Antigravitace, umělá inteligence, roboti pro mikrochirurgii, bionické pomůcky k pohybu. Zní to jako futuristické vynálezy, ale tyto technologie už postupně přebírají péči o naše zdraví.
Globální trh se zdravotnickými informačními technologiemi, který byl v roce 2020 odhadován na hodnotu přes 250 miliard dolarů, by měl do roku 2030 vyšplhat na 880 miliard a ještě výš. Patří tak k nejdynamičtějším trhům blízké budoucnosti. A Česko je už dnes na jeho špičce.
Ačkoli bylo o moderních technologiích v medicíně poslední dobou slyšet především v souvislosti s pandemií koronaviru, obrázek je ve skutečnosti mnohem širší: svět stárne rychleji než kdykoli dřív, a tak bude potřebovat mladé technologie.
„S tím, jak je populace čím dál tím starší, je nevyhnutelné, že stejně jako bude ubývat zdravotnického personálu, tak bude přibývat lidí, kteří ten personál budou potřebovat,“ říká k tomu Tomáš Drbal, technický ředitel skupiny BTL, která je dnes předním světovým výrobcem zdravotnické techniky pro fyzikální terapii, kardiologii a estetickou medicínu.
„Jen technologie, byznys a inovace ale lidstvo nezachrání. Lidé příliš odevzdali svá těla medicíně, musí se znovu naučit o své zdraví pečovat sami, pracovat na něm a nespoléhat jen na přísun léků. Sami by měli převzít díl zodpovědnosti za své zdraví. Takhle to totiž nikdy nezvládneme ani s armádou robotů,“ míní.
Roboti, aplikace, online terapie
„Ve fyzikální terapii je to neoddiskutovatelné – práce s tělem je tu stěžejní, pohyb je klíčový. Protože ale bude nedostatek sester, které by pacientovi zprostředkovaly rozhýbávací nebo masážní pohyb, musí je nahradit roboti,“ doplňuje Drbal.
O evidentním trendu vypovídá rostoucí počet startupů, které se teď do byznysu s fyzikální terapií pouštějí. Portugalský Sword Health má digitálního fyzioterapeuta na bázi umělé inteligence (a neváhá ho použít), americký RecoveryOne vyvinul platformu pro online rehabilitaci pacientů po ortopedických zraněních, ukrajinský Raccoon.World se zaměřuje na telerehabilitaci po úrazech a neurologických onemocněních.
Nechybí ani firmy, které už svými vynálezy vykročily za hranice digitalizování doposud analogického světa fyzikální terapie – k takovým patří třeba kalifornský startup Cionic se svojí „neurální nohavicí“, což je v podstatě bionická část oblečení, rozšiřující možnosti pohybu postiženého člověka.
Kudy poběží zajíc
Když chcete dělat dobrý byznys, musíte předvídat, kudy „poběží zajíc“. A třeba česká BTL se dostala na vrchol oboru zdravotnické techniky tím, že zajíce dokonce několikrát předběhla. Koneckonců, byli to lidé z BTL, kdo do oboru přinesl dotykové displeje – dříve, než se objevily na iPhonu.
„Vedle robotiky se bude hodně rozvíjet další, stejně tak podstatná oblast a to je datová analytika, která bude doktorům asistovat v rozpoznávání dat o zdravotním stavu pacientů,“ podotýká Tomáš Drbal k další trase zmíněného zajíce.
Sběr takových dat už dnes není problém. Ale vyznat se v nich a roztřídit je tak, aby byla také k něčemu dobrá, je nadále tvrdý oříšek. A čím je těch dat víc, tím tvrdší ten oříšek je. „Dnes v datech už vidíme opravdu mnoho, ale diagnostika je pořád složitá; vize a dnes už i praxe je ale taková, že se v tomto směru obrovsky posuneme dopředu s algoritmy umělé inteligence,“ dívá se do nejbližší budoucnosti Drbal.
Telemedicína v pokročilém stadiu
BTL ve svém širokém portfoliu vytváří i technologie pro ambulantní kardiologii – a v souvislosti s ní je potřeba zmínit ještě jednu tendenci zdravotnického trhu po celém světě: „Neobejdeme se ani bez diagnostiky na dálku, kdy bude kontakt mezi zdravotníkem a pacientem zprostředkován technologií,“ připomíná technický ředitel české společnosti.
