Kdybychom měli brát v potaz všechny zprávy, které se mediálním éterem nesly od loňského léta a sílily úměrně s blížící se zimou, evropské státy včetně Česka dnes měly trápit likvidační ceny energií.
K tomu četné blackouty, zastavený průmysl, obyvatelé mrznoucí doma ve svetrech a péřovkách při světle svíček a vůni parafínu… Nic z toho se ale neděje, ba naopak Evropa při pohledu na energetický trh zažívá radostný vstup do nového roku.
Ceny energií klesají hluboko pod vládní strop, u dodavatelů se začínají objevovat první poklesy ceníků a co víc – plynové zásobníky jsou rekordně plné. Tudíž se pomalu rozplývají i obavy z toho, že je během letošního léta nebudeme schopni naplnit na další zimu.
„To nejhorší už jsme přežili,“ hodnotí dění na energetickém trhu v posledních týdnech energetický konzultant Jiří Gavor.
Ceny plynu a elektřiny od začátku roku klesly v rozmezí od dvaceti do třiceti procent, když se dostaly na nejnižší úrovně za poslední více než rok. Konkrétně, roční kontrakt elektřiny se v úterý na lipské burze obchoduje za zhruba 156 eur za megawatthodinu (MWh).
U plynu je pokles ještě razantnější, když jeho roční kontrakt klesl na 64,5 eura za MWh a ve virtuálním obchodním hubu TTF, který je rozhodující pro evropské spotové ceny plynu v Evropě, se jeho cena propadla dokonce až k pětapadesáti eurům za MWh.
Za nebývale příznivou situací na evropských energetických burzách stojí jednak až jarní začátek roku z pohledu teplot a s ním související pokles spotřeby energií, zejména pak plynu.
„V uplynulém týdnu byla meziročně teplota vzduchu vyšší o 5,3 stupně Celsia, tedy pokračovala stále teplá epizoda. To znamenalo nižší spotřebu plynu o 35,2 procenta. Po očištění o vliv počasí a paroplynové elektrárny Počerady byly úspory oproti minulému roku 16,9 procenta a oproti pětiletému průměru z let 2017–2021 dokonce 21 procent,“ uvedla v pondělí zpráva firma Amper Meteo ze skupiny podnikatele Jana Palaščáka a přidala i názorný graf.
Spotřeba plynu v Česku proto v minulém týdnu klesla o celých sto gigawatthodin (GWh) oproti zmíněnému pětiletému průměru a držela se mezi dvěma až třemi sty GWh denně. V příštím týdnu by měla s příchodem mrazivého počasí dle odhadů Amper Meteo vyrůst o zhruba třicet procent.
S tím se dá očekávat i zastavení poklesu cen energií na energetických burzách v Lipsku (EEX) i Nizozemí (TTF) – ovšem ne jejich prudký růst. Evropské zásobníky totiž zůstávají rekordně plné a kolem Evropy navíc krouží tankery s LNG plynem připravené jej vyložit v jednom z desítek terminálů, jejichž počet se navíc v čase kontinuálně zvyšuje.
Rekordní zásoby plynu si drží i samotná Česká republika. Podle statistik Gas Infrastructure Europe bylo v úterý dopoledne aktuálně v zásobnících určených pro naši spotřebu dohromady 31 604 GWh plynu, což značí jejich naplněnost ze zhruba 86 procent. Pro srovnání: přesně před rokem byly naplněny sotva z poloviny.
Znamená to, že Česko by dnes bez jakéhokoli dalšího přísunu plynu vydrželo díky zásobníkům více než sedmdesát dní, což fakticky znamená do konce zimy. Není ale důvod, proč by do Česka neměl plyn proudit – od dodávek z Ruska jsme už od konce léta zcela odřízlí a navíc jsme našli nové zdroje v podobě LNG terminálu v nizozemském Eemshavenu a přímých dodávek z Norska.
„Pokud skončíme tuhle zimu se zásobníky plnými z padesáti procent, což teď vypadá celkem pravděpodobně, tak i příští sezona vypadá velmi pozitivně. Neměl by totiž být takový problém doplnit zásobníky na sto procent, jak se předpokládalo. Ale vše se ještě může změnit,“ komentuje aktuální situaci šéf komerčního dispečinku pro plyn v české pobočce RWE Supply & Trading Oldřich Dominik.
Ještě radostnějším faktem je skutečnost, že se každým dnem přibližujeme k nižším cenám za energie. Současné zásoby plynu nakoupené za vysoké loňské ceny jsou totiž v rámci dlouhodobějších kontraktů rozprodány mezi jednotlivé dodavatele – a právě tento dražší plyn se se zpožděním firmám i domácnostem promítá do vysokých faktur, které dnes převyšují vládou stanovený cenový strop.
Do zásobníků se však nyní vtláčí levný plyn, kteří si dodavatelé už dnes nakupují do svého portfolia a svým zákazníkům jej začnou prodávat, až dočerpají plyn dražší. Jak ostatně v pondělí 16. ledna upozornil Ekonomický deník, na trhu se už objevil jeden menší dodavatel, který jako první a zatím jediný nabízí ceny pod vládními stropy.
Společnost Fonergy podle ceníků na svém webu prodává silovou elektřinu zákazníkům po 4690 korunách za MWh, zatímco strop dosahuje 5000 korun za MWh bez DPH. Komoditní cena plynu u Fonergy činí 2275 korun za MWh oproti cenovému stropu 2500 korun za MWh bez DPH.
Záhy se přidal i E.ON, který v rámci tříleté fixace nově nabízí cenu elektřiny v tarifu D02d za 4746 korun bez DPH za megawatthodinu, u plynu pak za 2499 korun. Zákazníci by ale měli být k podobným fixacím obezřetní: v příštích dvou letech by kvůli nim mohli platit podstatně více, než bude na trhu běžné.
„S postupujícím rokem se začnou přidávat další dodavatelé. A zejména na konci roku se mezi nimi opět rozhoří velký boj o zákazníka. Bude to opět soutěž jako za starých časů,“ očekává Jiří Gavor.
Je nutné zároveň podotknout, že situace na trhu se cenově nevrátí na úrovně, na které jsme byli zvyklí před dvěma a více lety. Tehdy stál plyn kolem patnácti a elektřina kolem čtyřiceti eur za megawatthodinu. Podle energetického odborníka Michala Šnobra by ale nový dlouhodobý cenový normál měl být u ročních kontraktů zhruba troj- až čtyřnásobný.
„Plyn čtyřicet až sedmdesát eur za megawatthodinu, elektřina sto až sto padesát,“ odhaduje Šnobr nové úrovně.
