Ve čtvrtek 24. února Ruská federace zahájila invazi, po níž jsme se probudili do jiného světa, ve kterém Evropa čelí největšímu ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. Co nového nám v dění kolem Ukrajiny přineslo posledních 24 hodin?
- Ruské rakety již od pondělí ničí hlavně energetickou infrastrukturu. Bez proudu se podruhé za pět dní ocitla okupovaná Záporožská jaderná elektrárna. Dodávky se ale podařilo obnovit. Bez proudu a vody jsou i města na západě Ukrajiny.
- Moskva oznámila zatčení osmi lidí, které viní ze sobotního útoku na Krymský most. Obvinění měli převést nákladní auto přes čtyři země a přes kontrolu na mostě z ruské strany, kde měli následně odpálit nálože ukryté ve voze. Důkazem má být rentgen, na němž ale ani počet náprav nesouhlasí se záběry z bezpečnostních kamer na mostě. Podle FSB útok organizovaly ukrajinské tajné služby. Kyjev to odmítl.
- Ruský prezident Vladimir Putin Evropě nabídl více plynu. Podle něj je Rusko ochotno během podzimu a zimy poskytnout dodatečné objemy zemního plynu, a to nepoškozenou větví plynovodu Nord Stream, anebo přes Turecko. Dodal, že rozhodnutí je nyní na straně Evropské unie. Podle Putina lze nedávno poškozená potrubí plynovodů Nord Stream opravit, ale smysl to bude mít jedině v případě, že poté budou využívána. Ze sabotáže na plynovodech mají podle Putina prospěch hlavně Spojené státy, Polsko a Ukrajina. USA dřívější podobná Putinova nařčení odmítly.
- Na humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářskou pomoc Ukrajině by mělo Česko mezi lety 2023 až 2025 každý rok dát půl miliardy korun. Program, který předložilo ministerstvo zahraničí s ministerstvem průmyslu a obchodu, schválila vláda na středečním zasedání. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský. Větší část programu je pokračováním pomoci poskytované letos a navazuje na dlouhodobé stabilizační a transformační působení Česka na Ukrajině. Zbytek by měl přispět k zapojení českých firem do rekonstrukce země.
- Objem zboží vyvezeného v prvních sedmi měsících tohoto roku z Ruska do Německa se meziročně snížil na 44,7 milionu tun z 60,5 milionu. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil německý statistický úřad. Kvůli růstu cen energií se ovšem zvýšila hodnota dováženého ruského zboží. Ze 17,5 miliardy eur stoupla na 25,7 miliardy.
- Země Severoatlantické aliance a další spojenci ve středu potvrdili, že jsou připraveni dodávat Ukrajině další zbraně. Během jednání kontaktní skupiny vedené Spojenými státy řada zemí slíbila nejrychlejší možné dodávky protivzdušných systémů, dělostřelecké techniky či dalších zbraní, které se Kyjevu nedostávají. Po schůzce zástupců pěti desítek zemí v bruselském sídle NATO to řekl americký ministr obrany Lloyd Austin, který očekává pokračování úspěšné ukrajinské protiofenzivy i v nadcházejících zimních měsících.
- Británie daruje Ukrajině rakety protivzdušné obrany schopné sestřelovat řízené střely. V noci na čtvrtek to oznámil britský ministr obrany Ben Wallace. Rakety středního doletu AMRAAM by měl Kyjev převzít v nadcházejících týdnech. Londýn tak reaguje na žádost Kyjeva o další dodávky zbraní, zejména systémů protivzdušné obrany, kvůli zesíleným ruským vzdušným útokům.
- Nizozemsko dodá Ukrajině systémy protivzdušné obrany v hodnotě 15 milionů eur, tedy 368 milionů korun. Podle agentury Reuters to oznámila nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollongrenová.
- Francie v nadcházejících týdnech na Ukrajinu dodá radary a systémy protivzdušné obrany, které jí pomohou bránit se proti útokům ruských bezpilotních letounů. V rozhovoru s televizí France 2 tak uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že si Francie nechává vybavení pro vlastní obranu. Jako příklad uvedl plánované posílení jednotek na východním křídle NATO.
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požaduje od mezinárodních dárců dalších 38 miliard dolarů. Ukrajině mají příští rok pomoci vyrovnat odhadovaný rozpočtový deficit. Zelenskyj to řekl v online projevu k fóru, které se sešlo na výročním zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky ve Washingtonu.
- Severní větev ropovodu Družba, která přepravuje ropu z Ruska do Německa, je na polském území poškozena. Ropa proudí potrubím dál, rafinerie ve Schwedtu na východě Německa ale zaznamenala sníženou kapacitu dodávek. Polský provozovatel ropovodů PERN v úterý večer zjistil únik ropy v potrubí ve středním Polsku. Příčiny se vyšetřují. Jižní větev ropovodu, která přivádí ropu i do České republiky, je v pořádku.
- Ukrajinský premiér Denys Šmyhal obyvatele země znovu požádal, aby v době večerní špičky snížili spotřebu elektřiny. Šéf vlády vyzval Ukrajince, aby od 17:00 do 22:00 snížili spotřebu o 25 procent, a pomohli tak zabránit dalším výpadkům, které jsou důsledkem ruských raketových útoků. Lidem také poradil, aby se před zimou zásobili teplým oblečením, svíčkami, svítilnami a bateriemi.
- Do Česka budou mít od úterý 25. října nově odepřen vstup ruští turisté s platným schengenským vízem vydaným jakýmkoli členským státem Evropské unie. Vláda to schválila na středečním zasedání.
- Výdaje státního rozpočtu a samospráv na ukrajinskou uprchlickou krizi činily ke konci září 16,9 miliardy korun. Na Twitteru o tom ve čtvrtek informovalo ministerstvo financí. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury budou náklady za celý rok pravděpodobně nižší než původně odhadovaných 25 miliard korun.
- Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan při čtvrteční schůzce se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem navrhl prodloužit dohodu o vývozu ukrajinského obilí. Vyjádřil také ochotu Ankary pomoci s vývozem ruského obilí a hnojiv. Setkání obou prezidentů na okraji asijského summitu v kazachstánské metropoli trvalo podle agentury TASS asi půldruhé hodiny.
- Česko bude usilovat o to, aby Evropská unie uvolnila speciální balíček peněz na podporu států, které přijímají nejvíc válečných uprchlíků z Ukrajiny. Novinářům to před začátkem dvoudenního jednání ministrů práce a sociálních věcí členských států řekl český šéf resortu Marian Jurečka. Podle něj možnost přesouvat nynější peníze ve fondech ke zvládnutí uprchlické vlny nestačí.
