Proč v IT dlouhodobě pracuje více mužů, ačkoli jsou ženy stejně kompetentní a kdysi oboru dominovaly? Situace se začíná měnit s generací Z, která překonává nesmyslné předsudky, že „ajťák“ je podivínský nerd mužského pohlaví.
Propastná nevyrovnanost mezi počtem mužů a žen nicméně na školách i ve firmách trvá už přes dvacet let, tedy zhruba od časů Windows 98. Operační systém se mezitím značně vyvinul, ale zastaralé genderové stereotypy stále platí.
Zatímco v Evropské unii se podíl žen na pozicích IT specialistů stabilně pohybuje kolem devatenácti procent, Česko je s pouhými 10,9 procenta jednoznačně nejhorší. Do roku 2005 byl podíl žen v těchto profesích v Česku výrazně vyšší – dříve však zastávaly více nekvalifikovaných pozic, které později zanikly, a tím klesl i podíl žen v celém segmentu.
Problém začíná už ve škole. Pražská Soukromá střední škola výpočetní techniky (SSŠVT) hlásí, že letos bylo do prvních ročníků přijato jedenáct dívek na osmdesát devět chlapců. „Naše snahy přilákat ke studiu také dívky se dlouhé roky míjely účinkem. Letos jsme ale viděli, že podíl dívek mezi uchazeči značně stoupl,“ uvedl ředitel SSŠVT Martin Vodička.
Podle něj se v praxi oceňuje především samostatnost, organizovanost a disciplína. Z jeho zkušeností tíhne většina studentek k programování, které je velmi žádaným oborem a kde vyniká jejich logické myšlení. Stejně tak jsou ale studentky schopné ve správě počítačových sítí nebo v grafice.
Nedostatek specializovaných studentek a absolventek se logicky promítá i na pracovní trh. Loni vzniklo 730 nových firem v oboru a podnikatelská základna se taky rychle rozrůstá. Zatímco celkový počet podnikatelek a podnikatelů za posledních pět let narostl o necelá dvě procenta, v informačních technologiích jich přibylo šestnáct procent.
Na rozdíl od většiny evropských zemí, kde během posledních deseti let podíl specialistek rostl, ale v České republice k žádnému zlepšení nedošlo. Podle Evropského institutu genderové rovnosti způsobují stereotypy o špatných technických schopnostech žen malé digitální sebevědomí. To má pak přímý vliv na nižší počet v oboru.
Rozšířený mýtus o „mužském“ povolání dále posilují dávno vyvrácené představy o „typicky mužských“ dovednostech, jako je analytické myšlení nebo matematické schopnosti. Podle zaměstnavatelů přitom ženy kromě technických znalostí uplatňují například vyšší schopnost vcítit se do uživatele a mají smysl pro detail.
„Největší podíl žen máme u pozic projektových koordinátorek, které u nás stoprocentně zastávají ženy. Téměř poloviční podíl žen je na pozicích testerů, zhruba třetinový u projektových a kompetenčních manažerů a necelá pětina konzultantů v našem týmu jsou ženy,“ vypočítává Helena Římovská, manažerka HR v Ness Czech.
„Uchazečky vítají zejména flexibilní pracovní dobu a možnost práce z domova, například při nemoci dětí. Tuto možnost mají samozřejmě i muži, jen ji využívají méně,“ přibližuje Římovská. Pokud ženy na dané pozici vydrží alespoň dva roky, zůstávají ve firmě v průměru déle než muži.
