Vysoké ceny elektřiny, rekordní výroba z jaderných zdrojů a hlavně mimořádný zisk z obchodování s komoditami na západoevropských trzích loni ČEZ pomohly k rekordnímu čistému zisku ve výši 80,7 miliardy korun při tržbách 288,5 miliardy korun. Meziročně šlo až o osminásobný růst.
„Loňský rok byl těžký pro všechny z nás, protože jsme procházeli bezprecedentní energetickou krizí,“ uvedl v úterý na tiskové konferenci k hospodářským výsledkům generální ředitel skupiny ČEZ Daniel Beneš. Jedním dechem ale dodal, že rekordní výsledky způsobené prudkým růstem cen energetických komodit v loňském roce se pozitivně odrazí na tom, kolik miliard letos skupina odevzdá státu.
Vše totiž směřuje k tomu, že ČEZ letos vyplatí nejvyšší dividendu ve své historii, která více než dvojnásobně převýší dosud rekordně vyplacenou dividendu ve výši 53 korun na akcii.
Zástupci skupiny při úterní prezentaci výsledků zopakovali aktuální dividendovou politiku, která počítá s výplatou 60 až 80 procent z čistého zisku z loňského roku, což by při horní hranici znamenalo 117 korun na akcii, tedy více než dvojnásobek té rekordní.
Nepůjde ale o jediné prostředky, které ze skupiny většinově ovládané státem letos přistanou ve státní kase. ČEZ tam pošle peníze i v rámci windfall tax a dalších odvodů.
Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš na úterní tiskové konferenci | Zdroj: Jan Strouhal
„Za rok 2022 skupina ČEZ vytvořila rekordní hodnotu pro své akcionáře. Pokud by výše dividendy byla stanovena na horní hranici, bylo by mezi ně rozděleno 63 miliard korun. Stát jako majoritní akcionář by získal 44 miliard, s daněmi a odvody pak celkově více než 100 miliard korun,“ vypočítával Beneš.
„Velká část peněz půjde na pomoc s vysokými cenami energií, které jsou důsledkem ruské invaze na Ukrajinu. Díky mimořádným příjmům můžeme také rekordně investovat do výstavby silnic a dálnic nebo zvyšovat výdaje na obranu,“ uvedl v reakci na výsledky firmy premiér Petr Fiala na svém twitterovém účtu.
Avizovaných sto miliard, které mají přispět k zalátání děr ve státním rozpočtu, ale není záležitostí jednoho roku, nýbrž kombinací dvou let.
Jednak jde o dividendu ze zisku z loňského roku, která českému státu při zmíněném výplatním poměru přispěje dle odhadů 44 miliardami korun, a za druhé se jedná o příjmy z windfall tax a odvody z nadměrných cen výrobců elektřiny, které budou státu plynout v závislosti na vývoji hospodaření ČEZ v tomto roce. Windfall tax a další odvody totiž začaly platit až s letošním rokem.
A paradoxem je, že i při výplatě abnormálně rekordní dividendy zůstane ČEZ ze zisku pro sebe zhruba 16 miliard korun, což je více než celý předloňský neočištěný zisk, který činil 9,9 miliardy korun.
Je ovšem možné, že výplatní poměr se nakonec změní. O výši dividendy a jejím schválení totiž rozhodují akcionáři na červnové valné hromadě. A mezi nimi má nejsilnější pozici stát.
„Zatím uvádíme jen matematickou indikaci dividendy. Její návrh bude známý před valnou hromadou, a tudíž teď o její výši nemá cenu spekulovat,“ uvedl na závěr prezentace finanční ředitel ČEZ Martin Novák.
