Mohl studovat v Miláně a bydlet u Umberta Eca. Místo toho zůstal v Praze, aby po dvou dekádách získal v mezinárodní soutěži zlato, na které nikdy předtím žádný Čech nedosáhl. Zapálený inovátor Přemysl Kokeš toho má v rukávu ale ještě víc.
Na začátku Husovy ulice v Mikulově stojí velký historický renesanční dům. Je kvalitně opravený, má béžovou fasádu, bílá okna a červenou střechu. Na první pohled se oproti těm ostatním ničím neliší. Tedy dokud se nesetmí.
To je jediná doba, kdy by si bystrý pozorovatel mohl všimnout jemného světla prosvítajícího skrz střešní tašky. Vlastně to nejsou tašky, ale plechové stínění nad skleněnou střechou, které jako tašky vypadá. A to naprosto.
Tedy aspoň zvenku. Zevnitř v podkroví by pozorovatel překvapeně naopak žádné tašky neviděl, protože se před ním otevře krajina jinak skrz střechu neviditelná.
Tenhle geniální nápad, jak kdekoli zobytnit podkroví v souladu s historickým rázem města, dostal architekt Přemysl Kokeš před jedenácti lety v Litomyšli.
Než ho ale oficiálně ukázal světu, střihl si ještě jednu inovaci, za kterou dokonce získal zlato v mezinárodní soutěži iF Design Award, na které nikdy předtím žádný český designér ani výrobek v téměř sedmdesátileté historii soutěže nedosáhl.
A tak jako u průhledné střechy, i tento nápad vyšel z čistě praktického vyřešení problému. Tentokrát ale s ohněm.