Jednoduše jde o telemedicínu, kterou nastartoval covid a dnes se jí věnují kvanta firem usilující o svůj dílek extrémně perspektivního oboru. Mediálně nejproslulejší je americká Sesame Care, jejíž „doktor na dálku“ je hitem pro americký Forbes i Bloomberg a zahrnuje spektrum zdravotnických specializací od praktického lékaře přes zubaře a dermatologii až po psychology a další.
Společností, které člověka na dálku vyšetří, předepíšou mu vhodné léky a nechají mu je doručit kurýrem domů (případně do nejbližší lékárny), je přitom celá řada: úspěchy ve světě slaví kupříkladu cenově dostupná PlushCare nebo Teladoc, jeden z pionýrů amerického „telehealth“, který lidem za měsíční předplatné umožňuje vybírat z devadesáti tisíc lékařů „na drátě“.
I v Česku se rozjelo několik nadějných projektů, jako je známá medicínská online poradna uLékaře.cz chirurga Tomáše Šebka nebo aplikace Meddi app brněnského byznysmena Jiřího Peciny. To vše je ale pořád telemedicína v pilotním stadiu – do budoucna se připravte na technologie, které umožní na dálku nejen konzultaci, ale plné vyšetření a jednoho dne klidně i operaci.
Srdce, tepny i mikrochirurgie
Když server Fast Company vytvářel aktuální žebříček technologicky nejinovativnějších firem se zaměřením na zdravotnictví, umístil na čelní pozici společnost Biotricity. Ta vytvořila přenosný elektrokardiogram Bioflux, díky kterému srdeční aktivitu neustále sledují vzdálené mechanismy připojené k telemedicínskému call centru (zařízení dnes používají asi tři miliony kardiaků), a nově uvedla kapesní EKG Bioheart, propojený přímo s chytrým telefonem svého nositele.
Na dalších místech jsou společnosti jako Shockwave Medical, která pro zprůchodňování tepen využívá pokročilou variantu sonické technologie známé původně z rozbíjení ledvinových kamenů, nebo firma EKO, která proslula digitálním stetoskopem a elektrokardiogramem poháněným umělou inteligencí – načež představila novou elemedicínskou platformu Eko Connect.
Pozoruhodné věci vyvíjí také firma Bolder Surgical (aktuálně akvírovaná větším Hologicem za 160 milionů dolarů); disponuje „švýcarským nožíkem“ pro mikrochirurgii v podobě nástrojů CoolSeal Trinity a CoolSeal Reveal, které posouvají tradiční laparoskopii a uzavírání tepen na úplně nový level.
Top obory blízké budoucnosti
Stejně jako se mění svět zdravotní péče, tak se mění pracovní tržiště a do jeho čela stoupají profese budoucnosti, které budou zdravotnickou techniku v nadcházejících letech vymýšlet, vyvíjet, vyrábět, certifikovat a uvádět do praxe. A dnes jsou to jedny z nejperspektivnějších oborů blízké budoucnosti.
Ve výčtu serveru Business Insider najdete na první příčce nejlépe ohodnocených zaměstnání budoucnosti vývojáře softwaru a hned na druhém zdravotní sestry. To je všeříkající – všichni budou potřebovat sestry, ale protože jich nejspíš nebude už nikdy dostatek, budou to hoši za klávesnicemi počítačů, kdo bude budovat jejich digitální alternativy.
Technický ředitel české skupiny BTL Tomáš Drbal.
Profese spojené s novou medicínou ovšem figurují i na dalších místech žebříčku: poptávka bude po manažerech zdravotnických služeb, dalším zdravotnickém personálu, lékařích a fyzioterapeutech, stejně jako po manažerech počítačových a informačních systémů, strojařích a profících v čemkoli, co souvisí s programováním a kódováním. Ti všichni budou vytvářet robotickou nemocnici zítřka.
(Tvůrčí) chaos v laboratoři
I zmíněná BTL boduje ve světě zdravotnickými zařízeními, která ještě nedávno byla spíš futuristickou vizí. „A takové mašiny sestávají jednak z hardwaru a softwaru, který musí někdo naprogramovat,“ říká k tomu Tomáš Drbal.
„Stejně zásadní je ale mechanika a design, a tak dnes máme i vlastní industriální designéry,“ jmenuje další zásadní profese pro medicínu budoucnosti. Nezapomeňme ani na testery, u nichž se musí každé nové zařízení několikanásobně osvědčit, než vyrazí do světa a začne pomáhat lidem.
