První milion dolarů mu přinesly reklamní poutače. Dnes jeho jmění sahá k pěti miliardám, vlastní baseballový tým L.A. Angels a s Forbesem probral své investiční úspěchy i přešlapy.
Arturo Moreno přezdívaný prostě „Arte“ se narodil v roce 1945 jako nejstarší z jedenácti dětí. Vyrostli v arizonském Tucsonu, kde jeho otec vlastnil tamní španělskojazyčné noviny. Arte byl v plnoletosti povolán do války ve Vietnamu a po návratu si díky vládní pomoci pro vojáky zaplatil studium na Arizonské univerzitě.
Byznysovou kariéru začal v malé marketingové firmě, kterou spolkl deníkový kolos Gannet, kde Arte strávil další dekádu. Už tehdy si ale našel melouch: začal skupovat podhodnocené byty, ty zrenovoval a dále pronajal. Příjmy pak investoval do akcií.
„Jsem velmi konzervativní,“ říká o sobě Arte Moreno. „A veškeré moje investování je také konzervativní.“
Co vás přivedlo k akciím?
Ještě na univerzitě. Náš profesor ekonomie s sebou všude nosil The New York Times a probíral s námi různé scénáře, že máme tolik a tolik peněz a co by nám za ně mohly přinést různé akcie. Řešili jsme cash flow, poměr zisku a ceny a tak podobně.
Po škole jsem pak začal pracovat ve veřejně obchodované firmě, kde fungovaly odměny v podobě akcií a akciových opcí. Tak jsem si vždycky část své mzdy vybral v nich.
Kam mířila vaše první investice?
Po návratu z Vietnamu jsem si koupil dům za dvacet tisíc dolarů, část z vládní podpory a zbytek na splátky. A pronajal ho svým bratrům a několika jejich přátelům. Z garáže jsem udělal malé studio, to jsem pronajal taky…
Nakonec mi pronájmy pokrývaly skoro trojnásobek toho, co jsem měsíčně splácel. Nikdy jsem se tam sám nenastěhoval a naopak použil dům jako zástavu k nakoupení bytů na renovaci. A ty jsem pak také pronajímal.
Koupil jsem nemovitost, vrazil do ní peníze, pronajal ji a koupil pár dalších. Když mi bylo třicet, vlastnil jsem už osmdesát bytů.
Vyvíjel se váš způsob investování?
Pořád zbožňuji sporty a na trh se dívám jako na nějaké ekonomické sportovní klání. Už ale nehazarduji jako zamlada. Jak jsem se oženil a měl se ženou děti a začal dumat nad jejich vzděláním, začal jsem být konzervativnější.
Hodně jsem se inspiroval Warrenem Buffettem a sledoval, kde mají kořeny jeho znalosti. Jaké knihy četl, kdo byli jeho mentoři.
Co považujete za svůj největší investiční úspěch?
Kdysi jsem v Arizoně dohromady s jedním chlapíkem koupil firmu vyrábějící reklamní poutače. První rok jsme končili na příjmech kolem 900 tisíc dolarů. Když jsme ji prodávali CBS, nesla nám 500 milionů.
V podstatě jsme tu firmu vytáhli z ničeho na pozici největšího výrobce billboadů v Severní Americe. A pak ji prodali.
Podobné terno se ukázali být i L.A. Angels. Kupoval jsem je od Disneyho levně, za 180 milionů, a přivedl do týmu své lidi z reklamního byznysu. Dnešní hodnota týmu? Ke třem miliardám.
Jaká aktiva dnes ve svých osmasedmdesáti nakupujete?
Sedím na hromadě cashe. Pár akciových titulů se mi líbí, ale všechno, s čím obchoduji, má v sobě nějakou návratnost, nějakou dividendu.
Držím silné pozice v Amazonu, Alphabet i Applu – ten nakupuji odjakživa. Kdykoli jeho akcie klesnou, přikoupím další. Nakupuji také JPMorgan, vyplácí zhruba tříprocentní dividendu.
Diverzifikace je moje silná stránka a držím se dál od firem, které sice mají vysoký multiplikátor poměru ceny a zisku, ale negenerují žádný cash ani žádnou dividendu. To možná někoho láká, ale mě tedy ne.
Jste také zainvestovaný v množství nemovitostí…
Pokud máte natolik štěstí, abyste si mohli pořídit a vlastnit dům, měl by být vaším prvním aktivem. Realitní trh je extrémně omezený a vždy bude mít nějakou hodnotu.
Když to správně vybalancujete, můžete jeho výkyvy dobře zvládat. Lidé, kteří nemovitosti přeplácejí a nevyužívají správně, si nabíhají do pasti.
Držím činžáky, pronajímám kanceláře dlouhodobým klientům. Přes pandemii jsem s nájemníky domluvil výše nájmů tak, aby mohli zůstat. K čemu by mi byli takoví, kteří se třesou, jestli zvládnou zaplatit další nájem?
