Facebook v Česku používá 5,3 milionu lidí, tedy polovina obyvatel včetně nemluvňat. „Máte jednu z největších penetrací internetu v Evropě a na Facebooku živou a silnou komunitu. Česko vibruje,“ říká Robert Bednarski, šéf Facebooku pro region CEE, tedy střední a východní Evropu.
Tenhle region celkem čítá 28 zemí od Česka po Rusko. Čtyřiačtyřicetiletý Bednarski léta vedl polský portál Onet.pl, pracoval i ve vedení tamních televizních stanic.
Poslední čtyři roky je ve Facebooku. Jak často je ale na Facebooku, to je úplně jiná otázka. „Tak hodinu denně,“ říká o času stráveném na největší sociální síti světa. „Jsem vášnivý rybář, a tak Facebook využívám ke komunikaci s dalšími rybáři a kamarády z komunity, sleduji tam spoustu značek.“
Poslechněte si také: O pádu Facebooku se mluví, nikdy se ale nic nestane, říká správce jeho kampaní
Náš rozhovor s Bednarským, který probíhal během pražské akce Community Day, ale nebyl o rybách. Zajímalo nás především to, jak se Facebook snaží řešit výzvy a problémy, které se na něj v poslední době valí, od fake news po blokování profilů.
Už jen 53 procent zaměstnanců Facebooku věří, že tahle firma dělá svět lepším místem, loni jich přitom bylo o 19 procent víc. Co si myslíte vy?
Já tomu určitě věřím. Neznám tahle čísla, znám jiná. Když se ptáme lidí, kteří k nám nastoupili, na důvod, berou to jako misi. Až do předloňského roku bylo naším hlavním heslem „Making the world more open and connected“, ale to se vyvinulo v „Give people the power to build community and bring the world closer together“. Slyšel jsem už spoustu příkladů, kdy se to opravdu daří. Takže ano, věřím, že děláme svět lepším.
Ale také je slyšet spousta příkladů, kdy se to úplně nedaří.
Ano, tomu se při takové velikosti, do které Facebook narostl, nevyhnete. Děláme maximum pro to, aby byl Facebook bezpečným místem pro své uživatele. Cítíme to jako velkou zodpovědnost. A poskytujeme nástroje, aby každý mohl svým způsobem přispět.
Dělá ale Facebook dost, aby čelil problémům?
Je to jedna z našich největších priorit a je nám jasné, že tahle cesta nikdy nekončí. Hodně investujeme a je to vidět na počtu lidí, které zaměstnáváme, aby se o bezpečnost na Facebooku starali. Za poslední rok se zdvojnásobil. Ale vzhledem k velikosti Facebooku všechno nemůžou zvládnout jen lidé, proto investujeme i do vývoje umělé inteligence a automatických procesů. Dám vám jedno číslo: 99 procent obsahu, který se nám jeví jako podpora terorismu, ze sítě zmizí ještě předtím, než si příspěvku někdo všimne.
V Česku rezonuje téma fake news. Jak s nimi bojujete?
False news jsou velké téma. Začnu ale šířeji: chceme mít na Facebooku informovanou komunitu lidí, kteří se mohou spolehnout na informace, které tam vidí. Nechceme tam mít mylné informace. False news jsou jen jedním z problémů, pak tu máte falešné účty, clickbaity… Je potřeba si uvědomit, že hlavním důvodem existence false news jsou peníze. Říkáme tomu „klikací obsah“, který vás má přivést někam, kde vás zpeněží – třeba abyste viděli reklamy. Tohle není nic nového, tenhle problém existoval dávno před Facebookem.
Dobře, ale co proti tomu děláte?
