„Buď pomazán svatým olejem, jako byli před tebou pomazáni králové, kněží i proroci. Jako pomazán byl Šalomoun králem od kněze Sádoka a proroka Nátana, buď pomazán, požehnán a prohlášen králem nad lidem, který ti Bůh, tvůj pán, svěřil, abys mu vládl a spravoval jej,“ pronesl arcibiskup z Canterbury ve Westminsterské katedrále krátce po poledni 6. května 2023, a dotkl se králova čela, srdce a jeho rukou, aby mu Bůh požehnal v myšlenkách, činech i v srdci.

Karel III. byl v tu chvíli Bohem pomazaný a požehnaný král.

Znělo nám to jako z nějakého velmi vzdáleného světa. Stejná slova pronášejí arcibiskupové nad hlavami anglických a britských králů prakticky už od časů Viléma Dobyvatele, korunovaného na Vánoce 1066.

Samotný moment pomazání však přihlížející ani stovky milionů diváků sledující celý obřad dle očekávání neviděli, proběhlo totiž za ozdobnou zástěnou, neboť jde o soukromý okamžik mezi panovníkem, arcibiskupem a Bohem. Byl to i moment intimní – král Karel III. byl před ním svlečen z imperiálního roucha Robe of Estate a klečel před arcibiskupem jen v košili a prostých kalhotách.

Arcibiskup se svatým olejem z Olivetské hory dotkl králova čela, srdce a jeho rukou. Karel následně přijal všechny insignie církevní a světské moci a byl korunován staroslavnou korunou sv. Edvarda Vyznavače, vážící dvě a čtvrt kilogramu.

Král složil přísahu a slib věrnosti mu následně vyjádřil jak Justin Welby, arcibiskup z Canterbury, tak Karlův syn William, princ z Walesu. „Budu ti věrně sloužit,“ pronesl v pokleku před svým otcem králem jeho starší syn, a pohlédl mu zpříma do očí, načež se postavil, dotkl se pravou rukou koruny na králově hlavě a otce políbil na tvář. Aktu přihlížela jeho žena Catherine, princezna z Walesu, a jejich tři děti.

Jednou bude sedět na místě krále Karla sám William a princem, který mu bude skládat stejný slib, bude jeho nejstarší syn George. Dnes je to téměř desetiletý chlapec, který dědečkovi králi pomáhal nést vlečku a plášť jeho korunovačního roucha při vstupu do katedrály jako jedno z jeho pážat.

Celá více než dvouhodinová ceremonie nesla jak znaky někdejšího středověkého obřadu, tak i chvíle, kdy bylo zřejmé, do jaké míry míří britská monarchie k modernizaci a jak se postupně proměňuje. Ostatně už skutečnost, že spolu s králem Karlem III. byla korunovaná i jeho manželka, královna choť Camilla, je přelomový.

Připomeňme, že Camilla je první anglickou a britskou královnou, která svátost přijala jako rozvedená žena. Jiný britský král, Karlův prastrýc Edvard VIII., musel kvůli plánovanému sňatku s rozvedenou ženou naopak abdikovat. Nyní je královnou Camilla, jediná žena Charlesova srdce, kterou katedrálou k oltáři doprovodili v roli pážat její vnoučata a prasynovec, potomci dětí pocházející z jejího prvního manželství.

Moment, kdy tato žena přijala korunu královny Marie a vykonala před svým mužem obřadnou poklonu, byl mimořádně dojemný. Připomeňme, že Camilla a Charles, tehdy ještě jako princ z Walesu, tvořili pár už od konce 60. let, ovšem Camilla, tehdy ještě Shandová, nebyla Koruně a trůnu dost dobrá.

Nedovolili následníku trůnu, aby si tuto ženu vzal, a tak se provdala jinam, zatímco Charlesovi představili Lady Dianu z rodu středoanglických Spencerů. Páru se narodili dva synové, princové  William a Harry, oba přítomní sobotní otcově korunovaci. Ovšem manželství později ztroskotalo.

Dnes je všechno jinak – Karel je králem a Camilla, jeho celoživotní opora, je jeho královnou. Velkolepé ceremonii a liturgii přihlížely hlavy více než dvou stovek států světa, náboženští i světští představitelé, politici, diplomaté.

Bůh ochraňuj krále Karla! Zvolali všichni jedním hlasem v závěru obřadu. Katedrálu opustil král Karel III. za společného zpěvu Good Save the King. Na hlavě měl tentokrát slavnou Korunu Impéria, v rukou žezlo a zlaté královské jablko.

Ať žije král!