Denně snášely na 650 tisíc vajec. Ta teď budou na českém trhu chybět. A to dost citelně. Než se velkochov nosnic v Brodě nad Tichou na Tachovsku obnoví, potrvá to v tom lepším případě půl roku.
Ze současných téměř sedmi set padesáti tisíc slepic totiž nezůstane jediná. Vzhledem k nákaze ptačí chřipkou v chovu rozhodli veterináři o jeho celkové likvidaci. Jde přitom o patnáct procent všech slepic v Česku. Pro firmu Česká drůbež, která dodávala vejce do velkých obchodních řetězců, je to tvrdý zásah.
„Musíme respektovat veterinární nařízení. Je to naše první zkušenost s touto nemocí. Původně jsme mysleli, že bude stačit, když utratíme jen část slepiček, nakonec se ale nákaza rozšířila i v dalších halách,“ říká jednatel firmy Zdeněk Pešák.
Kromě bezmála 750 tisíc nosnic musí na farmě zlikvidovat i veškeré zásoby vajec. „Z osmdesáti, devadesáti procent dodáváme na český trh, do velkých obchodních řetězců,“ říká jednatel. Měsíčně šlo dosud o zhruba osmnáct a půl milionu vajec. Kdy bude firma, která má německé majitele, schopná chov obnovit, zatím není jisté.
„Máme vlastní odchov slepiček, na dvou farmách. Pokud by to tedy bylo z našich vlastních zdrojů, potrvá to minimálně rok. Když se nám podaří sehnat mladé slepičky na trhu, tak tu dobu výrazně zkrátíme, třeba na půl roku. Akorát, že slepic je na trhu nedostatek,“ dodává Zdeněk Pešák. Než z vlastního kuřátka odchovají mladou slepičku, kterou mohou umístit k ostatním nosnicím, trvá to osmnáct týdnů.
Ze zákona mají firmy, jejichž chov byl ptačí chřipkou zasažený, nárok na kompenzace. O jakou částku bude společnost, jejíž tržby se před dvěma lety pohybovaly kolem půl miliardy korun, usilovat, ještě jednatel neví.
Škody začnou teprve vyčíslovat, nejdříve musejí vyřešit likvidaci zvířat, která by mohla být ukončena do čtrnácti dnů. Pak proběhne následné vyčištění celého areálu. Kromě Brodu nad Tichou má firma ještě další haly, ovšem už s menším počtem nosnic, v Horšovském Týně.
Kompenzace vyplácí chovatelům stát, prostřednictvím ministerstva zemědělství. Podle jeho mluvčího Vojtěcha Bílého, je náhrada ve výši sto procent. Jen je nutné si žádost podat do osmi týdnů ode dne utracení zvířat. V případě chovu na Tachovsku je zatím odhad na úhradu škody od 175 do 220 milionů korun.
Zatím nejvyšší částku vyplatilo od roku 1996 ministerstvo loni. „V souvislosti se potvrzenými ohnisky ptačí chřipky v chovech drůbeže, evidujeme za rok 2022 46 žádostí, z toho jedenatřicet od komerčních chovatelů. V rámci záloh jim bylo vyplaceno přes 137 milionů korun,“ uvádí mluvčí.
Jak se likvidace jednoho z největších chovů nosnic v zemi dotkne českého trhu, se lze zatím jen dohadovat.
Podle mluvčí české Potravinářské komory Heleny Kavanové by současná situace neměla zatím mít nějaký významný dopad na dostupnost a cenu drůbežího masa a výrobků. „Ze zkušenosti víme, že i v minulosti byla četná ohniska nákazy ptačí chřipky v jiných zemích, třeba v Polsku nebo Maďarsku a trh se s určitými výpadky dobře vypořádal,“ uvádí.
Na druhou stranu ale uznává, že jiná bude situace u vývoje cen vajec. Ty už začaly stoupat ke konci loňského roku, kdy se jejich cena oproti roku 2021 zdvojnásobila. Lze prý čekat, že sedm korun za vajíčko nebude asi nic, co by bylo výjimečné, naopak to bude běžné.
Mezi důvody pro zdražování se totiž počítá nejen ptačí chřipka, která vypukla i v Německu, Francii nebo Holandsku, ale také energetická krize a zvyšování cen krmiv.
„Na cenu vajec bude mít vliv zejména, za jak dlouho se podaří obnovit chov, zda nevzniknou v naší zemi další významná ohniska ptačí chřipky a jak se bude vyvíjet situace v okolních evropských státech a ve světě. Nedostatek vajec na pultech obchodů ale zatím nehrozí, dojít může jen k lokálním krátkodobým výpadkům,“ vysvětluje Helena Kavanová.
Konkrétní zatím nechce být ani Tomáš Myler, mluvčí obchodního řetězce Lidl. „Vzhledem k aktuálnímu dynamickému vývoji situace nemůžeme predikovat konkrétní dopady. To se týká také cen, které závisí na situaci na trhu. S našimi dodavateli jsme ale v úzkém kontaktu, abychom zajistili pokrytí poptávky našich zákazníků.“
Od začátku letošního roku se nákaza objevila v dalších pěti chovech. Kromě farmy na Tachovsku se nemoc ve větším rozsahu prokázala také v Jindřichově Hradci, kde museli na začátku prosince utratit přes sedmnáct tisíc kachen.
I když nikde ve světě dosud nebyl zaznamenán přenos nemoci prostřednictvím konzumace drůbežího masa či vajec, přesto je subtyp vysoce patogenní chřipky H5N1 považován za potenciálně rizikový i pro člověka.
„V Evropě byl zaznamenán přenos nákazy na člověka v roce 2021 ve Spojeném království. Mimo Evropu, například v Číně, Kambodže, Vietnamu jsou potvrzovány případy onemocnění u lidí častěji a jsou způsobené výlučně přímým stykem člověka s nakaženými ptáky,“ uvádí mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček. V České republice se přenos na člověka zatím nepotvrdil.
