Bez emisí a co možná nejudržitelněji. Trend vývoje developmentu je nastaven poměrně jasně a současné energetické problémy a válka na Ukrajině ho jen urychlují. Dalším katalyzátorem by měla být podle představ Evropské unie také směrnice EPBD IV, která je součástí plánu „Fit for 55“ týkajícího se mimo jiné i vize dosažení nulových emisí bytového fondu do roku 2050.
Podle této směrnice, na které se zatím shodli ministři energetiky členských zemí Evropské unie, by měly být všechny nově postavené budovy od roku 2030 bezemisní a od roku 2029 mají navíc povinně umožňovat instalaci fotovoltaických panelů.
O konečné podobě směrnice se však ještě povede debata na půdě Evropského parlamentu a zásadní bude hlavně to, jak se podaří povinnost pro developery implementovat do českých zákonů. Ty totiž zatím na udržitelné trendy ve výstavbě často nestíhají reagovat.
Jedním z lídrů v oblasti „zelených“ projektů na českém trhu je například česká dceřiná společnost švédské Skansky. Ta nedávno představila plán postavit v pražských Radlicích bytový dům s kompletně dřevěnou nosnou konstrukcí a obecně chce Skanska do roku 2045 dosáhnout v rámci všech svých aktivit uhlíkové neutrality.
A byť zrovna dřevěná výstavba je v případě českého trhu výjimkou, tuzemští developeři se už nyní na udržitelnost a energeticky úsporná řešení často zaměřují. A plány Evropské unie vesměs vítají.
„Požadavky na budovy se v tomto ohledu stále zpřísňují a budou zpřísňovat. Jsme v procesu kompletní transformace energetického trhu. Pro development se mění role a požadavky zákazníka, konečný spotřebitel se zapojuje do energetického života projektu a vytváří se nové byznysové příležitosti spojené s regulací,“ shrnuje ředitel Frank Bold Energy Jan Šrytr.
A dodává, že developeři už v oblasti udržitelnosti neřeší jen ekonomickou stránku, ale jsou pod stále větším tlakem společnosti, aby brali v potaz i hodnotový aspekt. Třeba v případě administrativních budov vyžadují nějakou formu udržitelnosti i samotní nájemníci, pro které je důležité, když se mohou navenek prezentovat jako podporovatelé zelených technologií.
Tuzemští developeři zmiňují, že dosáhnout nově zvažovaných limitů pro výstavbu by nemělo být z technologického hlediska příliš složité. Už nyní se totiž v Česku staví poměrně vyspělé a udržitelné budovy.
Myslí si to i majitel a zakladatel developerské společnosti JRD Jan Řežáb. „Stavíme šetrné budovy, které překonávají řadu stávajících legislativních norem, a proto věřím, že se nás dané změny nijak výrazně nedotknou,“ říká. JRD se snaží stavět projekty na hranici současných technických možností. Využívá řízené větrání s rekuperací tepla, neprůvzdušnou a tepelně izolovanou obálku budovy, okna s trojskly, fotovoltaické panely či tepelná čerpadla.
Rezidence Bella Vista, JRD
Podobně hovoří i generální ředitel firmy s finskými kořeny YIT Stavo Marek Lokaj. „Myslíme si, že připravovaná směrnice je správné rozhodnutí s ohledem na snížení závislosti na fosilních palivech a snižování produkce CO2. Směrnice jasně dává signál, že to Evropská unie myslí vážně s ochranou životního prostředí a snížením oteplování naší planety,“ konstatuje.
A jako příklad toho, že i YIT se úspornosti a udržitelnosti věnuje, udává projekt Vesi Hostivař, kde hodlá developer instalovat fotovoltaickou elektrárnu.
Vesi Hostivař, YIT Stavo
Vesi Hostivař, YIT Stavo
Otázkou je, jak se zpřísnění požadavků na nově postavené budovy promítne do nákladů na jejich výstavbu a následně i do cen samotných bytů.
„Pravda je taková, že by se tomu musela uzpůsobit architektura a bylo by nutné používat takové technologie a materiály, které by podle našich analýz v aktuálních cenách stavbu prodražovaly asi o deset procent. Uvidíme ale, jak se posune vývoj technologií a materiálu do toho roku 2030. Je možné, že se některé věci budou vyrábět levněji,“ myslí si například majitel developerské společnosti Central Group Dušan Kunovský.
Podobně se na to dívá i ředitel developmentu Penta Real Estate Rudolf Vacek. „Překlopit takový sen do reality je sice možné, ale bylo by to dost drahé. Počítáme náklady u různých alternativních možností. Těžko ovšem dnes někdo odhadne, jaká bude kupní síla zákazníků i situace na stavebním trhu,“ říká.
Podle Marcela Sourala, majitele investiční a developerské skupiny Trigema, by však zvýšené náklady měly přebít následné úspory, které z udržitelných a energeticky efektivních řešení plynou. „Ta vstupní jednorázová investice vás bolí relativně méně. To, co vás pak drtí, jsou pravidelné průběžné provozní náklady. A pokud jste schopen je snížit, tak je to velká výhoda,“ říká.
