Uplynul už více než rok a měsíc ode dne, kdy Ruská federace zahájila invazi, po níž jsme se probudili do jiného světa, ve kterém Evropa čelí největšímu ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. Co nového v dění kolem Ukrajiny přinesl uplynulý týden?
- Rusko rozmístí v sousedním Bělorusku taktické jaderné zbraně. Podle Putina tím Moskva neporušuje žádná ujednání o nešíření jaderných zbraní a reaguje na oznámení Británie, která chce na Ukrajinu dodávat protitankové náboje z ochuzeného uranu. „Není na tom nic neobvyklého. Spojené státy to dělají po desetiletí. Už před dlouhou dobou umístily své jaderné taktické zbraně na území spojeneckých zemí, států NATO, do šesti zemí v Evropě. Pokud mě paměť neklame, jde o Německo, Turecko, Nizozemsko, Belgii, Itálii a Řecko,“ řekl Putin.
Ruský prezident také řekl, že Rusko pomohlo Minsku modernizovat deset letadel, která jsou schopná nést jaderné zbraně, a připomněl, že už dříve Bělorusko získalo komplex střel Iskander, které také mohou nést jaderné hlavice.
Dále uvedl, že jednal i na žádost běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, který o umístění jaderných zbraní stál, a konečné rozhodnutí prý padlo po britském oznámení o dodávce protitankových nábojů Ukrajině.
- Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan svému ruskému protějšku Vladimirovi Putinovi po telefonu poděkoval za pozitivní přístup k prodloužení obilných dohod. Prezidenti spolu hovořili také o zlepšení vztahů mezi Ankarou a Moskvou a Erdogan apeloval na co nejrychlejší ukončení konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou diplomatickou cestou.
Dohody, které v Turecku za zprostředkování OSN loni v červenci podepsaly Ukrajina a Rusko, zajišťují vývoz zemědělských produktů z ukrajinských přístavů přes Černé moře.
Pokračování schématu oznámilo Turecko minulý víkend, aniž by upřesnilo o kolik dnů prodloužení platí. Kyjev zprvu tvrdil, že o 120 dnů, a Moskva uváděla 60. Kyjev, Turecko a OSN usilovaly o stodvacetidenní prodloužení, což je i lhůta, na kterou byla dohoda původně uzavřena a poté už jednou prodloužena.
- V Kyjevě přestali mít lidé problémy s výpadky energií a na ulicích je poměrně živo, řekla Tereza Soušková, ředitelka Českého centra v Kyjevě. Situace v hlavním ukrajinském městě se podle ní oproti podzimu, kdy Rusko podnikalo na Ukrajinu masivní vzdušné útoky, zlepšila. Válka je ale všudypřítomná, prostupuje jakýmkoli hovorem Ukrajinců, protože snad každý na Ukrajině má někoho blízkého, kdo bojuje v armádě, padl nebo se pohřešuje. I v hospodě se běžně připíjí na ukrajinské vojáky.
Na válku upozorňují bariéry v ulicích, takzvaní ježci, nebo checkpointy s hlídkami. Ve všech budovách jsou také šipky spolu s nápisem „kryt“ v ukrajinštině a angličtině, na ulicích jsou k vidění plakáty s ukrajinskými vojáky a děkovnými nápisy.
- Kazachstán se chystá zvýšit kontrolu zboží, které přes něj putuje, aby předešel obcházení sankcí uvalených na Rusko v souvislosti s válkou na Ukrajině. Informoval o tom britský list Financial Times. V minulém roce, kdy začala válka na Ukrajině, prudce vzrostl například export spotřební elektroniky z Kazachstánu do Ruska. Kazachstán je jedním z nejbližších partnerů Moskvy, sankce na Rusko za jeho agresi vůči Ukrajině neuvalil.
Opatření, které by mělo umožnit lepší kontrolu nad zbožím, má fungovat od začátku dubna. Nejmenovaný vysoce postavený kazachstánský představitel britskému listu řekl, že půjde o nástroj on-line, díky němuž bude možné sledovat veškeré fáze pohybu zboží od jedné hranice k druhé.
„Chápeme nebezpečí sekundárních sankcí, a proto pečlivě monitorujeme společný obchod se všemi našimi partnery,“ uvedl tento představitel. Kazachstán podle něj neustále pracuje na tom, aby snížil riziko takzvaného reexportu.
- Finský prezident Sauli Niinistö schválil 14. balík obranné pomoci Ukrajině, jehož součástí jsou i další tři tanky Leopard. K ukrajinské žádosti o dodání stíhaček Hornet se ale ministr staví negativně. Balík nové finské pomoci v hodnotě přibližně 161 milionů eur zahrnuje také další těžké zbraně a munici, napsal finský tisk.