Například jsme změnili algoritmus, abychom upozadili všechny facebookové profily a stránky tohoto typu. V 23 zemích světa spolupracujeme s partnery, kteří pro nás dělají fact checking. Označují obsah, který potenciálně není pravdivý a poctivý, a my pak ukazujeme alternativní obsah z jiného zdroje. My sami nechceme být těmi, kdo určují, co je správný obsah a co ne. V jednotlivých zemích nám s tím pomáhají různé nestranné organizace, celkem jich je 33, a to v 15 jazycích. Je ale potřeba si uvědomit, že pro Facebook je extrémně důležitá svoboda slova. A mnohdy platí, že to, co někdo považuje za false news, je jen jiným názorem někoho jiného. Při ověřování nám jde o evidentně nepravdivé údaje a informace.
Tyto iniciativy jsou zatím na začátku a předpokládám, že žádná z nich v Česku neběží.
Zatím ne, ale určitě na zdejším trhu běží počítačové algoritmy. Zeptejte se sami sebe: kolik spamu dnes na Facebooku vidíte? Moc ne, že?
Proto se ptám konkrétně na Česko. My konkrétní algoritmy nevidíme, nemůžeme si na ně „sáhnout“…
To, co „vidíte“, je celkový dojem z používání platformy. Jak se mění váš news feed, kolik fake news v něm vídáte teď oproti době před rokem? To jsou otázky, na které se zaměřujeme. Zmínil jsem už změny, které jsme zavedli na začátku loňského roku a které radikálně omezily clickbait obsah na českém Facebooku, a vyřešily tak většinu celého problému.
Ale sami říkáte, že žádného fact checkera na Česko nemáte.
Ne. Tento projekt je zatím v počáteční fázi, ale rychle rosteme. Jen během roku 2018 se počet trhů, kde fact checkery máme, rozrostl ze čtyř na 23. Chceme si jejich práci otestovat a pak případně rozvíjet na dalších trzích. Je ještě brzy na to říct, zda a jaké další země budou na řadě. Není úplně jednoduché pro každý trh najít certifikovaného partnera.
Existuje nějaký CEE trh, kde už tuto formu fact checkingu testujete?
Aktuálně ne.
Cítíte, že fake news jsou ve střední Evropě velkým tématem?
Neliší se to příliš od ostatních zemí, v regionálním srovnání Česko nijak nevybočuje. Bavíme se sice pořád o fake news, ale my řešíme i falešné účty, které každodenně identifikujeme a odpojujeme. To je zkrátka celosvětový problém. Obecně je používání Facebooku napříč střední a východní Evropou velmi podobné. V Česku je zajímavé, jak za poslední tři roky velká většina uživatelů přešla k mobilnímu používání platformy. V síle téhle změny a mobilním přístupu na Facebook patří mezi špičku regionu.
Letos v Česku slavíme 30 let svobody, ale ve společnosti se objevují i frustrace a pochybnosti o významu demokracie. Co na to Facebook?
Je dobré vrátit se na začátek a připomenout si, s čím jsme do tohoto byznysu šli: pro lidi. Naší misí je lidi a komunity sbližovat. Držíme se přitom několika principů a jedním z nich je i svoboda slova. Zavedli jsme takzvané Community Standards, které jsou vybudované kolem několika základních hodnot a které si kladou za cíl redukovat nebo z Facebooku zcela odstranit projevy násilí, nenávisti, špatného zacházení s menšinami a podobně. Svoboda projevu je přitom jednou z našich klíčových hodnot.
Poslední dva roky se taky snažíme povzbudit volební účast pomocí několika vychytávek a funkcí. Do roku 2020 proinvestujeme ještě spoustu peněz v technologiích a procesech, které zajistí, že naše platforma nebude zneužívána k ovlivňování demokratického procesu voleb. A v několika zemích se nám to ve spolupráci s vybranými institucemi daří, třeba ve Francii.
Jasně, ale pořád ještě slyšíme o spoustě špatných příkladů.
Dobře. Ale třeba v Česku si poslední čtyři měsíce mohou všichni uživatelé zobrazit všechny reklamy, které jakákoli stránka právě na Facebooku zveřejňuje. A to i v případě, že na ně není reklama zacílená. To je velký krok k větší transparentnosti v reklamě, a zejména v politické reklamě.
