Měnový výbor americké centrální banky Fed má za sebou další zvyšování sazeb. S výjimkou pauzy během předposledního zasedání Fed nepřetržitě zvyšoval sazby od loňského března a postupně je tak zvedl o neuvěřitelných 525 bazických bodů.
Posledním zvýšením sazeb o dvacet pět bazických bodů do pásma 5,25–5,50 procenta se dostaly na nejvyšší úroveň za posledních dvaadvacet let. V razantní změně politiky Fed brzdí hlavně přetrvávající inflace v americké ekonomice.
„Červencové zasedání americké centrální banky nepřekvapilo. Pravidelní pozorovatelé byli už před tiskovou konferencí schopni odhadnout, o čem bude guvernér Fedu Powell hovořit,“ podotýká forexový analytik a šéfredaktor finančního portálu Roklen24 Jan Berka.
„Sazby byly navýšeny, závislost na příchozích datech zůstává, další úrokový hike může přijít, nebo nemusí. Jisté je, že éra sazeb na nule skončila. Alespoň do doby, než vypukne další krize,“ domnívá se.
Na trhu převládá přesvědčení, že na červencovém zasedání dosáhly americké sazby v současném cyklu vrcholu. Myslí si to také Kristina Hooper, vedoucí stratég pro globální trhy ve společnosti Invesco.
„Tento týden jsme právě zaznamenali poslední zvýšení sazeb v tomto cyklu utahování, i když to Fed možná neřekne. Je to proto, že v USA zcela jasně dochází k dezinflaci,“ říká Hooper
Berka ale tak skálopevně přesvědčený není. „Rizika výhledu jsou zhruba vyrovnaná. Powellovu rétoriku ovlivnil červnový výsledek inflace, který ukázal přesně to, co chce měnový výbor vidět,“ připomíná a dodává, že jedno číslo, byť v dezinflačním trendu, je málo.
„Fed chce jasný důkaz o udržitelném poklesu inflace směrem k cíli. Konstatování, že zvyšování úroků definitivně skončilo, by byla chyba,“ vysvětluje.
Americké ekonomice se podle všeho daří až překvapivě dobře. Tamní centrální banka už dokonce nepředpokládá dosažení mělké recese, jako tomu bylo u předchozích zasedání. Právě v tom ale může ležet největší past.
„Právě toto prostředí je rizikem obnovy inflačních tlaků, na které by Fed musel reagovat,“ připomíná Berka, podle nějž je výčet rizik poměrně pestrý.
„Silně napjatý trh práce, silný spotřebitel, který místo úspor utrácí, obnova realitního trhu či neochota bank dále zpřísnit podmínky úvěrování… To vše v situaci, kdy je citlivost domácností i firem na vyšší úroky menší, než tomu bylo před velkou finanční krizí,“ vyjmenovává Berka.
Fed dle jeho mínění sází na kumulativní propsání zvyšování sazeb do ekonomiky. „Pevně se drží myšlenky měnověpolitického trade-offu, v jehož rámci vyměňujeme ekonomický růst za dosažení cenové stability. To vše se děje bez ohledu na sociální dopady i bez moralizování vlády ohledně její fiskální politiky. Volckerovská fáze je za námi, nastalo období jemného ladění.“
Americké centrální bance se podařilo přesvědčit trh, že s brzkým ani výrazným snižováním sazeb počítat nemohou. Co čekat místo něj?
„Jakékoliv sázky na posun směrem k nule jsou s ohledem na ekonomickou kondici zcela mimo mísu. Fed bude sazby snižovat až v příštím roce, přičemž razantnost snížení zůstává nejistá vzhledem k dosavadnímu vývoji inflace,“ shrnuje Berka.
„S velkou pravděpodobností se úroky udrží nad odhadovanou neutrální úrovní, kterou Fed spatřuje na 2,5 procenta. Trhy i ekonomika jsou s tím evidentně v pohodě. Tak doufejme, že se už neobjeví žádní kostlivci ve skříni,“ uzavírá.
