Od Otty Wichterleho a dámských punčoch k technologiím a Bayernu Mnichov: pestrá mozaika, z níž je utkán příběh firmy Silon. Podnik s tradicí od roku 1950 teď plánuje rozletět se do světa, připravil si na to investice ve výši 2,5 miliardy korun a vede ho muž, který má obchod ve své národní DNA.
Ten zápas pro český fotbal představoval svátek, výjimečnou událost. Zazněla magická hymna Ligy mistrů, hráči Plzně vyběhli do arény slavného Bayernu Mnichov, jenže ten výsledek – Viktoria schytala debakl 0:5, po naprostou většinu utkání jako by jí hořela půda pod nohama.
Klišovitá sportovní metafora má přitom nečekanou podporu v realitě. Pro systém vyhřívání trávníku v Allianz Areně totiž byly použity suroviny z portfolia společnosti Silon, kterou máme historicky spojenou se vším, jen ne s tím, jak zmodernizovat jeden z nejznámějších fotbalových stadionů planety.
Ale časy se mění a značky též. Silon, založený v roce 1950 díky vynálezu českého génia Otty Wichterleho a dlouho synonyma pro dámské punčochy, vyrostl do podniku s úplně jinou specializací a ročním obratem přibližně čtyři miliardy korun.
Zaměstnává aktuálně 350 lidí, má výrobnu v americké Georgii, zakládá fabriku v Řecku a ani ta nemá být poslední, růstové ambice jsou tak velké jako kdysi Wichterleho zvídavost. V centru všeho jsou plasty a jejich všemožné podoby.
Od surovin pro systém vyhřívání trávníku Bayernu přes komponenty pro automotive, sedačky na stadionech a obaly potravin po zdravotnické postele a fólie pod střechami. V Silonu vyrábějí také suroviny pro trubky pro podlahové topení a speciální vodovodní potrubí, ale i optické kabely nebo nyní tak ceněné kabely do solárů.
Celá ta změna se odehrála v tichosti, na což šéf firmy Šuchrat Saidov odpoví otázkou: „Víte, co znamená pojem hidden champions?“ Když zjistí, že víme, a že je to tím pádem otázka řečnická, spokojeně přikývne, přesto definici vysloví.
„Jde o firmy s obratem do pěti set milionů eur či dolarů, které jsou lídry na svém trhu, jejichž výrobky používáte dennodenně a jen o tom nevíte, protože to nikoho nenapadne. V zemích, kde působíme, jsme takovými lídry i my.“
Mezi budovami průmyslové zóny u Tábora se zrovna proháněl chladný podzimní vítr, Saidova ovšem hřeje současnost a s budoucností to vidí stejně. Silonky znal každý, jejich současná produkce naopak zůstává často v ústraní až utajení. Přesto se firmě daří lépe než kdy dříve.
„Koupíme plast a zpracujeme ho na lepší výrobek tím, že změníme jeho mechanické a chemické vlastnosti do stavu, který potřebuje zákazník,“ popisuje Saidov, jak vypadá dědictví slavného českého vědce.
