Spojené státy potvrdily svou ambici zůstat za každou cenu lídrem technologického pokroku. Bidenova administrativa splnila dlouho avizovanou hrozbu a zakázala americkým firmám investice do pokročilých technologií v Číně. A pokračování geopolitického souboje dvou velmocí vyvolalo mezi čínskými technologickými firmami menší záchvat paniky.
Čip s označením A800 je jen osekanou verzí toho nejlepšího, co dokáže americký výrobce Nvidia nabídnout. Čínská Alibaba, Tencent nebo vlastník TikToku ByteDance však tyto „béčkové“ čipy skupují ve velkém. Do konce roku za ně chtějí podle Financial Times utratit miliardy dolarů.
Nvidia představila verzi A800 teprve loni v listopadu jako náhradní řešení poté, co americká vláda vývoz pokročilejších čipů do Číny zakázala. Aktuální panické nákupy signalizují strach, že USA stopnou i export čipů jednodušších. Vzhledem k postupnému utahování šroubů mezi Amerikou a Čínou jsou tyto obavy opodstatněné.
Minulou středu americký prezident exekutivním příkazem nařídil ministerstvu financí „blokovat a omezit“ americké investice do čínských firem zabývajících se polovodiči, kvantovou informační technologií a umělou inteligencí. Po loňských restrikcích zaměřených na konkrétní čipy jde tentokrát o snahu stopnout tok amerických dolarů do čínského technologického sektoru.
O peníze primárně nejde, tvrdí zástupci Bidenovy vlády a zdůvodňují omezení hrozbou pro národní bezpečnost. U amerických dolarů, a zejména know-how proudícího do Číny společně s nimi, totiž hrozí, že pomohou čínské armádě ve vývoji sofistikovanějších zbraní, než mají USA.
„Nejde o opatření ekonomického charakteru,“ zaznělo na představování nejnovějších restrikcí. Ekonomické dopady jsou však jasně viditelné.
Američtí investoři si geopolitické hrozby dobře uvědomují a z Číny postupně stahují kapitál už několik let. Loni se například objem investovaného venture kapitálu propadl na necelých deset miliard dolarů z předloňských třiatřiceti, jak vyplývá z dat analytické společnosti Pitchbook.
Další utahování šroubů v americko-čínských vztazích dokládá i fakt, že zahraniční politika vůči Číně je jednou z mála věcí, na které se Bidenovi demokraté shodnou s republikány. Republikáni by však, aspoň podle reakcí na poslední opatření, vůči Číně zakročili ještě agresivněji.
Díky vzácné shodě mezi znesvářenými politickými stranami zaznívají v debatě o přístupu k Číně jediné varovné hlasy z byznysového prostředí. Americké podnikatelské asociace sice Bidenově administrativě děkují, že s nimi opatření konzultuje, bojí se však přibývajících překážek ve vzájemném obchodu dvou největších světových ekonomik.
Ty přibývají už od roku 2018, kdy tehdejší prezident Donald Trump vyhlásil Číně obchodní válku a začal zavádět řadu dovozních cel, na které se Čína snažila reagovat adekvátními protiopatřeními. Ani v současnosti nedělá americkým investorům vrásky postup Bidenovy administrativy, ale spíš reakce, se kterou přijde čínská strana.
Na snahy znemožnit jí přístup k pokročilým čipům už dříve zareagovala omezením amerického přístupu k materiálům důležitým k jejich výrobě. Začátkem srpna začala Čína omezovat svůj export gallia a germania. V produkci těchto kovů, bez nichž se moderní čipy neobejdou, má ve světě výsostné postavení.
Vzhledem k americkému narativu o bezpečnostním riziku však budí otazníky načasování posledního omezení. Biden podepsal svůj exekutivní příkaz zrovna v den, kdy se k aktuálním ekonomickým problémům Číny přidala i noční můra všech centrálních bank – deflace.
V posledních týdnech se na druhou největší ekonomiku světa valí jeden průšvih za druhým. Očekávané oživení po uvolnění pandemických omezení se vleče, objem vývozu i dovozu padá, Číňané v obavách z budoucnosti místo utrácení hromadí peníze v bankách a na tamním masivním realitním trhu bobtná dluhová krize.
Hrozba skřípnutí investic směrem do Číny visela ve vzduchu minimálně od loňského března, kdy omezení poprvé naznačilo americké ministerstvo obchodu. Měsíc poté o něm v projevu mluvil Bidenův poradce pro bezpečnost Jake Sullivan.
V podobě exekutivního příkazu se však zhmotnilo, až když čínský statistický úřad potvrdil, že v zemi klesají spotřebitelské ceny. Což je problém, z nějž se ekonomika bude dostávat řadu let.
V Japonsku deflace v devadesátých letech způsobila, že země bojovala s mizivým ekonomickým růstem skoro dvě dekády.
