Sednout na letadlo v Praze a vyrazit prakticky kamkoli po Evropě je po covidové pandemii snadnou záležitostí. Letiště Praha loni ohlašovalo jednu evropskou destinaci za druhou. Co však pořád drhne, jsou dálkové lety, které by Čechy zbavily nutnosti přestupovat při cestách na jiné kontinenty. Budoucnost ale vypadá nadějně.
Sedmadvacátého března deset minut před sedmou večerní z Prahy odstartuje modrobílý Boeing 777 společnosti Korean Airlines, aby po rovných deseti hodinách přistál na letišti v Soulu. Půjde o nejdelší leteckou linku letošního letního letového řádu. Pro Letiště Václava Havla to bude znamenat velký návrat linky, kterou zastavila pandemie v březnu 2020.
„Jde o důležitý milník nejen na cestě k obnově provozu a návratu k číslům z roku 2019, ale také v rámci budování sítě přímých linek do Asie. Korea se řadí k trhům s nejvyšší poptávkou z regionu Asie,“ říká ředitel pražského letiště Jiří Pos.
Díky lince dojde k výraznému posílení chybějících kapacit nejen do Koreje, ale díky navazujícím letům ze Soulu také do dalších destinací v Asii s tradičně silnou poptávkou. Cestující tak budou mít blíž do Thajska, Japonska, Vietnamu, Austrálie nebo na indonéské Bali.
Linka do Soulu tak rozšířila už ohlášená dálková spojení, které pražské letiště letos nabídne. Druhým nejdelším letem, oproti letu do Soulu o 45 minut kratším, bude linka do New York aerolinek Delta Airlines. Američané ji na léto obnovili už loni a po zimní přestávce se k ní v květnu znovu vrátí.
Stejně jako v minulém roce tak budou těžit z velkého zájmu, protože žádný jiný let mezi Prahou a Severní Amerikou loni nebyl a spojení Delty bylo vytížené téměř stoprocentně.
Letos to zůstane stejné, přestože by přání šéfa pražského letiště byla jiná. Chtěl by obnovit lety na letiště Newark ležící poblíž New Jersey, do Filadelfie nebo Chicaga. Právě linka do Chicaga je ta, která byla před nástupem pandemie těsně před otevřením. V případě Kanady pak Pos mluví ještě o spojení Prahy a Toronta nebo Prahy a Montrealu.
Podle šéfa CzechTourism Jana Hergeta je však důležité otevření linky do islandského Keflavíku, která má velký potenciál obsloužit turisty, kterým nevadí na cestě přestoupit.
Pražské letiště má včetně New Yorku a Soulu pro letošek potvrzené čtyři dálkové linky s výrazným potenciálem přestupu do ještě větších dálek. Stálicí mezi nimi je Dubaj, kterou jako přestupní hub směrem na východ používají hlavně cestující Emirates. Mezi Prahou a Dubají však budou cestu nad mraky dál trávit na palubě Boeingu 777 a ne největšího dopravního letadla světa Airbusu A380, které stejnou trasu létalo před začátkem pandemie.
Návrat leteckého obra by uvítal i Jiří Pos. Dvoupatrový letoun totiž oproti Boeingu 777 pražskému letišti víc vydělává. A to proto, že inkasované poplatky se odvíjejí od maximální vzletové váhy letadla. Zatímco A380 má přes 600 tun, takzvaný „triple 7“ jich má jen 350.
Na přistávacích poplatcích jsou tak výnosy u airbusu minimálně o šedesát procent vyšší. K tomu letiště víc peněz inkasuje i za více cestujících, které A380 pojme. V případě, že jsou oba stroje plné cestujících, je rozdíl ve prospěch A380 ve výši 120 tisíc korun.
„O tom, že by v nasazení letadel mělo dojít ke změně, žádnou zprávu nemáme. Čeká se na oživení situace v Číně,“ vysvětluje Pos. Emirates totiž výrazně těží z transferové přepravy z Dubaje směrem do Číny, jihovýchodní Asie nebo Austrálie.
Druhý důvod, proč A380 nejspíš hned nad českém letišti nepřistane, je ukrytý v části letadla, kterou cestující nevidí – zavazadlovém prostoru. Emirates totiž mohou díky nasazení Boeingu 777 přepravovat v průměru patnáct tun zboží, což je z pohledu výnosnosti linky nezanedbatelná skutečnost. Dvoupatrový Airbus A380 proti tomu tak velký nákladový prostor nabídnout nemůže.
Podobnou destinací jako Dubaj je katarské Dauhá, kam létají Qatar Airways. Je však snaha existující linku využít ještě víc. „Rádi bychom ve spolupráci s Qatar Airways rozvinuli využití pražského letiště jako přestupního hubu s možností prodloužení některých linek dál za Atlantik, což by českým cestujícím přineslo nová spojení do USA. Tuhle otázku jsme otevřeli během podzimu a dál o ní budeme jednat v únoru,“ uvedl Kupka.
Boj o další linku se bude svádět ještě mnohem dál na východ. Jde o Hanoj ve Vietnamu, kam by cestující mohla přepravovat jedna z tamních aerolinek Bamboo Airways nebo Vietnam Airlines. Pro Hanoj kromě početné komunity Vietnamců v Česku hovoří i silné obchodní propojení. Jako nové místo pro asijskou expanzi si ji totiž vybrala Škoda Auto.
„Otevření linky do Vietnamu jsme blízko. A tím myslím třeba podzim tohoto roku. Situaci nám jen komplikuje fakt, že společnost Bamboo Airways přebírá některé linky od Vietnam Airlines, které zastavili rozvoj. Bamboo tak údajně mají možnost získat některé jejich sloty na západním pobřeží Severní Ameriky, kterým by před Prahou dali přednost,“ popisuje aktuální situaci Jiří Pos.
V podobné fázi jsou i jednání ohledně linek do Číny, konkrétně do Pekingu a Šanghaje, které by obstaraly aerolinky China Eastern. Podle Pose by letadla mezi Čínou a Prahou mohla začít létat ještě letos. Podobný termín je ve vzduchu i v souvislosti s přímými lety do Tchaj-peje na Tchaj-wanu, které by operovala společnost Hainan Airlines.
Nižší počet letů oproti roku 2019 a tím daná zhruba poloviční kapacita z Prahy směrem do Asie má za následek vysoké ceny letenek. Ty jsou podle Josefa Trejbala z portálu Letuška.cz ve srovnání s předpandemickou dobou v některých případech až o čtyřicet procent vyšší.
I přes snahy znovu nastartovat dálkové lety a ideálně rozšířit jejich počet, pořád zůstávají destinace, které jsou mimo hru, ačkoli o ně zájem mezi cestujícími z Česka je. „Myslíme si, že chybí pravidelné letecké linky do exotiky, například do Bangkoku, na Maledivy, do mexického Cancúnu nebo i na Mauricius. Jsou to destinace, které Praha nabízí pouze s přestupem,“ říká Martina Hrnčířová, ředitelka prodeje Student Agency Travel.
