Silně zadlužená čínská realitní skupina Evergrande požádala ve Spojených státech o ochranu před věřiteli. Informují o tom tiskové agentury s odkazem na soudní dokumenty.
Soudní ochrana před věřiteli umožní firmě ochránit její aktiva v USA v době, kdy pracuje na dohodě o restrukturalizaci svého zahraničního dluhu v jiných zemích.
Čínská skupina je v hluboké krizi a je považovaná za nejzadluženější realitní společnost planety.
Celkem její dluh činí více než 300 miliard dolarů. Od roku 2021 nesplatila některé své závazky a loni bylo také pozastaveno obchodování s akciemi firmy.
Firma v březnu představila plán restrukturalizace zahraničního dluhu, která se týká závazků ve výši 31,7 miliardy dolarů, v přepočtu asi 701,5 miliardy korun. Očekává se, že restrukturalizace usnadní firmě postupné obnovení provozu.
Nyní se snaží získat podporu věřitelů, aby mohla proces dokončit. Věřitelé mají o návrhu restrukturalizace hlasovat koncem tohoto měsíce a začátkem září by návrh mohly schválit soudy v Hongkongu a na Britských Panenských ostrovech, napsala agentura Reuters.
Čínský realitní sektor se již delší dobu nachází v těžké krizi, jejímž symbolem se stala právě Evergrande. Finanční problémy společnosti se rozšířily do celého odvětví, řada developerů nesplácí dluhy a po Číně se množí nedokončené stavební projekty.
Krize v oblasti nemovitostí se dotýká i dalších odvětví ekonomiky a otřásla důvěrou investorů. Realitní sektor tvoří zhruba čtvrtinu čínské ekonomiky.
Krize v realitním sektoru rovněž vyvolává obavy z finanční nákazy, která by mohla mít destabilizující dopad na ekonomiku. Tu již v současnosti oslabuje vlažná domácí spotřeba, klesající činnost továren, rostoucí nezaměstnanost a slabá zahraniční poptávka.
Firmu Evergrande, dříve známou jako Hengda Group, založil v roce 1996 Chuej Kcha-jen. Tento miliardář a podnikatel je známý i pod jménem Sü Ťia-jin. Z malé lokální firmy vyrostl realitní gigant, hlavně ale za pomoci vypůjčených peněz.
Podle svých internetových stránek má skupina více než 1300 projektů ve více než 280 čínských městech. Působí ale také v jiných oblastech, například ve výrobě elektromobilů a ve sportu. Za roky 2021 a 2022 vykázala ztrátu 581,9 miliardy jüanů, tedy asi 1,8 bilionu korun.