Poslední roky se diskuse ohledně Facebooku v Česku vyostřuje. Ukazují vám to i nějaká čísla? Třeba počet žádostí o zablokování uživatelů nebo reportování stránek?
Počet žádostí od úřadů a státních orgánů zveřejňujeme v našem Transparency Reportu. Pokud jde o žádosti konkrétních uživatelů, tam přesná čísla neznám. Každopádně na Facebooku tráví čím dál víc času, tak je pochopitelné, že počet těchto žádostí stoupá.
Spíš jsme mysleli mezilidskou interakci. Kdyby tady Hanka napsala na Facebook něco, co se mi nelíbí, a já ji chtěl zablokovat, jak přesně to funguje? Kdo to řeší, kde sedí, jak dlouho to trvá?
Nejsem expert v tomhle procesu, ale povím vám, co vím. Globálně provozujeme několik provozních center, která zajišťují podporu 24/7. Máme specialisty na jazyky – rodilé mluvčí, kteří do toho procesu vstupují. Zejména pokud nejde o celkem jasné věci, které mohou vyřešit technologie.
Kolik máte rodilých mluvčích?
Nevím, nemám data. Sedí na několika místech, jedním z nich je Dublin.
Vy nevíte, kolik jich je?
Nevím to přesně, zemi od země, protože ty týmy pro jednotlivé země rostou neuvěřitelně rychle.
Obecně je to deset, sto, nebo tisíc lidí?
Nevím, chtěl bych vám pomoci, ale tahle čísla nezveřejňujeme.
Ale řeší to lidé, ne stroje?
Lidé jsou v tomhle nejdůležitější. Ale při prvotním posuzování, zda daný obsah porušuje naše pravidla, hraje velkou roli i umělá inteligence. Velká část takového obsahu se zablokuje automaticky – pornografie, týrání dětí a takové věci se díky strojové analýze vizuálního obsahu a umělé inteligenci na naší platformě dlouho neohřejí.
Když nahlásím nějaký článek, který je podle mě fake, probíhá stejný proces?
Cokoli nahlásíte, funguje na stejném procesu.
Takže pokud je nahlášený obsah česky, budou ho posuzovat rodilí mluvčí v češtině. Pokud je to anglicky, tak v angličtině.
Ano. Pro nás je zaměstnávání rodilých mluvčích velmi důležité. Strašně často rozhoduje znalost nejen jazykových, ale i kulturních nuancí. Máme spoustu příkladů, kdy bez znalosti kontextu o obsahu v rámci platformy nemůžeme správně rozhodnout. Bez lidí, kteří rozumí jazyku a lokálním zvyklostem, bychom ten kontext neměli. Samozřejmě, chyby se stávají, proto se uživatelé mohou proti rozhodnutí našich zaměstnanců odvolat. Ale lidský faktor je v této práci zásadní.
Pojďme se bavit o číslech. Kolik Čechů je na Facebooku?
Podle posledních čísel 5,3 milionu a 87 procent ho používá na mobilu. Pro srovnání: ještě na konci loňského roku bylo na Facebooku jen 4,9 milionu Čechů.
Kolik hodin denně Češi průměrně tráví na Facebooku?
Celkový průměrný čas na platformě nezveřejňujeme, ale můžu říct, že na mobilu to jsou průměrně dvě hodiny denně, a to je velká část celkového času.
Jak si stojíme ve srovnání s ostatními evropskými státy?
Jsou to silná čísla. Čechů je 10,6 milionu, takže na Facebooku je půlka vaší populace. Když odečteme malé děti, je to většina. Je to určitě jedna z nejzapojenějších komunit ve střední a východní Evropě. Je pár zemí, které vykazují podobně vysoká čísla, třeba Řecko. Je to důsledek dvou věcí – internetové a mobilní penetrace napříč českou populací, oba podíly jsou velmi vysoké. Přes 80 procent českých internetových uživatelů používá sociální sítě denně, průměrný čas strávený na sociálních sítích je 149 minut.
