Stačila jedna věta. Na několik let půjde o můj poslední koncert, hlásal loni na podzim zpěvák Marek Ztracený, když avizoval velkolepou rozlučku v pražském Edenu. Byl si vědom, že těmito slovy zapůsobí.
Ve skutečnosti své fanoušky totálně pobláznil. Fotbalový stánek v pražských Vršovicích, kam se pro účely hudebních vystoupení vměstná přes dvaatřicet tisíc lidí, nakonec vyprodal za necelou hodinu – rychleji než kdokoli před ním.
Na trávníku, kde obvykle pobíhají hráči Slavie, se přitom v minulosti představila světová jména jako Coldplay, Metallica, Kiss nebo Red Hot Chili Peppers. Pod tlakem enormního zájmu proto Ztracený záhy přidal rovnou dva koncerty.
A dost možná by nejmodernější venkovní stadion u nás zaplnil ještě dvakrát, jak přibližuje v našem rozhovoru.
Tři koncerty během nadcházejícího víkendu navštíví zhruba sto tisíc lidí. Na české poměry něco naprosto nevídaného – a s vědomím průměrné ceny vstupenek, pohybujících se kolem 1500 korun, zároveň mimořádný byznysový počin.
Mimořádné jsou i náklady na velkolepou show, u nichž lze předpokládat, že se vyšplhají do desítek milionů korun. Jen na techniku, kterou trojnásobný držitel Zlatého slavíka do Edenu svezl z různých koutů Evropy, bylo potřeba třicet kamionů a vyžádá si spotřebu elektřiny jako celá vesnice.
„Za poslední roky se svou kapelou prožívám příběh, který má hollywoodské parametry,“ přiznává nejoblíbenější český zpěvák současnosti.
„Malé sály, kde stály desítky lidí, vystřídaly větší, kde jich byly stovky, pak tisíce a nakonec desetitisíce v hokejových halách a amfiteátrech, kde jsme v některých případech museli hrát i vícekrát za sebou,“ rekapituluje.
„Doufali jsme, že Eden bude něco, co fanoušky zaujme, a tajně si přáli, aby byly koncerty dva. Že budou tři, mě nenapadlo ani ve snu,“ tvrdí osmatřicetiletý rodák ze Železné Rudy.
Jak s odstupem času vzpomínáte na chvíli, kdy jste zjistil, že se Eden podařilo vyprodat potřetí?
Byly to tak silné momenty, až jsem se bál, jestli jsem se nezbláznil a nevidím to pouze já. Šel jsem se proto zeptat partnerky, jestli to vidí taky.
Zaplnit tři obrovské koncerty ve třech dnech je něco nevídaného. Jaký je to nápor?
Ve hře byl dokonce i čtvrtý a pátý koncert. Nakonec jsme se už ale nebyli schopni domluvit na termínu a hlavně mi došlo, že něco tak zásadního by se nemělo dělat na kvantitu, ale na kvalitu.
Bál jsem se, že bych mohl být už unavený, a to by nebylo k fanouškům fér. Nápor to bude, ale jen v dobrém slova smyslu. Ten adrenalin je malý zázrak a těším se na každou minutu tohohle snu. Snad to neuteče moc rychle.
Koncert budete mít v Edenu, domovské scéně fotbalové Slavie. Nepřemýšlel jste coby fanoušek Plzně o jiné variantě?
Všichni se mě ptají, proč jsme nezamířili na Strahov. To nás samozřejmě napadlo jako první, ale na tom velkém legendárním, kde hráli Nedvědi a Rolling Stones, nebyl koncert už přes dvacet let a je v dezolátním stavu.
Náš největší a nejmodernější stadion v Česku je Eden a tak nějak mě to od začátku lákalo. Jasně, jsem srdcem Plzeňák, ale nejdu tam hrát fotbal, ale písničky. A když to na fotbal přenesu, tak během víkendu bude hrát v Edenu jenom jeden stotisícový tým a nebude záležet, kdo má jaký dres.
Proč jste se vůbec rozhodl pro pauzu s koncertováním, čímž jste řadu svých fanoušků zaskočil? Cítíte vyhoření?
Nikdy jsem si nepřipadal mediálně zajímavý a nenapadlo mě, že se od té chvíle bude řešit na titulních stranách časopisů a v rádiu i televizi konec kariéry a všechno to šílenství okolo.
Byl jsem z toho myslím víc překvapený než fanoušci. Každopádně už to považuji za vyřešené a vysvětlené. Vyhořelý jsem byl spíš z toho humbuku.
Čím se bude Marek Ztracený během pauzy živit?
Hodně lidí se mě ptá, jaké jsou moje další plány, a nejlepší na tom je, že žádné nejsou. Po čtrnácti letech, kdy jsem měl každý den naplánovaný od rána do noci, chci zažít, jaké to je být spontánní a nic neplánovat.
Jediné, co vím, že na sobě chci pracovat. Fyzicky, psychicky, chtěl bych se naučit líp anglicky nebo španělsky, číst a hlavně být s rodinou.
Co konkrétně plánujete, až bude nabitý víkend za vámi?
Po víkendu mě čeká divoký týden plný rozhovorů a vstřebávání zážitků a emocí. Ze zkušenosti víme, že afterparty nejde dělat bezprostředně po koncertech, a tak si ji uděláme až po několika dnech a plní síly.
Dost se na ni těším a myslím, že trochu zavzpomínáme na divoká léta. Bude se slavit a doufám, že bude co.
