Víte, že Simoně Kijonkové se v její firmě říká Rosnička? Počasí sice předpovídat neumí, ale její byznysové předpovědi poslední dobou vycházejí, ať to byla sázka na bezkontaktní vyzvedávání zásilek, či na solární energii. A tou příští má být vodík.
„Vodík je technologie budoucnosti. Věřím, že víc než elektřina,“ vysvětlovala zakladatelka a CEO Packety na Forbes konferenci Lepší Česko v bloku věnovanému inovacím a také udržitelnosti.
Že je obojí důležité? To už je nepřesné konstatování. Je to nutnost. Základní podmínka pro úspěch, zvlášť pro ty, kdo se neomezují jen na Česko. A také něco, čemu je třeba věřit. „My sami to chceme dělat. Nepřemýšlíme o tom, jestli něco plánuje Evropská unie nebo ukládá stát. Jednoduše nám to přijde správné,“ líčila Kijonková.
Právě v tom se podle ní i dalších spoluřečníků skrývá recept na to, aby Češi vydrželi v klíčových byznysových závodech dneška. Řešení by prý měli hledat sami v sobě. „Role státu je podstatná, ale neměla by být nahlížena jako všespásná,“ uvedl Vítězslav Lukáš, šéf technologické společnosti ABB. „Velký vliv na to, jak se bude ozeleňovat a inovovat průmyslová sféra, má celospolečenské klima.“
A nabídl konkrétní příklad z nedávné historie.
„Na počátku devadesátých let na řekách plavala pěna, vzduch se nedal dýchat, byli jsme velmi chudou zemí,“ zavzpomínal Lukáš. „Do sedmi let jsme odsířili všechny elektrárny, vyčistili řeky, posunuli se o míle dál. Protože jsme to viděli jako prioritu. Je potřeba to znovu nasát a k takovému apetitu se vrátit – s aktuálním stavem jsme totiž jako společnost víceméně spokojení, necítíme potřebu dělat něco bez podpory státu.“
Právě míra zapojení státu byla součástí diskuse už proto, že na pódiu seděla rovněž Helena Langšádlová, ministryně pro inovace, vědu a výzkum. Že by Česko mohlo a mělo dělat více, s tím souhlasil i další z řečníků – Jan Brázda z PwC.
„Dotace jsou fajn, ale když zůstaneme u vodíku, může ho stát podporovat poptávkou,“ řekl Brázda. „Když vlastním České dráhy a elektrifikace dieselových vlaků v regionech je drahá, proč si jako v Německu neobjednat vodíkové vlaky? Totéž se může dít skrz městské dopravní podniky. Zkrátka myslet out of the box, nejen binárně ve smyslu dotace ano, dotace ne. Jako když teď Česko zafinancuje část LNG terminálu mimo české území.“
Myšlením, které se vymyká zavedeným škatulkám, byl ostatně i postup Packety, dříve Zásilkovny. V časech překotných změn, z nichž řada míří právě směrem k vyšší šetrnosti k životnímu prostředí, se Kijonkové zkrátka daří odhadovat trendy.
„V roce 2019 jsme přišli s automatickými výdejními boxy a nikdo netušil, že přijde covid a bude zájem o contactless systémy. Přišli jsme také se solárními panely a nikdo netušil, že nastane energetická krize,“ vyjmenovala Kijonková. „Je potřeba dívat se na to, co potřebují zákazníci, snažit se zrychlovat procesy a služby, abychom jim přinášeli neustáli inovativní a vylepšená řešení.“
Do toho spadá i fakt, že ke dvěma a půl tisícům zaměstnanců už v Packetě počítají také 400 autonomních robotů – to je pro změnu odkaz na chybějící pracovní sílu. „Automatizace procesů a provozů je do budoucna odpovědí na všechno,“ soudí Kijonková, jedna z nejvlivnějších žen Česka. „A inovace jsou motorem růstu. Firmy, které neinvestují, těžko budou konkurenceschopné.“
Podobný příběh ostatně publiku popsal i Lukáš z ABB. „Když jsme v roce 2010 vstoupili do rychlonabíjecí infrastruktury, nebylo jasné, jestli to vůbec má smysl, legislativa ani neexistovala,“ uvedl. „Ale viděli jsme to jako jasný trend a očekávali jsme celospolečenskou poptávku ohledně toho, aby se v městech začalo lépe dýchat. Až dneska žneme, co jsme zasadili. Být o krok dřív, to je inovace, která vám zajistí místo na trhu.“
Spojitost českého byznysu s ekologickými tématy, primárně se snižováním uhlíkové stopy, se zdá být už nevyhnutelná.