Zaznamenali jste loni nějaký pokles aktivity vzhledem ke kauze #deleteFacebook nebo skandálům s úniky dat?
Ne. Když se podíváte na celková čísla, a specificky na česká čísla, šli jsme nahoru.
Říká se, že se v generaci dvacátníků a mezi mladšími uživateli začíná šířit pocit nudy a únavy z Facebooku. Víc a víc mladých lidí mluví o tom, že si Facebook zruší nebo ho používají méně, což minimálně na US trhu potvrzují čísla výzkumného centra Pew. A na popularitě mezi mladšími uživateli získává Instagram.
Pokud se podíváme specificky na poslední tři roky v Česku a používání Facebooku, žádná čísla tomu nenasvědčují. Přesto je potřeba si uvědomit, že uživatelské chování, zejména pokud uvažujete chování na mobilních zařízeních, se mění neuvěřitelně rychle. Aktuálně pozorujeme tři velmi výrazné trendy: stories, video a messaging. V tomto směru Instagram, a celá komunita na něm, rozkvétá.
Stories se úspěšně prosazují i na Facebooku a v rámci aplikace WhatsApp. Je to v současnosti formát číslo jedna, kterým uživatelé chtějí komunikovat nějaký zážitek. Je to nejrychlejší a nejsilnější trend, který jsme kdy v CEE regionu zaznamenali. A tím myslím i silnější než facebookový newsfeed.
Co to znamená pro samotný Facebook?
Stories fungují méně než dva roky a na Instagramu je používá už 400 milionů lidí. WhatsApp status používá 450 milionů uživatelů, to jsou vlastně taky stories. Tři sta milionů lidí využívá stories na Facebooku a Messengeru. Bereme to jako jistý vývoj a jsme připravení i na variantu, že jednoho dne mohou být stories populárnější než newsfeed.
Lidé jsou v našich aplikacích stále přítomní, jen se mění způsob, kterým se vyjadřují. Lví podíl na nových formách vyjádření má i video v nejrůznějších podobách. Můžou to být stories, live video, 360stupňové záběry, rozšířená realita, longform videa…
Dalším výrazným trendem je posílání soukromých zpráv. Uživatelé využívají messaging čím dál víc, je to čím dál větší trend i pro byznys a stane se jednou z hlavních cest, kterou probíhá první kontakt se zákazníkem nebo potenciálním klientem.
Čtěte také: Konec jednoho vztahu. Proč to mezi Facebookem a WhatsAppem neklapalo?
Zdá se, že uživatelé si tedy oblíbili soukromější formy komunikace, ať už stories, nebo zprávy. Budou ještě chtít komunikovat v newsfeedu?
Vidíme sice nárůst v používání messagingu a stories, ale aktivita v newsfeedu podle našich čísel neklesá. To je fakt. Pokud vezmete celou populaci bez ohledu na věk, pokles tam není.
Bavíme-li se specificky o mladší generaci, můžeme mluvit spíš o trendu používání několika digitálních produktů najednou, tím myslím třeba během jednoho dne, neodvážím se říct, že simultánně. Jsou to obratní „cross users“. To starší generace není – je konzistentní v používání jedné aplikace a pohybuje se v ní delší dobu. Takhle to teď zkrátka je, ale jak to bude v budoucnu, se neodvážím říct.
Kolik lidí používá Instagram a WhatsApp?
Omlouvám se, ale neposkytujeme lokální čísla. Můžu jen říct, že Instagram je nejrychleji rostoucí platformou na světě i v Česku.
Zpět k Facebooku. Co nového nás v Česku čeká, co tu spustíte?
Nemáme úplně daný počet launchů pro specifické trhy. Loni jsme globálně spustili Facebook Watch, Marketplace. Nechte se překvapit.