Pokud se lidské civilizaci v následujících letech podaří nerozstřílet se na cimprcampr, čeká ji jako další velká výzva dobývání kosmu. Jeden ze zádrhelů takového usilování přitom vězí v získání potřebných materiálů a energie, aniž bychom tahali ty ze Země.
Ne, že bychom museli hned doletět k trojhvězdě Alfa Centauri – pro začátek stačí vyřešit, jak vybudovat infrastrukturu a podmínky pro život na měsíční základně. Měsíc totiž nabízí ideální přestupní stanici pro další kroky lidských bytostí do blízkého kosmu.
Už jen starty raket z tělesa s nižší gravitací a nevýznamnou atmosférou by byly i z finančního hlediska nesrovnatelně výhodnější než ty pozemské. Jenže základna na Měsíci má vlastní vysoké požadavky.
Společnost Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose, která v posledních několika letech upírá své úsilí do rozjezdu komerční vesmírné turistiky, přichází s návrhem řešení výše uvedeného problému. Vychází z takzvané „in-situ resource utilization“ (zkráceně ISRU), což je anglický výraz pro využívání materiálů dostupných přímo na místě.
Projekt nazvaný Blue Alchemyst hodlá využít povrchu Měsíce jako kosmického zdroje energie. Chce přitom využít elektrolýzu roztaveného regolitu – měsíčního prachu, proměněného ve funkční solární panel.
Celý proces společnost konkrétně popisuje na svém blogu. Regolit podle ní obsahuje všechny potřebné složky včetně železa, křemíku, hořčíku i hliníku. „Projekt je donekonečna škálovatelný, díky čemuž nebude elektrická energie na Měsíci nikdy nedostupným zbožím,“ tvrdí Blue Origin.
Vizi měsíční solární megaelektrárny lze pak plynule doplnit představou orbitálních stanic s umělou gravitací, k nimž upíná své snahy startup Vast Space. Ten si vytkl vybudování orbitální stanice s gravitací vytvořenou odstředivými silami – podobně jako například ve sci-fi eposu 2001: Vesmírná odysea.
Vast Space, založený miliardářem a jedním z krypto průkopníků Jedem McCalebem, momentálně šlápl na plyn akvizicí firmy Launcher. S ní získává její ústřední projekt, vývoj jakéhosi vesmírného remorkéru určeného k přesouvání nákladu z jedné oběžné dráhy na jinou – například z nízké oběžné dráhy Země na dráhu geostacionární či přechodovou.
Soláry na Měsíci, kosmická stanice s gravitací a vesmírné remorkéry? To už by znamenalo solidní přesun z fikce do reality. Stavařina budoucnosti se bude odehrávat vysoko nad námi – jen stavební helmy v ní budou nahrazeny těmi kosmonautskými.
