Ukrajina dobývá území na jihu a východě země. Kyjev se dohodl s Chorvatskem na využívání přístavů pro přepravu obilí, zatímco Rusko útočí na jeho sklady. Pobaltí se odpojí od ruské energetické sítě a v Saudské Arábii o víkendu proběhlo mírové jednání. Co přinesl uplynulý válečný týden?
- Ukrajinské síly za poslední týden dobyly bezmála patnáct kilometrů čtverečních okupovaného území na jihu a východě Ukrajiny, uvedla v pondělí na telegramu náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljar. Ruské jednotky podle ní soustředí své síly zejména na Kupjansk a Lyman na severovýchodě a Bachmut, Avdijivku a Marjinku na východě Ukrajiny.
- Ruský odvolací soud potvrdil verdikt nad opozičním politikem a kritikem Kremlu Vladimirem Kara-Murzou, kterého soud v Moskvě v dubnu shledal vinným mimo jiné z vlastizrady a poslal ho na pětadvacet let do vězení. Informovala o tom v pondělí ruská státní agentura TASS.
- Při novém dronovém útoku na Moskvu byla v noci na úterý zasažena stejná výšková budova, která utrpěla zásah již minulý týden v noci na neděli. Oznámil to starosta ruské metropole Sergej Sobjanin. Podle agentury TASS bylo v úterý také krátce uzavřeno moskevské letiště Vnukovo. Kreml podle TASS připustil, že hrozba útoků dronů na hlavní město existuje a „je zjevná“.
- Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že Kyjev dosáhl dohody se Záhřebem o využití chorvatských přístavů na Dunaji a Jaderském moři pro přepravu ukrajinského obilí. Informovala o tom agentura Nexta.
- Jedním z nejnovějších přírůstků v ukrajinském zbrojním arzenálu jsou dálkově ovládaná plavidla určená pro útoky na ruské síly v Černém moři, napsal server stanice CNN, jehož reportér námořní drony viděl na provizorní utajené ukrajinské vojenské základně u blíže nespecifikovaného jezera. Bezpilotní plavidla mohou plout až 800 kilometrů daleko, vybavena jsou zhruba 300 kilogramy výbušniny.
- Ukrajinští školáci se budou v rámci aktualizovaného předmětu Obrana Ukrajiny učit zdravotnickou pomoc, minovou bezpečnost, ovládání dronů a orientaci v terénu, uvedl ukrajinský ministr školství Oksen Lisovyj. Na svém twitterovém účtu to napsal deník KyivPost.
- Ruské drony ve středu v časných hodinách opět napadly a poškodily přístav a sklady obilí v Oděské oblasti na jihu Ukrajiny, informovaly tiskové agentury s odvoláním na ukrajinské představitele. Rusko svými útoky na ukrajinskou obilnou infrastrukturu záměrně ohrožuje potravinovou bezpečnost ve světě, reagovalo podle agentury AFP francouzské ministerstvo zahraničí. Americká velvyslankyně v Kyjevě Bridget Brinková reagovala prohlášením o ruské bezohlednosti vůči lidem ve světě, kteří jsou na ukrajinském dovozu obilí závislí.
- Ukrajinský přístav Izmajil na Dunaji po ruských vzdušných útocích přerušil provoz, sdělily agentuře Reuters dva nejmenované zdroje. U přístavu v ústí Dunaje čekají desítky zahraničních komerčních lodí, lze také podle agentury vyvodit z nástrojů pro sledování námořní dopravy.
- Ruský nejvyšší soud ve středu podle agentury TASS ponechal v platnosti rozsudek, kterým loni v září prvoinstanční soud odsoudil novináře Ivana Safronova na dvaadvacet let odnětí svobody za vlastizradu. Prokuratura ho obvinila ze spolupráce s českou rozvědkou. Žurnalista vinu popírá. Trest si začal odpykávat v trestanecké kolonii na Sibiři poté, co verdikt loni v prosinci potvrdil i odvolací soud, čímž se rozhodnutí stalo pravomocným.
- Turecko bude na diplomatickém poli nadále usilovat o obnovení černomořských dohod o přepravě zemědělských komodit z ukrajinských přístavů. Ve středu to prohlásil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan při telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, napsala agentura Reuters. Podle agentury TASS šéf Kremlu řekl, že Rusko je ochotné vrátit se k dohodám v případě, že Západ začne plnit své závazky o usnadnění vývozu ruských komodit. Oba politici také mluvili o Putinově návštěvě Turecka.
- Pobaltí se v únoru 2025 chystá společně odpojit od ruské energetické sítě a synchronizovat svou síť se zbytkem kontinentální Evropy. Estonsko, Litva a Lotyšsko se tak rozhodly po ruském útoku na Ukrajinu. Elektřinu z Ruska už dovážet přestaly, ale jsou stále součástí společné energetické sítě s Ruskem a Běloruskem. Na svém webu o tom ve středu informovalo litevské ministerstvo energetiky. Na opatření se shodli provozovatelé sítí všech tří států.
- Rusko v letošním roce zdvojnásobilo výdaje na obranu, které tak nyní tvoří asi třetinu všech veřejných výdajů. Uvedla to v pátek agentura Reuters, která se odvolává na vládní dokument, do něhož měla možnost nahlédnout. Jde o ekvivalent více než 2,2 bilionu korun. Náklady na válku proti Ukrajině se roztáčejí a zvyšují tlak na finance Moskvy, poznamenala agentura.
- Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon, který umožní omezit podíly zahraničních investorů z takzvaných nikoli přátelských zemí ve velkých ruských bankách a dalších společnostech, informovala agentura RIA Novosti. Svůj seznam „nikoli přátelských zemí“ Rusko už několikrát rozšířilo a přidalo na něj mimo jiné všechny země Evropské unie za to, že sedmadvacítka uvalila na Rusko kvůli válce na Ukrajině sankce.
- Nadcházející zima bude pro Ukrajince velmi tvrdá, protože se dosud podařilo opravit jen zlomek energetické infrastruktury poničené ruskými útoky. Podle agentury Unian před tím v pátek varovala ukrajinská Národní komise pro státní regulaci ve sféře energetiky.
- Ruský opoziční aktivista Alexej Navalnyj v pátek dostal dalších devatenáct let odnětí svobody mimo jiné za extremismus. Navalnyj, který si již odpykává dřívější tresty, obvinění odmítá. Trest si má odpykat ve vězeňské kolonii se zvláštním režimem. Podle některých západních médií není zatím jasné, zda se trest připočítá k předchozím.
- Ukrajina označila vody šesti ruských přístavů v Černém moři za zóny vojenského ohrožení, informovala v sobotu ukrajinská média. Týká se to podle nich přístavů Anapa, Novorossijsk, Gelendžik, Tuapse, Soči a Tamaň, které se všechny nacházejí v Krasnodarském kraji. Prakticky to znamená zákaz vplouvání civilních plavidel, píše agentura Unian a dodává, že Rusko uzavřelo námořní plavbu do ukrajinských přístavů s podobným varováním na začátku své invaze.
- Hlavním tématem sobotních konzultací v saúdskoarabské Džiddě byl desetibodový mírový plán ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a role dalších zemí – včetně Česka – při jeho naplňování. Českou delegaci vedl náměstek ministra zahraničních věcí Jan Marian, který nabídl za Česko pomoc hlavně v oblasti jaderné bezpečnosti a stíhání ruských válečných zločinů. V Džiddě se v sobotu sešli diplomaté a vládní či prezidentští poradci z asi čtyř desítek zemí, aby jednali o principech ukončení ruské války na Ukrajině. Moskva pozvána nebyla.
