Napětí mezi USA a Čínou sílí a s ním nabývá na intenzitě i dlouholetá debata o oddělení dvou největších ekonomik světa.
Vazby na asijskou velmoc představují pro americké společnosti kvůli politice Washingtonu čím dál větší problém. Západní firmy v Číně mezitím děsí drakonické uplatňování zákonů na ochranu dat namířených proti zahraničním „špionům“.
Nejčerstvějším příkladem propisování americko-čínského soupeření do byznysu je rozdělení jedné z největších venture kapitálových firem na světě Sequoia Capital. Kolos s desítkami miliard dolarů ve správě a také jeden z prvních investorů Googlu nebo Instagramu na začátku měsíce oznámil, že z jihoasijské a čínské divize vzniknou samostatné společnosti.
Americký a evropský venture byznys ponese dál původní název, Peak XV Partners budou mít na starost Indii a jihovýchodní Asii (původně Sequoia India & SEA) a v Číně se bude nová značka jmenovat HongShan (původně Sequoia China).
„Vedení decentralizovaného globálního investičního byznysu se stává čím dál víc komplexnějším,“ stojí v dopise investičním partnerům. Trojice lídrů Sequoia Capital takto zdůvodnila rozdělení v době, kdy se už několik let vztahy mezi USA a Čínou v diplomatické rovině popisují souslovím „nejhorší za poslední dekády“.
V rovině vzájemných obchodních vztahů pak používají termín decoupling (rozpojení), nyní volně přecházející v takzvaný derisking.
Zmíněné napětí je podle analýzy společnosti PitchBook „očividným katalyzátorem“ rozdělení Sequoia Capital. Bidenova administrativa se chystá přiškrtit tok amerických investic i know-how do Číny – což byla cenná služba, kterou Sequoia v minulosti poskytovala čínským startupům.
Už koncem loňska přišla americká vláda s tvrdým exportním omezením, zakazujícím vývoz pokročilých čipů a technologií k jejich výrobě do Číny. Zákazy nedopadají pouze na export amerických firem, ale také na jakoukoli společnost po celém světě, používající americkou polovodičovou technologii.
Nově se chystá i finanční blokáda, která má americkému kapitálu znemožnit přístup k podstatné části čínského technologického trhu. Paul Rosen z ministerstva financí USA mluví o osekávání amerických investic, které „přicházejí s odbornými znalostmi určitých specifických odvětví a pododvětví, jako jsou pokročilé polovodiče, umělá inteligence a kvantová výpočetní technika“ – a zdůrazňuje, aby tyto znalosti neposloužily čínské armádě.
Zákaz amerických investic do firem napojených na čínskou armádu funguje už dlouho: na blacklistu je po dva roky staré aktualizaci přes šedesát čínských firem. Jestli nyní zvažované rozšíření zákazu klapne, seznam se nejspíš notně prodlouží. A investoři z USA s tím zdá se počítají: americký kapitál najednou přestal téct do čínských venture a private equity fondů.
Příběh některých investic Sequoia Capital ukazuje, jak se z byznysu amerických firem v Číně může stát otázka národní bezpečnosti.
Sequoia se ocitla pod drobnohledem amerických úřadů kvůli investici do sankcionovaného dodavatele dronové technologie DJI nebo AI startupu Deep Glint, který Washington obviňuje z napomáhání dohledu nad komunitou čínských Ujgurů. Čína tuto menšinu dlouhodobě utlačuje a „převychovává“ v koncentračních táborech.
