Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v úterý oznámila, že se o svůj post nebude znovu ucházet. Přiznala, že má za sebou čtyři profesně i lidsky nejtěžší roky jejího života a čeká ji pátý, který nebude o nic lehčí. Podle jejích slov kandidaturu zvažovala, po dlouhém rozmýšlení však zhodnotila, že by na další mandát neměla dostatek sil.
„Neberte, prosím, moje rozhodnutie nekandidovať ako dôkaz toho, že so slušnosťou sa nedá uspieť. Dajú sa s ňou vyhrať voľby, vykonávať mandát a ostať pritom najdôveryhodnejším politikom. Slušnú a hodnotovú politiku porazí len to, keď jej prestaneme veriť. Ja v ňu stále verím.“ uvedla ve svém facebookovém prohlášení.
Nejmladší prezidentka
Zuzana Čaputová je první ženou v prezidentském úřadu a nejmladší hlavou státu v historii Slovenska. Zároveň je teprve pátou osobou, která tento úřad zastává v éře samostatnosti.
„Niekedy mám v politike pocit, že stojím vo veľkej víchrici. Že som v centre rôznych vplyvov, tlakov, očakávaní, požiadaviek a vyhrážok,“ řekla Zuzana Čaputová v prosinci 2019, půl roku po nástupu do úřadu, ve velkém rozhovoru pro časopis Forbes.
O ukotvenosti a službě druhým
„Na druhej strane, aby si toto dokázal človek uvedomiť, musí sa do istej miery zaoberať aj sám sebou,“ sdělila. „Napríklad sebapoznanie a sebaprijatie boli pre mňa dôležitým predpokladom na to, aby som nebola zaťažená a zacyklená sama v sebe so svojimi problémami. Čiže je to napríklad služba, ktorá mi dáva silu. Keď je človek sám v sebe ukotvený a dokáže nasmerovať svoju energiu v službe druhým, to je prirodzene napĺňajúce.“
Označila se také za velmi racionálního člověka, který má rád argumenty a velmi jasná a srozumitelná schémata či přesnost ve vyjadřovaní. „V tomto zmysle môže byť o mne výpovedný obraz: hlava v oblakoch a nohy pevne na zemi,“ doplnila.
O ženách v politice
Mluvila také o tom, že ochota žen vstoupit do politiky a veřejné sféry je nižší než u mužů.
„Objektívne to neviem vysvetliť,“ odpověděla tehdy. „Je to možno kombinácia faktorov, od stereotypu cez zladenie roly matky s politikou, čo je náročné. Nechcem podceniť úlohu otca, ale v istom období vývoja detí je ťažko spojiť úlohu matky s verejnou funkciou. Ale veľakrát sme prekážkou samy sebe. Pokiaľ si tú prekážku samy v sebe nepostavíme, tak ostatné prekážky sa prekonať dajú.“
Od práva přes ekologii až po politiku
Zuzana Čaputová vystudovala Právnickou fakultu UK v Bratislavě a před kandidaturou na prezidentku zastupovala obyvatele Pezinku a stála v čele iniciativy „Skládka nepatrí do mesta“, jednoho z největších ekologických sporů v novodobé historii Slovenska.
Médiím později řekla, že to byla její první zkušenost s nerovným bojem o moc. Za své úsilí získala v roce 2016 prestižní mezinárodní Goldmanovu cenu, která je často přirovnávána k „Nobelově ceně“ za životní prostředí.
V prosinci 2017 oznámila svůj vstup do vznikajícího politického hnutí Progresivní Slovensko a na jeho ustavujícím sjezdu v lednu následujícího roku byla zvolena místopředsedkyní. V květnu 2018 oznámila, že bude kandidovat na prezidentku.
V rozhovoru pro Forbes vzpomínala také na volební kampaň a prozradila, jak ji samotnou překvapilo, že nakonec volby vyhrála.
„Stal se zázrak“
„Pamätám si veľmi dlhé obdobie, keď som stále mala okolo osem percent. Nazvala som to, že nemám klienta,“ približovala s úsměvem.
„Moja práca mi vždy dávala zmysel, pretože ju niekto chcel. A zrazu som dlhé mesiace niečo prezentovala, ale percentá sa nehýbali. Nemali sme veľa peňazí na kampaň, počet bilbordov sme mali obmedzený. Bola iba limitovaná možnosť, ako sa o mne mohli ľudia dozvedieť. Ale kolegovia ma presvedčili, aby som počkala do verejných diskusií, keď budem môcť osloviť ľudí priamo a nebude ma limitovať nedostatok financií.“
„Dokonca sa stal zázrak, s ktorým sme nepočítali – ľudia sa začali zbierať na kampaň, posielali nám po 5, 10, 20 eur. Polovicu kampane napokon zaplatili drobní darcovia. Vtedy sa začalo javiť, že vyhrať nemusí byť nemožné,“ vzpomínala.
V prvním kole zvítězila se 40procentní podporou a ve druhém kole získala 58,4 procenta hlasů, což činilo více než milion hlasů. Hovořila také o tom, jak si jasně vybavuje okamžik ve volebním štábu, kdy jí na telefon zavolali, že vyhrála.
„Úplne úprimne si nepamätám, že by na mňa po tomto výsledku doľahla nejaká ľahkosť bytia alebo šťastie, že sa nám podarilo vyhrať nejaký zápas,“ řekla v rozhovoru. „Hoci som si uvedomila, že sa to stalo, bola som v takom emočnom tlaku, a navyše obklopená veľkým množstvom ľudí, novinárov. Zrazu sa moja pozícia zmenila. Od tej chvíle to bolo iné a silno som si uvedomovala hlavne zodpovednosť.“
