Nad nakopnutím tuzemské ekonomiky se zamýšlí hlavní ekonom společnosti Deloitte a ekonomický poradce prezidenta David Marek.
Pulz české ekonomiky se zastavil. Loni ani letos se HDP téměř nezměnil – a aktuální ukazatele krátkodobého vývoje bohužel naznačují, že v nejbližších měsících změna nejspíše nepřijde.
V předchozích letech prošla ekonomika sérií negativních šoků, které ji výrazně ovlivnily. V roce 2020 dorazila pandemie, v roce 2021 se zadrhly dodavatelské řetězce. Loni jsme zápolili s vysokými cenami zemního plynu a elektřiny. Jejich následky ještě v ekonomice doznívají. Stále výrazněji se ovšem projevují strukturální slabosti české ekonomiky.
Proti nám stojí nepříznivá demografie. Z trhu práce odešly do důchodu silné poválečné ročníky a za posledních deset let se populace ve věku patnácti až čtyřiašedesáti let snížila o více než šest set tisíc osob. Bez imigrace zahraničních pracovních sil by bylo ještě hůře.
Přes pokles populace v produktivním věku ale celková zaměstnanost neklesá. Důvodem je zvýšení míry ekonomické aktivity z jedenasedmdesáti procent v roce 2012 na sedmasedmdesát v roce 2022 a snížení míry nezaměstnanosti z 6,9 procenta (2012) na loňské 2,3 procenta.
Míru ekonomické aktivity je ještě možné zvyšovat, například zkrácením rodičovské dovolené nebo omezením předčasných důchodů či větším využíváním zkrácených úvazků. Nezaměstnanost je už téměř jen dobrovolná.
Na své limity ale naráží model české ekonomiky založený na produkci s nízkou přidanou hodnotou. Ta čelí rostoucí konkurenci nejen ze strany rozvíjejících se ekonomik, ale také technologickým změnám, které ji mohou výrazně oslabit, pokud se firmy nezvládnou adaptovat.
Konference Lepší Česko
Tahle země nevzkvétá. Česko zažívá pesimistickou etapu. Důvěra ve vládu je nejníž za poslední dekády a spotřebitelské i podnikatelské indikátory jsou chmurnější než před čtyřmi, pěti lety.
Jak naši zemi rozhýbat, aby se v ní žilo lépe a obstála ve světové konkurenci? Jak vzdělávat děti, abychom je připravili na budoucnost? A kde se opřít o technologie, ve kterých jsme na špici, aby hrály v náš prospěch? Zkrátka a dobře – jak na lepší Česko?
Na tyto otázky budeme i letos hledat odpovědi na stejnojmenné konferenci. 19. října v prostorách Císařských lázní v Karlových Varech povedeme o budoucnosti Česka diskuzi spolu s mozky nejvýznamnějších osobností z byznysu, vědy, politiky i kultury.
Buďte u toho s námi. Registrujte se a přijeďte za námi do Karlových Varů.
Potřebné změny musí doprovázet investice – a zde hraje důležitou roli prostředí, spoluutvářené vládou. Narážíme na nadměrnou administrativní zátěž (délka a nejednoznačnost povolovacích lhůt, stavební povolení apod.), pracovně-právní legislativu (zaměstnávání cizinců, nákladné propouštění), problémy s investičními pobídkami, nastavení daňového systému nebo nesoulad nabídky a poptávky na trhu práce.
Pokud se nic nezmění, dlouhodobé tempo růstu ekonomiky bude dále klesat. Za současných podmínek a při použití demografických projekcí vychází odhad průměrného růstu HDP v letech 2025 až 2050 na pouhé 1,5 procenta. Je zřejmé, co by mělo být na seznamu „domácích úkolů“.
Přidejme kvalitnější školství, vyšší investice do výzkumu a vývoje a zlepšení fyzické i digitální infrastruktury – a máme šanci vyměnit model ekonomiky minulého století za model aktuální.
Velká jména
Před konferencí se bavíme s největšími mozky Česka, politickou elitou i nejúspěšnějšími byznysmeny v zemi. Sami sepsali inspirativní texty s konkrétními radami, jak nakopnout Česko.
Najdete mezi nimi třeba texty šéfredaktora Forbesu Petra Šimůnka, investora a filantropa Martin Romana, ekonomického poradce prezidenta Davida Marka, developera Dušana Kunovského, majitelky firmy Petrof Zuzany Ceralové Petrofové, ministra dopravy Martina Kupky, miliardáře Zbyňka Frolíka, mecenáše Nadace Neuron Jaroslava Řasy, miliardáře Michala Strnada, bývalého ředitele České pojišťovny Pavla Řeháka nebo třeba místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové.
