylo než byznysové kormidlo stočit k politice a boji a v novém kurzu následně sjednotit slovanské kmeny proti Avarům a Frankům.
Ty pak v roce 631 zvítězily v bitvě u Wogastisburgu proti franskému králi Dagobertu I. Sámo se přitom z byznysmena v bouchače neproměnil zničehonic: obchod nebyl žádná selanka a kupec na slovanské území už nakráčel s ozbrojeným doprovodem.
Do boje s avarskými lumpy se pak pustil rovněž z byznysového důvodu: potřeboval ochránit své obchodní zájmy – a podnikání konflikt nepřeje. Tak to srovnal.