Španělské ministerstvo obrany počítá s tím, že Ukrajině na konci tohoto týdne pošle šest tanků Leopard 2A4. Stroje potřebovaly generální opravu, protože je armáda 15 let nepoužívala. Podle španělské ministryně obrany Margarity Roblesové se podařilo tanky opravit „v rekordním čase“.
- Ukrajina zařadila rakouskou bankovní skupinu Raiffeisen Bank International na svůj seznam „mezinárodních sponzorů války“ vzhledem k pokračujícímu podnikání instituce v Rusku a na okupovaném východě Ukrajiny. Uvedl to na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na komuniké ukrajinské agentury pro předcházení korupci. Banka v prohlášení mimo jiné uvedla, že svou budoucnost v Rusku zatím vyhodnocuje.
- Raketomet RM-70 nazvaný Přemysl bude předán na Ukrajinu během několika týdnů. Ve sbírce Dárek pro Putina se na něj vybralo již 32 milionů korun. Součástí dodávky bude i 365 raket, řekl novinářům Martin Ondráček z iniciativy Dárek pro Putina. Raketomet podstoupil generální opravu v závodu společnosti STV Group v Poličce. Technici společnosti STV Group strávili na jeho opravě asi dva tisíce hodin práce.
- Obnova ukrajinské ekonomiky po ruské invazi bude stát 411 miliard dolarů, což je 2,6násobek odhadovaného hrubého domácího produktu Ukrajiny za loňský rok. Vyplývá to z nové studie Světové banky, OSN, Evropské komise a Ukrajiny. Předchozí odhad z loňského září počítal s náklady 349 miliard amerických dolarů.
Odhad zahrnuje období jednoho roku od začátku ruské invaze z 24. února 2022. Vyčísluje přímé fyzické škody na infrastruktuře a budovách, dopad na lidské životy a obživu a náklady na „vybudování lepšího“, uvedla Světová banka.
- Nejméně sedm lidí přišlo v Kyjevské oblasti o život při středečním ruském dronovém útoku.
Serveru Ukrajinska pravda to řekla mluvčí záchranných složek. Úřady předtím informovaly o čtyřech obětech, bilance ale stoupla poté, co záchranáři vyprostili z trosek poškozené budovy další tři těla. Ukrajinským silám se podařilo zničit 16 z 21 dronů Šáhed íránské výroby, jimiž ten den Rusové na Ukrajině útočili, uvedl generální štáb ukrajinské armády.
Osm z těchto dronů přitom mířilo na Kyjev. Ruská správa okupovaného poloostrovu Krym pak obvinila ukrajinské síly z dronového útoku na přístav Sevastopol.
- Rusko s ohledem na současnou situaci na trhu zachová současné snížení těžby o pět set tisíc barelů denně do konce června. Minulé úterý to uvedl ruský vicepremiér Alexandr Novak. Rusko minulý měsíc oznámilo, že v reakci na západní sankce v březnu sníží svoji těžbu, podle Novaka by plánované snížení produkce mělo být splněno v příštích dnech. Snížení odpovídá zhruba pěti procentům celkové produkce ropy v Rusku v lednu.
Novak v prohlášení uvedl, že světový trh s ropou je pod bezprecedentním tlakem. Poukázal na energetické embargo západních zemí vůči Rusku a na to, co označil za nebezpečné pokusy omezit cenu ropy.
- Exploze na poloostrově Krym jsou signálem pro Rusy, že mají oblast opustit, uvedla podle agentury Unian mluvčí ukrajinského jižního velitelství Natalija Humenjuková. Ve městě Džankoj na severu Krymu, kde byly minulé pondělí slyšet exploze, místní úřady zavedly mimořádný stav, informoval server BBC News.
O explozích na Krymu informovaly ruská i ukrajinská strana. Šéf správy města Igor Ivin uvedl, že místo se stalo terčem útoku bezpilotních letounů, které poškodily obytný dům a obchod. Ukrajinská vojenská rozvědka HUR napsala, že exploze zničila ruské střely s plochou dráhou letu Kalibr, které byly převáženy po železnici. Oficiálně se Ukrajina k útoku nepřihlásila.
- Británie je připravena pomoci Polsku vyplnit mezery v jeho vzdušné obraně poté, co Varšava poskytne Ukrajině své stíhačky MiG-29. V rozhovoru pro německý list Die Welt to řekl náměstek britského ministra obrany James Heappey. Dodal ovšem, že polská vláda se na Londýn v této věci zatím neobrátila.
Polský prezident Andrzej Duda ve čtvrtek po schůzce se svým českým protějškem Petrem Pavelm řekl, že Polsko „v nejbližších dnech” pošle Ukrajině čtyři stroje MiG-29, další budou následovat poté, co projdou servisem. Polsko se tak stalo prvním spojencem Ukrajiny, který dodávku stíhacích letounů oznámil.
