Ceny elektřiny a plynu na evropském trhu vlivem větrného, ale zároveň teplotně příznivého počasí klesly na půlroční minima. Cena plynu přitom spadla až tak razantně, že se propadla pod cenový strop stanovený vládou. U elektřiny se zatím drží těsně nad ním.
Evropa zkrátka zažila vskutku neobvyklý závěr roku, alespoň při pohledu na energetické burzy. Nadvýroba elektřiny zejména díky větrným elektrárnám na severu Německa totiž způsobila, že se spotové ceny elektřiny v Česku dle statistik Operátora trhu s energiemi (OTE) krátkodobě propadaly až do záporných hodnot.
Na Silvestra až do minus dvaadvaceti eur, což fakticky znamenalo, že výrobcům se vyplatilo zaplatit kupujícímu za to, aby elektřinu vůbec odebral.
Tento jev byl ovšem jen dočasný, dnes už se elektřina na spotovém trhu v Česku obchoduje za zhruba 200 eur za megawatthodinu.
Z dlouhodobého hlediska je však potěšující, že v posledních týdnech klesly ceny ročních kontraktů elektřiny na 216 eur za megawatthodinu a u plynu až na 80 eur za megawatthodinu. V létě přitom činily více než dvojnásobek, konkrétně 440 eur za megawatthodinu u elektřiny a přes 200 eur u plynu.
Vývoj cen ročního kontraktu plynu na burze v Lipsku | Zdroj Oenergetice.cz
Letní cenový vývoj byl také hlavním z tahounů zavedení cenových stropů v Česku. Vláda od nového roku zastropovala ceny silové elektřiny na šesti korunách za kilowatthodinu (v přepočtu 200 eur za megawatthodinu) a u plynu na třech korunách za kilowatthodinu (v přepočtu 100 eur za megawatthodinu) včetně DPH.
Při porovnání výše zmíněných čísel to znamená, že Česko do nového roku vstoupilo s nižšími cenami plynu, než je jejich platný národní strop.
Neznamená to ale, že by zastropování cen přestalo být užitečné, či snad začalo být až zbytečné.
Ceny na trhu s elektřinou se totiž odvíjí zejména od dlouhodobějších kontraktů a nikoli od krátkodobých, tedy spotových cen. Zjednodušeně se dá říci, že většina obchodníků nakupuje v ročních kontraktech po jednotlivých měsících.
V každém měsíci tak nakoupí jednu dvanáctinu své roční produkce. Zbytek mají nakoupeno za loňské, tedy vyšší ceny, které se nyní propisují do faktur domácností i firem.
Tato situace vyšších cen bude se setrvačností trvat po celý rok, sledovat tedy aktuální ceny na spotovém trhu a porovnávat to se současnými fixovanými cenami na fakturách je tudíž zavádějící a nereflektuje to systém dlouhodobých obchodů s elektřinou.
Vláda navíc zastropovala jen cenu silové elektřiny, která tvoří jen jednu část výsledné ceny (tržní složku). Vedle ní jsou ještě regulované složky jako například platby za distribuci. Podle Energetického regulačního úřadu by podíl regulované složky na celkové ceně energií měl v současnosti činit přibližně jedenáct procent.
Se setrvávajícím poklesem cen ročních kontraktů se ale bezpochyby blýská na cenově přívětivější časy. Je ovšem potřeba se obalit trochu tou trpělivostí.
Je také otázkou, jak nižší ceny energií ovlivní plánovaný příjem do státního rozpočtu z takzvané windfall tax, která cílí na zdanění mimořádných zisků nejen energetických firem.
Tato daň začala platit s příchodem roku a stát si od ní slibuje až osmdesát miliard korun. Kompenzace cen energií by jej ale měly vyjít jen za letošní rok na dvě stě miliard.
