Nedávno jsme oslavili výročí 104 let od založení společné československé republiky. V lednu nás čeká naopak třicet let od rozdělení na Českou a Slovenskou republiku. Nejnovější průzkum agentury NMS Market Research se věnoval názorům obyvatel obou zemí na kvalitu jejich života v porovnání s bratrským státem.
Názory občanů obou republik se nicméně mnohdy výrazně lišily – například v otázce kvality života. Téměř polovina Slováků si totiž myslí, že by se jim lépe žilo u nás. Spokojenější ve své zemi se cítí jen osm procent z nich. Naopak jedenapadesát procent dotazovaných Čechů si myslí, že je lepším místem pro život Česká republika.
„Ve slovenské společnosti panuje pocit zklamání a skepse. Více než dva roky jsme v těžké situaci kvůli pandemii, následně zapůsobila válka na Ukrajině i rekordní ceny kvůli inflaci. Lidé jsou velmi citliví na politickou nestabilitu a ta prohlubuje negativní vnímání naší životní úrovně. Lidé očekávali změnu po zvolení zcela nové vlády v roce 2020, ale místo toho přišlo zklamání,“ vysvětluje překvapivé výsledky ankety spoluautor průzkumu Mikuláš Hanes.
V návaznosti na ně pak není překvapivé, že podobný názor mají i Češi. Že by Slovensko bylo lepší místo pro život než Česká republika, si myslí pouze pět procent z nich. Přibližně čtvrtina z obou národů pak obě země považuje za rovnocenné.
Rozdílné názory mají občané v pohledu k rozdělení společného státu, k němuž došlo v roce 1993. Slováci jsou k oddělení výrazně kritičtější než Češi: negativní názor na zánik Československa má padesát čtyři procent z nich, zatímco Čechů jen třicet pět procent.
Dopad rozdělení federace na životní úroveň Slováků považuje za problém převážně starší generace. U mladších ročníků to vnímá podobně třicet osm procent, zatímco mezi staršími je to až jedenašedesát procent. Naopak čeští občané hodnotí rozdělení obou států spíše pozitivně a třetina ho vnímá kladně. Že by mělo roztržení národních vazeb negativní dopad na život, si myslí pouze šestnáct procent Čechů.
Vnímání sousedské jednoty a blízkosti je v obou zemích podobné. A podobně vysoké: devadesát jedna procent Slováků a osmdesát sedm procent Čechů cítí, že díky společné historii jsou si obě země nejbližšími sousedy.
Bez ohledu na rozdělení vnímá více než polovina Čechů a téměř dvě třetiny Slováků své země jako jeden národ. Shodují se také v tom, že navzdory své blízkosti je třeba fungovat i samostatně a rozvíjet vztahy s dalšími sousedy.
Průzkum vychází ze vzorku 1020 českých a 1020 slovenských respondentů z období září a října roku 2022.