I Soural souhlasí s tím, že cesta k udržitelnějším domům je správná. „Třeba u projektu Fragment jsme to docela vychytali. Máme tam tepelná čerpadla, vrty, které používáme k topení a v létě k chlazení, používáme rekuperaci a také se v projektech snažíme instalovat fotovoltaické panely, které by pomáhaly třeba s dohřevem teplé vody.“
Trigema
Fragment Trigema
Kromě ceny ovšem mohou být problematické i některé technologické a legislativní aspekty. „Jednou cestou k dosažení uhlíkové neutrality v rámci energetické náročnosti nových budov je snižování spotřeby energie, to je možné ale jen na určitou mez. A druhou cestou je zvyšování podílu obnovitelných zdrojů. Jenže to zase naráží na omezený prostor, jako třeba v případě fotovoltaiky,“ zmiňuje Jiří Cihlář z poradenské společnosti CEVRE, která se zabývá energetickou účinností.
V případě fotovoltaiky může být problematické také její povolování například v pražské památkové rezervaci. „Pro žádného developera solární panely nejsou problém, přípravu na zapojení další rozumné technologie může jen přivítat. Bude však zajímavé, jak se k tomu postaví například památkáři v případě centrálních lokalit měst,“ říká Vacek z Penty Real Estate.
„Dosáhnout plné bezemisnosti budoucích bytů lze, ovšem za předpokladu, že pro to budou podmínky, tedy například odpovídající materiály a produkty, že tomu budou odpovídat normy, a že celý proces bude zohledněn v získávání mnoha vyjádření či povolení, které to s sebou přináší. A také samozřejmě za předpokladu, že bude kupní síla tyto zvýšené náklady na výstavbu moci zaplatit, případně že se stát či Evropská unie postaví této výzvě čelem a podpoří ji například daňovým zvýhodněním,“ dodává k tomu generální ředitel developerské společnosti Finep Tomáš Pardubický.
Nepřipravenost a slabou pružnost české legislativy ukazuje například problematika dřevostaveb. Ty mají asi o čtvrtiny nižší uhlíkovou stopu při srovnání s klasickou železobetonovou konstrukcí. Jenže v českém prostředí lze stavět ze dřeva jen do výšky dvanácti metrů, což je v rámci Evropy nejpřísnější limit.
„Základním omezením pro dřevostavby v českém prostředí jsou požární směrnice a výškové limity. Na západě jsou schopni stavět ty domy i o několik pater vyšší,“ upozorňuje Juraj Murín, ředitel developmentu Skanska Residential, který problematiku dřevostaveb komentoval při představení zmiňovaného projektu Radlický Dřevák, jehož hlavním stavebním prvkem mají být dřevěné CLT panely.
Dům v projektu barany.7 ve Vídni s konstrukcí ze dřeva, UBM (Michael Nagl)
Dům v projektu barany.7 ve Vídni s konstrukcí ze dřeva, UBM (Michael Nagl)
Dřevěná kancelářská budova Timber Pioneer ve Frankfurtu nad Mohanem, UBM (Eike Becker Architekten)
Dřevěná kancelářská budova Timber Pioneer ve Frankfurtu nad Mohanem, UBM (Eike Becker Architekten)
Radlický Dřevák, Skanska
Radlický Dřevák, Skanska
Skanska ale není jediný developer, který chystá stavět ze dřeva. Například mezinárodní společnost UBM Development si dala za cíl stát se největším evropským developerem budov s hybridní dřevěnou konstrukcí.
Dřevo UBM použila třeba při výstavbě jednoho ze sedmi rezidenčních domů ve Vídni nebo u první dřevěné kancelářské budovy v byznysové, finanční a rezidenční čtvrti Europaviertel v německém Frankfurtu nad Mohanem. A jako stavební prvek chce firma dřevo rozvíjet i na českém trhu.
„Bytové domy třetí etapy rezidenčního projektu Arcus City stavíme jako kombinované dřevostavby s hlavními nosnými prvky z masivních dřevěných panelů,“ přibližuje Alice Slámová, marketingová a obchodní ředitelka UBM Development Czechia. „Moderní domy z masivních dřevěných panelů mají nespočet výhod, z nichž nejdůležitější je minimální uhlíková stopa a zkrácení doby výstavby, čímž je minimalizován stavební ruch,“ dodává.
U konzervativnějších developerů ovšem zatím převládá názor, že pouštět se do neprobádaných vod dřevostaveb není v současné nejisté době nejlepší záměr. „Trendy v oblasti materiálů sledují naši techničtí analytici, ale zatím se držíme zejména vyzkoušených věcí,“ poznamenává Kunovský.
A i někteří z těch, kteří rádi experimentují, nemají zatím jasno v tom, nakolik může zrovna dřevo u velkých rezidenčních projektů fungovat. „Dřevostavbami si nejsem úplně jistý, protože zatím nemáme z čeho usoudit, do jaké míry je, nebo není výhodné,“ konstatuje Marcel Soural, jehož Trigema se na poli materiálů experimentů nebojí. Pro projekt Lihovar například zkouší fasádu vyrobenou technologií 3D tisku.
Do udržitelných řešení se nepouští jen velcí hráči na trhu, ale i menší developeři. Například rodinná developerská firma NOHO z Hradce Králové aktuálně připravuje projekt Cihlovka, ve kterém pracuje s fotovoltaikou, automatickým větráním s rekuperací tepla nebo využíváním takzvaných šedých odpadních vod. „Jde o revitalizaci brownfieldu, kdy se snažíme tvořit udržitelné prostředí. Jako developer chceme být uhlíkově neutrální,“ říká zakladatel firmy Tomáš Vrbický.
