Je to jako na tři dny odletět na jinou planetu. Skafandr ale není potřeba. Stačí špunty do uší, pohodlné boty a něco, co vás ty tři dny udrží ve více či méně bdělém stavu. Ta planeta se jmenuje Le Mans Classic.
Dvě stě kilometrů jihozápadně od Paříže existuje místo, o kterém sní všichni, kdo někdy závodili v autech. Okruh la Sarthe. Laik by tady viděl třináct kilometrů a 629 metrů dlouhou asfaltovou trať, která má jednadvacet zatáček.
Devět levotočivých a dvanáct takových, kde se volantem točí vpravo. Petrolhead tady vidí zhmotnělou historii stovky ročníků nejslavnějšího automobilového závodu 24 hodin Le Mans. Vidí jména mnohonásobných vítězů jako Tom Kristensen, Jacky Ickx, Henri Pescarolo nebo Olivier Gendebien.
Vidí epický souboj Ferrari a Fordu na Le Mans 1966, slyší řev motorů aut řítících se po trati více než třísetkilometrovou rychlostí, myslí na čtyřiaosmdesát mrtvých z nejstrašnější nehody motorsportu z roku 1955… Ne, tohle místo rozhodně není jen závodní trať.
Na okruh do Le Mans se dá přijet na organizovanou prohlídku, stejně jako třeba na Karlštejn. Vyrazit na Le Mans Classic je ale mnohem lepší způsob, jak se tomuhle místu dostat pod kůži, nebo spíš pod asfalt.