Před konferencí Lepší Česko se bavíme s největšími mozky Česka, politickou elitou i nejúspěšnějšími byznysmeny v zemi. Sami sepsali inspirativní texty s konkrétními radami, jak nakopnout Česko.
Ministr dopravy Martin Kupka ve svém textu vysvětluje, proč česká ekonomika potřebuje razantní rozvoj infrastruktury, a popisuje konkrétní kroky, které ze své pozice plánuje udělat. Politik a dlouholetý novinář stojí v čele resortu dopravy od prosince 2021.
Co by mělo Česko udělat, aby mělo konkurenceschopnější infrastrukturu? Musíme konečně vstoupit do jedenadvacátého století. To je úkol, který před námi stojí a který můžeme díky plánu výstavby v dohledné budoucnosti splnit. Jestliže to neuděláme, Česku ujede vlak. Doslova.
Plán na dobudování české dopravní infrastruktury počítá s výstavbou čtyř set kilometrů dálnic, tedy s dokončením kompletní páteřní sítě, a se stavbou prvních čtyř úseků vysokorychlostní železnice. Jedná se asi o dvě stě kilometrů nových tratí, přičemž v přípravě je dalších sto.
Velká jména
Před konferencí se bavíme s největšími mozky Česka, politickou elitou i nejúspěšnějšími byznysmeny v zemi. Sami sepsali inspirativní texty s konkrétními radami, jak nakopnout Česko.
Najdete mezi nimi třeba texty šéfredaktora Forbesu Petra Šimůnka, investora a filantropa Martin Romana, ekonomického poradce prezidenta Davida Marka, developera Dušana Kunovského, majitelky firmy Petrof Zuzany Ceralové Petrofové, ministra dopravy Martina Kupky, miliardáře Zbyňka Frolíka, mecenáše Nadace Neuron Jaroslava Řasy, miliardáře Michala Strnada, bývalého ředitele České pojišťovny Pavla Řeháka nebo třeba místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové.
To s sebou samozřejmě nese nebývale velké náklady: až dva biliony korun. Budeme-li deset let intenzivně investovat do strategických projektů, vybudujeme moderní, konkurenceschopné, dobře dostupné a průjezdné Česko propojené s okolní Evropou.
Jeho infrastruktura pak zajistí podmínky pro ekonomický rozmach dalším generacím. V opačném případě zbrzdíme ekonomický růst natolik, že nastartovat ho pak bude velmi náročné a násobně dražší.
Ekonomická centra vždy prosperovala podél dopravních tepen. Ty naše ale ještě mnohde nedostačují. Ano, některé můžeme modernizovat a rozšířit, třeba dálniční síť. Mimochodem letos máme rekordní rozestavěnost dálnic a silnic 1. třídy, aktuálně dosahuje dvou set šedesáti kilometrů. V případě železnice jsme však na hraně možností.
Osobních vlaků je tolik, že není dost prostoru pro ty nákladní. A pokud chceme co nejdříve dopravovat více zboží po železnici, k čemuž jsme se zavázali ostatním evropským státům, musíme sáhnout po novém řešení. Tím jsou vysokorychlostní tratě, kde budou vlaky mezi klíčovými centry jezdit rychlostí až tři sta dvacet kilometrů v hodině.
Zkrátka jestli nás nemají dopravci objíždět, musíme jim nabídnout moderní železnici napojenou na Transevropskou dopravní síť. Okolní státy mají v tomto ohledu náskok.
Polsko, Německo i Rakousko dokončily své dálniční sítě a mají nebo budují vysokorychlostní tratě a zrychlené železniční koridory, umožňující vzájemné kapacitní spojení a napojení do Nizozemska, Belgie, Francie, do Pobaltí či ke Středozemnímu moři.
Kvalitní a moderní dopravní spojení přitom povzbudí ekonomiku na národní i regionální úrovni: vytvoří podmínky pro podnikatelské aktivity, díky nimž vzniknou nová obchodní, průmyslová či logistická centra. To pak povede k růstu HDP, a tedy ke snazší úhradě státního dluhu, což je pochopitelně velmi aktuální potřeba státu.
Konference Lepší Česko
Tahle země nevzkvétá. Česko zažívá pesimistickou etapu. Důvěra ve vládu je nejníž za poslední dekády a spotřebitelské i podnikatelské indikátory jsou chmurnější než před čtyřmi, pěti lety.
