Čínský prezident Si Ťin-pching v neděli světu připomněl, že jednou z globálních ambicí Číny je technologická převaha ve všech klíčových oblastech. Spojené státy jsou však odhodlány tomu za každou cenu zabránit. Bidenova administrativa představila začátkem října sérii tvrdých restrikcí, kterými necílí na nic menšího než základ veškeré moderní elektroniky a paralýzu každého aspektu čínského vývoje a produkce pokročilých čipů.
Americké firmy nesmějí do Číny dodávat ani čipy, ani technologie k jejich výrobě – výjimkou jsou firmy držící speciální licence. Zároveň jakákoli firma nesmí do Číny dodávat čipy vyrobené na amerických zařízeních a američtí jednotlivci se na čínské produkci čipů nesmějí podílet, což může řadu z nich postavit před volbu mezi prací v čínské firmě a americkým občanstvím.
Drastické kroky srovnávané s politikou z dob studené války mají zabránit například tomu, aby si Čína pořídila pokročilejší zbraně než USA. Nová exportní omezení jsou jedním z nejzásadnějších zvratů v americko-čínských vztazích od devadesátých let a odborníci odhadují, že čínský pokrok v oblastech, jako je umělá inteligence či strojové učení, se může na několik let zaseknout. Zasažené firmy mezitím počítají odhadované ztráty ve stovkách milionů dolarů.
Čína už v rámci svého strategického plánu Made in China 2025 investovala do produkčních kapacit pokročilých čipů v přepočtu přes sto miliard dolarů. Stále však v oblasti zaostává za Spojenými státy, Tchaj-wanem nebo Japonskem. Na čipech vyrobených na Západě je přitom závislá: spotřebovává přes tři čtvrtiny globální produkce, přičemž vyrobí zhruba patnáct procent.
Díky tomu mají USA na Čínu poměrně silnou ‚‚páku“, kterou už v minulosti využily například proti čínské společnosti Huawei. Jenže na rozdíl od předchozích snah, cílících na specifické čínské firmy, pokrývají nová pravidla veškeré čínské entity. Aby tak získaly přístup k pokročilým čipovým technologiím, budou muset žádat o licenci (nebo jejich zahraniční dodavatelé).
Cílem je omezit čínské dovednosti ‚‚získávat pokročilé výpočetní čipy, vyvíjet a udržovat superpočítače a vyrábět pokročilé polovodiče,“ stojí v prohlášení amerického bezpečnostního výboru pod ministerstvem obchodu. Důvod? ‚‚Čína je využívá k výrobě pokročilých vojenských systémů včetně zbraní hromadného ničení, (…) zlepšování autonomních vojenských systémů a k porušování lidských práv,“ uvádí dokument.
Bude to však velice drahé, minimálně pro americké dodavatele. Technologické společnosti zabývající se polovodiči, jako je KLA Corporation, Lam Research nebo Applied Materials, generují v Číně třetinu tržeb. Poslední jmenovaná minulý týden vyčíslila čisté ztráty způsobené exportními omezeními na 250 až 550 milionů dolarů (pro kvartál končící 30. říjnem). Zástupci americké společnosti Nvidia už dříve uvedli, že nová pravidla sníží kvartální tržby o 400 milionů dolarů.
Naopak Čínu mohou restrikce přimět zrychlit budování soběstačnosti v produkci čipů. Země má však v tomto před sebou ještě dlouhou cestu: poradenská společnost Boston Consulting Group loni spočítala, že Čína potřebuje stran dobudování dodavatelských řetězců k produkci čipů investice v hodnotě minimálně jednoho bilionu dolarů.
Totalitní země označila americké restrikce za porušení pravidel mezinárodního obchodu, které se Spojeným státům vymstí. ‚‚Aby si Spojené státy udržely technologickou hegemonii, zneužívají opatření na kontrolu exportu ke zlomyslnému blokování a utlačování čínských společností,“ reagovala mluvčí čínského ministerstva zahraničí. A prezident Si Ťin-pching momentálně zvažuje, že zruší plánované setkání s Joem Bidenem na summitu G20.
Kromě přísných vývozních pravidel je zde totiž i omezení vztahující se přímo na americké občany, držitele takzvaných zelených karet a jednotlivce s trvalým pobytem ve Spojených státech. Ti všichni se bez licence nesmějí podílet na ‚‚vývoji nebo produkci“ pokročilých čipů pro čínské firmy, což zřejmě situaci ještě více zkomplikuje. Je to vůbec poprvé, co americká omezení exportu do Číny dopadají i na jednotlivce, nejen na firmy či organizace.
Nizozemská společnost ASML, přední světový dodavatel vybavení k produkci polovodičů, už svým americkým zaměstnancům spolupráci s čínskými zákazníky zakázala. A také čínská firma Naura Technology nařídila svým americkým inženýrům, aby ukončili práci na projektech. Restrikce mohou dopadnout na stovky řídících pracovníků a odborníků s americkým občanstvím, kteří v čínském polovodičovém průmyslu působí.
Američané se přitom v posledních letech na tamním technologickém pokroku podíleli poměrně významně. Například Huawei Technologies se svými mobily přiblížila iPhonům díky tomu, že v roce 2015 zaměstnala Abigail Brody, bývalou kreativní ředitelku Applu. Americký pas má také šest ze sedmi klíčových výzkumných pracovníků předního čínského výrobce čipů Piotech.