„Podle průzkumu mezi českými firmami je v tomto směru zatím jejich nejvyšší motivací regulace, povinný reporting v budoucnu,“ řekl Brázda z PwC. „Druhou jsou mezinárodní dodavatelsko-odběratelské řetězce, protože hrozí, že když nesnižuju uhlíkovou stopu, tak z nich vypadnu. Každý, kdo chce exportovat, to vnímá. A třetí je přístup ke kapitálu,“ dodal s odkazem na to, že pro banky se najednou „zelenost“ stává klíčovým kritériem k poskytnutí úvěru.
Tento mix podle Brázdy doplňuje ještě jedna věc. „Mladí spotřebitelé, kteří hodně dbají na to, co planetu ničí a jak co přispívá ke klimatické změně. V zahraničí už to klíčový trend je a podle mě k nám doputuje,“ dodal.
Což souzní i s byznysovými zkušenostmi Kijonkové. „My jsme opravdu neutrální co do energie, vyrábíme si ji sami prostřednictvím solárních panelů, tak by se inovace měly dělat,“ řekla. „Na příští rok už máme strategii udržitelnosti a vnímám to jako budoucí obrovskou výhodu v konkurenceschopnosti – kdo chce expandovat, toho dříve či později stejně potká, že se ho v Německu, Velké Británii nebo Francii zeptají: A co udržitelnost?“
Kijonková věří, že e-commerce a technologické firmy obecně v tomto budou průkopníky. Ať už s pomocí státu, nebo státu navzdory. „Tyto společnosti jsou ve většině případů nositeli inovací a myšlenek, průkopníky, trendsettery. Potřebují jen podporu ze strany státu ohledně infrastruktury,“ říká Kijonková.
Volně přeloženo: stačí hřiště, na němž se dají předvádět optimální výkony. O ty už se firmy postarají samy. Šéfka Packety jako vzor hodný k následování zmínila Estonsko. „Když tam firmy vrací zisky do inovací, rozvoje, vědy a výzkumu, jsou osvobozeny od daní. I to je myšlenka, jak je podpořit,“ říká.
Podle ministryně Langšádlové má Evropa podobných úkolů před sebou hodně. „Musíme mít kapacitu z hlediska strategické autonomie v obnovitelných zdrojích, dobře víme, co se odehrává v oblasti čipů – proto jsem například spolugestorem Chip Actu. Jsou to strategické věci, měli bychom být silnější ve vědě, výzkumu i produkci,“ doplnila.
Zároveň si podle ní musíme uvědomit, že země typu Dánska mohou ještě navyšovat svůj náskok před těmi, které tak jako Česko v otázkách inovací a udržitelnosti nejsou v čele pelotonu.
„Jako vláda musíme řešit krizi týkající se války na Ukrajině, uprchlíky, zbraně. Ale riziko dopadu klimatické změny je neméně důležité a nesmíme na to zapomínat, byť ho teď nevidíme každý den v médiích,“ připomněla.
S tím vším souvisí důležitý závěrečný poznatek Vítězslava Lukáše z ABB. „Zaprvé je potřeba inovovat jen tam, kde inovaci ocení zákazník. A bodem číslo dvě je, že nemusíme vymýšlet všechno, i když k tomu občas máme sklony,“ řekl.
„Stačí se podívat se do zemí, které jsou napřed, do Švýcarska, Nizozemí, Skandinávie. A co nepotřebujeme vyvíjet sami, to převzít. Také se může se stát, že co vyvíjíme dneska, nemusí být platné pro zítřek – je důležité nebát se projekty zastavit. Mít sílu říct stop, ne to šťouchat do cíle za každou cenu,“ dodal.