Jak naši zemi rozhýbat, aby se v ní žilo lépe a obstála ve světové konkurenci? Jak vzdělávat děti, abychom je připravili na budoucnost? A kde se opřít o technologie, ve kterých jsme na špici, aby hrály v náš prospěch? Zkrátka a dobře – jak na lepší Česko?
Na tyto otázky budeme i letos hledat odpovědi na stejnojmenné konferenci. 19. října v prostorách Císařských lázní v Karlových Varech povedeme o budoucnosti Česka diskuzi spolu s mozky nejvýznamnějších osobností z byznysu, vědy, politiky i kultury.
Buďte u toho s námi. Registrujte se a přijeďte za námi do Karlových Varů.
Vysokorychlostní trať v Česku dává smysl i z pohledu regionů, kde může pomoci obrátit trend odlivu pracovních sil a útlumu života. Rychlejší cestování mezi Prahou, Ústím nad Labem, Plzní, Brnem, Ostravou či Jihlavou bude pro mnoho lidí znamenat snazší dojíždění za prací a za vzděláním. Z Prahy do Brna byste se pak mohli dostat klidně za hodinu.
Chystáme projekty prvních úseků vysokorychlostních tratí, které by se mohly začít stavět někdy mezi lety 2025—2026. Konkrétně jde o úseky Praha-Běchovice–Poříčany, Modřice–Šakvice, Prosenice–Hranice nebo Hranice–Ostrava-Svinov.
Z pohledu dálniční sítě jsou teď stěžejní projekty dokončení dálnice D35, která nabídne alternativu k D1, dostavby Pražského okruhu a také spojení se sousedy, tedy D11 s Polskem, D3 a D52 s Rakouskem a dostavba karlovarské D6 na hranici s Německem.
Je jasné, že podmínkou takového rozvoje jsou finance a fungující legislativa. Díky aktivitě v minulých letech ji máme už výrazně lepší – například nový stavební zákon, účinný od letošního července, zjednoduší a urychlí proces přípravy podobně náročných staveb.
Dnes tak povolujeme o desítky staveb ročně více než v minulých letech. A to se zrychlováním rozhodně nekončíme.
Výrazný posun přinese i nový Dopravní a energetický stavební úřad, který od 1. ledna 2024 jakožto jeden vysoce specializovaný úřad převezme právě liniové stavby. Podle nového stavebního zákona povede jen jedno řízení o povolení záměru, tedy dnešní územní a stavební řízení, včetně staveb souvisejících.
Bude také odvolacím správním orgánem proti rozhodnutím krajských stavebních úřadů pro nevyhrazené stavby dopravní a energetické infrastruktury, od samospráv převezme vyvlastňovací řízení a od krajských hygienických stanic posuzování ochrany veřejného zdraví u staveb.
V současné době hledáme odborníky a odbornice, kteří by se do této velké změny zapojili a pomohli posouvat dostavbu české dopravní infrastruktury. Plány jsou to odvážné, to nepopírám, ale nezbytné – jenže bez finančního zajištění zůstanou jen na papíře.
Ačkoli máme podporu vlády a dosud rekordní rozpočty na letošní i příští rok, víme, že to nebude stačit. Pokrýt plánované stavby ze státního rozpočtu zkrátka není reálné. Proto hledáme jiné zdroje a inspirujeme se při tom dobrými zkušenostmi v zahraničí.
Kromě využití evropských peněz z dotačních programů, hlavně pro velké přeshraniční stavby, nebo vedle půjčky od Evropské investiční banky především pro stěžejní železniční projekty (v letech 2023—2027 až do výše sedm miliard eur), pracujeme nejvíc s variantou projektů se zapojením soukromého kapitálu do výstavby dálnic.
Aktuálně tímto způsobem stavíme dálnici D4 mezi Příbramí a Pískem a už loni začala příprava dvou úseků D35. Se stejným zajištěním pak počítáme i pro stavbu vysokorychlostních tratí.
Výhodou výše uvedeného způsobu financování je, že soukromý sektor nese investiční zátěž při stavbě dálnice, ale zároveň ve svém zájmu hlídá kvalitu stavby a následných dvacet pět let dálnici udržuje – přičemž stát mu postupně vstupní investici splácí a platí za údržbu.
Tato forma financování umožňuje větší rychlost realizace, protože se staví delší, ucelenější úseky. Největší stavební boom nás nicméně čeká a počítáme s ním koncem dvacátých let.