„Je to velice multioborové,“ říká o sestavě týmů v BTL technický ředitel skupiny. „Ve vývojovém centru v Praze dnes pracuje 350 vývojářů, kteří mají k dispozici EMC komoru, klimatické komory, laserovou měřicí laboratoř i 3D tiskárny a další obdobné technologie pro rychlý vývoj prototypů.“
Není divu, že věkový průměr u zaměstnanců v BTL je kolem dvaatřiceti let. Když se tu projdete po kancelářích i testovacích laboratořích, překvapí vás, jak nespoutaně to ve firmě působí – po chodbách chodí lidé v tričkách s Teletubbies, občas tu někdo profrčí na koloběžce, žádný z šéfů nemá vlastní samostatnou kancelář a dveře i skříně jsou polepené vtipnými hláškami a memy.
Současně s tím tu ale panuje nebývalý pořádek, každý šroubek má v laboratořích své vyhrazené a pestrobarevně popsané místečko, a protože tu lidé potřebují pořád něco vymýšlet a pracovat v týmu, vznikají tu pro ně další a další konferenční místnosti a místnůstky.
Zdravá dávka drzosti
Unikátní kombinace řádu s chaosem, jakou by člověk očekával spíše v hipsterské centrále Netflixu přitom prokazatelně přináší požadované výsledky. Firma, kterou zakládal v roce 1993 Jan Vild s pár studenty z ČVUT doslova a do písmene na zelené louce, dnes zaměstnává tři tisíce lidí v pětasedmdesáti zemích světa a vloni vykázala obrat 11,7 miliardy korun.
„Umožňujeme našim lidem udělat chybu. Když chtějí něco prozkoumat, ať to udělají – nemusí to vyjít, ale něco se při tom naučí. Kdybychom rovnou řekli, že to nepůjde, tak nápad hned končí a to by bylo špatně,“ zamýšlí se Tomáš Drbal.
I vzhledem k tomu se v BTL nepracuje s tradičním významem slova budget. „To bychom se nikam nehnuli,“ dodává. „Budoucnost musíte tvořit, ne následovat. Medicína je vysoce konzervativní obor, takže to chce trochu zdravé drzosti si v ní takové věci prosadit.“
S tímhle přístupem ostatně BTL, která letos vyrostla oproti loňsku o třicet procent, patentovala takřka osmdesát unikátních řešení, implementovala jako první do medicínských přístrojů dotykové obrazovky, představila revoluční kombinovaný přístroj pro fyzioterapii a od té doby už se dostala i ke kardiologickému řešení pro léčbu rizika náhlého úmrtí u mladých sportovců.
Ve fyzické terapii je dnes BTL jednička na celém světě, v estetice a přístrojovém bodyshapingu jednička na americkém trhu. Se svým prvním estetickým přístrojem tam vstoupila v roce 2007 a od roku 2020 je největším dodavatelem neinvazivních estetických přístrojů v USA.
Staří, ale krásní
Je to právě estetika, co dnes na tržbách přináší do BTL nejvíc peněz. Teprve za ní následují fyzioterapie a kardiologie, které se dělí o celou druhou polovinu tržeb. „Než nás nahradí roboti, budeme pořád řešit, jak vypadáme,“ usmívá se Tomáš Drbal.
S přístrojem Emsculpt Neo skupina BTL dobyla Ameriku.
Pro budoucnost má BTL další trumf: novou verzi přístroje Emsculpt Neo, který jako jediný na světě používá radiofrekvenci a vysokovýkonné magnetické pole k eliminaci tuku. Tahle věcička přitom v USA zaznamenala takový úspěch (milion terapií za velice krátkou dobu), že si ji neodpustil pochválit ani spoluzakladatel Applu Steve Wozniak.
Letos BTL pošle na trh další velkou věc – antigravitační běžecký pás, který člověku odlehčí od jeho váhy, takže může cvičit tak, jako by mu pomáhala sestřička. Antigravitace? Cvičení bez asistence sestřiček? Budoucnost je evidentně tady. A navzdory ohavným vizím ze Šíleného Maxe je nakonec celkem i… estetická.
Tento článek je součástí projektu, který vznikl ve spolupráci Forbes Česko a skupiny BTL. V následujících měsících vám díky ní na příbězích úspěšných inovátorů představíme 11 nejžádanějších profesí budoucnosti, u nichž nešlápnete vedle, pokud se jim začnete věnovat. Nebo k nim nasměrujete svoje potomky.
Jaké profesní obory budou v budoucnu nejžádanější? Které jsou ty nejinovativnější? A kdo má odvahu investovat do neznáma a razit cestu lidstvu k úplně novým možnostem? Každý měsíc vám přineseme dva nové profily osobností, díky kterým můžete zjistit, co je podmínkou úspěchu v dohledné budoucnosti.
