Cambridgeská univerzita poprvé od roku 2019, kdy zpřístupnila svůj index energetické spotřeby bitcoinové sítě, provedla jeho revizi.
Cambridge Bitcoin Electricity Consumption Index se během své existence stal přinejmenším v krypto komunitě bezmála stejně slavným jako sama univerzita s celou svou historickou tradicí. Dílem k tomu přispívala i jeho nechvalná pověst.
Index totiž energetickou spotřebu nejstarší kryptoměny silně nadhodnocoval – k nemalé radosti senzacechtivých médií a politiků a političek, kteří najednou měli na těžbu kryptoměn bič, zaštítěný renomovanou institucí.
Opakovaně prokazovaná zaujatost ale kazila renomované akademické instituci radost z častého citování, a tak se univerzita rozhodla index uvést na pravou míru. V Cambridge ho aktualizovali tak, aby odrážel zvýšení distribuce hardwaru i samotné hash rate. Výsledek?
Potvrdilo se, že dřívější odhady spotřeby energie byly značně nadhodnocené. Ve zprávě, doprovázející aktualizaci indexu, se můžeme dočíst následující: „Nejvýraznější nesrovnalost se objevuje v roce 2021, kdy náš předchozí model odhadoval spotřebu elektřiny ve výši 104 terawatthodin (TWh), což je o patnáct terawatthodin více než revidovaný odhad (89 terawatthodin).“
Spotřeba bitcoinové sítě podle nového a revidovaného indexu | Zdroj: University of Cambridge
Pro ty, kteří už jsou déle ze školy a fyzika nepatřila k jejich nejoblíbenějším předmětům, raději připomeneme, že terawatthodina je jednotka energie odpovídající výkonu jednoho bilionu wattů po dobu jedné hodiny. Pokud bychom pro lepší představu nechali svítit celý den žárovku po dobu jednoho roku, odebere za celou dobu okolo 525 600 watthodin energie.
Za loňský rok, kdy síťová hashrate až na letní měsíce a samotný závěr roku rekordně rostla, snížila univerzita pravděpodobnou spotřebu energie vynaložené na těžbu ze 105,3 terawatthodiny na 95,5 terawatthodiny. Tím spotřeba klesla do stejné ligy jako americké sušičky prádla – ty ve skutečnosti spotřebovávají ještě o něco více, konkrétně 108 terawatthodin ročně.
Navzdory kritice, která měření od začátku doprovázela, si nicméně univerzita stojí za tím, že metodika dávala v době svého vzniku smysl. Potřeba revize prý dorazila později, a to hlavně kvůli technologickému pokroku.
Efektivita těžebního hardware, takzvaných ASIC (Application-Specific Integrated Circuits) přístrojů, totiž vzrostla podstatně více než v předchozích letech. Nedostatky metodiky se začaly naplno projevovat v roce 2021, kdy přišla Čína s tvrdým zákazem všeho kolem kryptoměn.
Vývoj výkonu (a adekvátní pokles spotřeby na terahash) těžebního hardware | Zdroj: University of Cambridge
Po přesunu těžby mimo Čínu, především do USA, začal být trh transparentnější. Když to hodně zjednodušíme, metodika původně dávala rovnítko mezi výpočetní výkon měřený počtem hashovacích operací za sekundu a spotřebu, která byla na těžbu vynaložená.
To podle zprávy vedlo k nadhodnocení počtu staršího hardwaru a podhodnocení podílu toho novějšího, který dokáže pracovat výrazně efektivněji. Dokázat to lze na jednom statku, který je dnes jen o málo vzácnější než Bitcoin – kapacitě datových center, která ať se stavějí seberychleji, jako by to nikdy nestačilo.
Růst síťové hashrate | Zdroj: University of Cambridge
Právě po čínském zákazu těžby ale datacentra zažila rázovou vlnu. Nejvíce se zapotila ta americká a sama Cambridge musela zpětně uznat, že i kdyby neměli těžaři jinou motivaci nahradit většinu těžebních strojů novějšími výkonnějšími modely, omezená kapacita datacenter by je k nahrazení donutila.
Podobné nedostatky se ukázaly také během mimořádně výnosných období, kdy odhady distribuce starého hardwaru opět zahrnovaly neúměrně velký počet starších těžebních zařízení. I po modernizaci metodiky zaznívají z bitcoinové komunity hlasy, kritizující značné zjednodušování a nadhodnocování údajů, zejména v případě býčích trhů.
Uvidíme tedy, jestli nás brzy nečeká další revize indexu. Pro letošek Cambridge odhaduje spotřebu celé bitcoinové sítě na pouhých 70,4 terawatthodiny. Že by se těžaři rozhodli zavádět ESG?
