Na přelomu června a července se v Evropě něco změnilo. Důsledky ale pocítíme až časem.
Začala platit dlouho připravovaná a hojně diskutovaná první verze Nařízení o trzích s kryptoaktivy, zkráceně MiCA (z anglického Markets in Crypto-assets).
Co bude jinak a kdy se nařízením začne řídit Česko? Dlouho očekávaný regulační rámec má sjednocené části Evropy přinést lepší ochranu uživatelů a přísnější dohled nad byznysem, který je kolem světa kryptoměn postaven.
Evropský parlament po dlouhé sérii dotahovacích tanečků regulaci odhlasoval na konci dubna. 9. června se objevila v Úředním věstníku Evropské unie a s koncem června vstoupila v platnost.
V praxi ale změnu pocítíme až později – většina ustanovení bude uplatněna s koncem roku 2024. Nařízení týkající se rizik stability finančního systému nicméně začnou platit přednostně. Již na konci června 2024 tak v platnost vstoupí regulace stablecoinů.
MiCA je extrémně ambiciózní projekt a řada obsažených nařízení začne fungovat až po vytvoření navazujících regulačních technických norem, podrobně popisujících jak mají některá obecná pravidla v MiCe fungovat.
Regulace navíc nepřišla sama: přijato bylo také nařízení Evropské unie o převodech fondů – Transfer of Funds Regulation (TFR). Burzy, směnárny a další poskytovatelé kryptoslužeb začnou spadat pod dohled evropské direktivy proti praní peněz, která vstoupila v platnost v lednu 2020.
TFR přichází i s takzvaným cestovním pravidlem, které vyžaduje, aby u krypto transakcí byly sdíleny informace o původci i příjemci bez ohledu na hodnotu transakce. Poskytovatelé tak budou muset ověřovat a udržovat záznam o identitách uživatelů a poskytovat spolu s transakcí informace sobě navzájem a na vyžádání příslušným autoritám.
Když například burza obdrží kryptoplatbu na účet zákazníka, bude mít povinnost se snažit získat informace o jejím původu. Měla by také jmenovat někoho, kdo bude hlásit pokusy o praní špinavých peněz.
Zarážející je, že pro tuto povinnost neexistuje v případě krypta žádná minimální hranice – platná bude pro transakce od pouhého jednoho eura.
MiCA samotná je, vyjádřeno školní terminologií, dvojkař, který za své studijní výsledky vděčí jen tomu, že má bystřejší kamarády, od kterých může opisovat. Je vlastně s podivem, že vznikala tak dlouho, protože je fakticky celá opsaná z několika stávajících evropských regulací.
Nařízení bude regulovat úschovu a správu kryptoaktiv, provoz platforem, umožňujících jejich obchodování, výměnu za finanční prostředky nebo jiná kryptoaktiva, umísťování kryptoaktiv, provádění příkazů jménem klientů nebo jejich předávání, správu kryptoměnových portfolií, převod prostředků jménem klientů, ale i takovou zdánlivě nevinnou činnost jako je poskytování individuálního poradenství.
Všechny uvedené činnosti budou vyžadovat licenci CASP (crypto-assets service providers), vydanou v některé ze zemí Evropské unie. Společnosti spravující zákaznická kryptoportfolia tak ponesou přesně definovanou zodpovědnost za ztrátu kryptoměn z uživatelských účtů.
„Cílem je investorům poskytnout jistotu a subjektům poskytujícím služby kryptoaktiv, které působí na jednotném trhu EU, zase předvídatelný rámec,“ popisuje europoslanec Ondřej Kovařík z frakce Renew Europe, který je zároveň stínovým zpravodajem nařízení.
„Pro úspěšné zavedení nových pravidel v praxi bude nyní potřeba úzká spolupráce mezi firmami a příslušnými státními orgány. Cílem je, aby nově zaváděným předpisům všichni správně rozuměli. Právě srozumitelnost bude u požadavků na udělování licencí a obecně u dohledu nad trhem stěžejní,“ vysvětluje.
